Příchod lidí do Ameriky byl složitější, ukazují těla mamutů

TLDR: Kosti mamutů z Nového Mexika staré 38 000 let naznačují, že zvířata padla rukama lidí. Opět to nabourává to starší hypotézu o tom, že lidé přišli do Ameriky relativně nedávno. Studie tuna.

Tenkrát v Americe

Máme tady detektivní zápletku jako z dílny prehistorického Hercula Poirota (Homo Poirotica?)! Kosti dvou mamutů, dospěláka a mláděte, objevené v poušti Nového Mexika v USA totiž naznačují, že biočichové zemřeli lidskou rukou. Problém je, že ony kosti byly radiokarbonovou metodou datovány do období 36 250 až 38 900 let nazpět

Jak možná víte, zástupci Homo sapiens nezavítali do Ameriky podle donedávna nejvlivnějších hypotéz dříve než před 7 až 15 000 lety (jak se ale dozvíme níže, tato datace se drolí už delší dobu). To je celé desetitisíce let po tom, než kdosi ve zjevně nemalém počtu provedl v Novém Mexiku velkou mamutí grilovačku!

Co ukazuje na lidského pachatele této úkladné vraždy mamutích rozměrů? Především jde o charakter zranění, který odpovídá zásahu tupými předměty a ranám sečnými nástroji. Na místě byly také nalezeny stopy po řízeném ohni a pozůstatky dalších zvířat, které se na tom ohni dost možná opékala – ptáci, hlodavci, ještěrky a hlavně ryby ve značné vzdálenosti od řeky.To vše jsou další známky toho, že se na úhynu mamutů nejspíše podíleli lidé.

Pitva publikovaná v žurnoši Frontiers in Ecology and Evolution tím zdaleka nekončí. CT skeny dále například odhalily, že několik žeber a obratlů mamutů neslo vpichy pouhým okem nerozeznatelné, neboť byly vyplněné sedimenty. Tým se domnívá, že tyto vpichy mohly sloužit k urychlení odtoku tuku z kostí

Je potřeba dodat, že vědci sami říkají, že nešlo o spektakulární lokalitu s hezky uloženými kostmi. Pozůstatků bylo relativně málo a některé navíc špatně patrné. Kupříkladu z ryb zůstalo pár šupin. Celkový kontext je ale důležitý a stav kostí i spálených pozůstatků podle vědátorů ukazuje pravděpodobnost přírodní události jako mizivou.

Největší příběh dějin (zatím)! Zdroj: vlastní
Největší příběh dějin (zatím)! Zdroj: vlastní

Kdo vše je „člověk“?

To vše jsou poměrně přesvědčivé důkazy o tom, že v poušti Nového Mexika před víc jak 36 milénii sídlili lidé – a jde o nový významný důkaz o potenciální rekordně staré migraci do Nového světa. Mnoho jiných vysvětlení se přitom nenabízí. Ale než půjdete přepsat učebnice, bude lepší ještě chvíli posečkat.

Jak jsme naznačili na začátku, předpokládaná doba migrace Homo sapiens do Amerik se neustále posouvá. Dříve nejvlivnější odhady hovořící o čase před maximálně 15 000 lety nabourali v roce 2021 studie uvažující o přítomnosti lidí (například podle pravděpodobného otisku nohou) v Americe už před 26 000 lety.

Přítomnost lidí navíc ještě nemusí automaticky znamenat přístupnost zástupců Homo sapientů. Jako hominidy totiž klasifikujeme i naše předchůdce – včetně druhu Homo erectus, který velmi úspěšně dokázal dosáhnout vytvoření sídlišť po celé Africe a Eurasii. Problém je, že neexistuj důkazy o tom, že by do Ameriky H. erectus kdy dorazil!

Je samozřejmě docela možné, že třeba Denisované či jejich příbuzní mohli trajdat po různých koutech naší planety – ale opět k tomu neexistují důkazy. Bude třeba ještě dalšího ohledání a analýz, než bude možné jasněji určit, jaký byl původ řezníků z Nového Mexika. Paradoxně autoři mají za to, že na místě již našli potenciální identifikátor pachatele

Ten ale celý příběh jenom dále komplikuje.

Dějiny člověka v kostce. Zdroj: Public Domain
Dějiny člověka v kostce. Zdroj: Public Domain

A co další týmy?

V oblasti byl totiž odhalen také silně přepracovaný obsidiánový hrot odpovídají těm z období Clovis. Právě kultura Clovis se obvykle spojuje s první skutečně velkou migrací do Ameriky před cca 13 tisíci lety. Neexistují ale momentálně žádná vysvětlení, jak by se artefakt mohl dostat na lokalitu jinak datovanou ještě víc jak 15 tisíc let dozadu.

Dalo by se možná si představit, že nějaká skupina lidí mohla dorazit do Ameriky dříve, a poté tam také zaniknout. Přítomnost hrotu ovšem naznačuje, že kultura Clovis mohla být ve skutečnosti mnohem starší. A faktem je, že hypotéza o kultuře Clovis stojí už od svého zrodu na poněkud rozviklaných základech. Nynější objev tak může být dalším významným argumentem pro její přepracování, a důkaz přinejmenším slabší, ale dřívější migrace lidí do Ameriky.

Existují i jiné náznaky, podle nichž byla část původních obyvatel Ameriky geneticky příbuznější obyvatelům Austrálie. Stejně tak jsme zmiňovaly ony až 26 000 let staré šlápoty. Nynější studie tedy není první, která hypotézu o kultuře Clovis – a celé lidské migraci – nahlodává.

Zároveň je třeba ale před takovým významným prohlášením udělat krok dozadu a ponechat čas na reakci dalším týmům. Určitě nedošlo při datování na chybu? Určitě nepocházejí artefakty kultury Clovis z jiného, pozdějšího období? Na to vše se nyní budou snažit podruhé zodpovědět další vědátoři z jiných skupin. Jak jsme řekli, sama lokalita s mamuty nebyla zrovna ukázkou přehledných nálezových okolností a pro zásadní překopání paradigmatu bychom potřebovali ještě trochu jasnější důkazy.

Na rozdíl od příběhu Hercula Poirota tak na konci tohoto příběhu ještě nemůžete čekat jednoznačné identifikování pachatele. Původci mamutího masakru jsou, bohužel, tak či onak, již ve Věčných lovištích – a nedokonalé důkazy tak budou vyžadovat ještě práci šedých buněk jiných týmů, monami. Jisté je jediné: příběh lidského příchodu do Ameriky je stále tajemný, nejistý a může se ještě vyvrbit jakýmkoliv směrem!

[Ladislav Loukota, PZ]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama