Poznejte, jak kdysi vypadal Tenochtitlán alias „aztécké Benátky“

TLDR: Předchůdce Mexico City byl postaven na jezeře a rozšiřoval se důmyslným vysoušením malých částí území. Město padlo z kraje 16. století. Zdroj třeba tuna.  

Město na jezeře

Tenochtitlán (čti jako „Tenoštytlán“, lingvisti prominou absenci IPA znaků), nebo také přesněji Mexiko-Tenochtitlan, bylo hlavní město aztécké říše v době její největší slávy. Jak jste asi poznali, město bylo vybudováno na ostrově v jezeře Texcoco v dnešním středním Mexiku. Dnes na jeho místě roste (do země) Mexico City. Tenochtitlán byl z velké části zničen ve 20. letech 15. století španělskými conquistadory a jejich spojenci ve formě protiaztécké koalice.

¨

Ostrov v centru jezera postupně obývaly nejrůznější kmeny, aniž by se zde vytvořila trvalá a významná kultura – až do doby příchodu Aztéků, kteří přišli do regionu ze západu.

Aztékové se údajně přistěhovali podle starobylé legendy, která jim předpověděla, že místo pro své nové město najdou na místě, kde uvidí naplnění bájné vize: orla požírajícího hada, který sedí na vrcholu kaktusu. Aztékové nakonec na tuto vizi narazili na tehdejším malém bažinatém ostrově v jezeře Texcoco. Dost spíše sem ale přišli kvůli tradičnímu hledání optimálnějšího místa k životu. Nebude možná náhoda, že část Severní Ameriky tehdy čelil dlouhému suchu.

Pobyt ve středu jezera byl nejspíše nepříjemný kvůli vodnímu hmyzu, ale byl výhodný ekonomicky i jako místo s (obviously) dostatkem vody. V jezeru se ale obvykle dost blbě staví město – existují vlastně jen dvě možnosti: buďto jej vysušit, anebo stavět na hladině. Tenochtitlán zvolil druhou možnost.

Inženýrský zázrak

Aztékové vynalezli tzv. systém chinampa, který jim umožnil vysušit půdu zřízením malých políček, na nichž si vypěstovali veškerou potřebnou potravu. Když bylo půdy dost, začali na ní stavět. Tenochtitlán byl rozhodně velký zázrak stavařiny své éry.

Tenochtitlán (název města v jazyce nahuatl) byl nakonec oficiálně založen v roce 1325. Rozvinula se tu prosperující kultura a aztécká říše začala brzy dominovat nad ostatními kmeny v celém Mexiku. Malý a původní přírodní ostrov se neustále zvětšoval jako umělý ostrov, jak se Tenochtitlán rozrůstal – a stal se největším a nejmocnějším městem v Mezoamerice! Vznikly kolem n+ěj obchodní cesty, po kterých se dováželo zboží až z Mexického zálivu, Tichého oceánu a možná i z říše Inků…

Tenochtitlán na vrcholu moci. Zdroj: National Museum of Anthropology, Mexico City/Dr. Atl.
Tenochtitlán na vrcholu moci. Zdroj: National Museum of Anthropology, Mexico City/Dr. Atl.

Město bylo s pevninou spojeno řadou širokých hrází s mosty. Město bylo protkáno řadou kanálů, takže všechny části města bylo možné navštívit pěšky nebo na kánoích. Vlastně tak trochu jako evropské Benátky. Ale na rozdíl od nich Tenochtitlán nevydržel tak dlouho, aby se tu dneska mohly roztahovat mraky turistů.

Sbohem a díky za všechny ryby

Španělský conquistador Hernán Cortés dorazil do Tenochtitlánu jako hlavního města Aztéků na 8. listopadu 1519. Předpokládá se, že v té době patřil Tenochtitlán vedle Paříže a Konstantinopole k největším na světě! Podle nejčastějších odhadů zde žilo přibližně 200 000 až 300 000 obyvatel.

Aztécký vládce Montezuma II. údajně považoval Cortése za navrátivšího se boha Quetzalcoatla a uvítal ho zprvu s velkou pompou. Někteří z conquistadorů procestovali až Benátky a Konstantinopol a mnozí z nich prý tvrdili, že Tenochtitlán je stejně velké a krásné město jako všechna, která viděli.

Dobré vztahy nevydržely dlouho. Conquistadoři využili skutečnosti, že proti aztécké říši existovala u jiných okolních národů značná nevraživost. Cortés a jeho spojenci nakonec město dobyli 13. srpna 1521 po několikaměsíčním boji, při němž byla velká část města zničena.

Svým způsobem Tenochtitlán mohl snad přežít déle, ale zbytek města byl zničen, rozebrán nebo pohřben, protože na jeho místě bylo postaveno Mexico City. Jeho zakladatelé zvolili druhý možný přístup k jezeru, a celá oblast byla postupně vysušena. Vlivem toho se dnes Mexico City konstantně propadá do hlubin a dochází tu podzemní voda.

Dalo by se tak říct, že svým způsobem si původní Tenochtitlán po staletích pomalu vybírá svou nepříjemnou pomstu!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

2 komentáře: „Poznejte, jak kdysi vypadal Tenochtitlán alias „aztécké Benátky“

  • 21. října 2022 (23:27)
    Permalink

    Tak jsou tu psány dosti podivné „informace“. V první řadě, ne Tenoštitlán, ale TenoČtitlan. Zvuk š se zapisuje pomocí X. Co se týče údaných Aztéků, tak především si je nutno uvědomit, proč se to město nazývalo Mexico Tenochtitlan. Tak oni mu říkali Mexicoc Tenochtitlan. A svému tedy „jimi“ ovládanému území říkali In Cem Anahuac Yollotl, tedy Srdce Jediného Světa A Mexicoc je také název /tedy část v něm obsažená), který příslušel onomu národu ve městě, ale již nikoliv v okolí. Všichni vesměs hovořili nahautlem a byly to příbuzné národy, jenže každý přišel v poněkud jiné době. Takže nebyla žádná aztécká říše, to je školometský nesmysl, který prostě jen tak nevymizí z „učebnic“. Jednalo se o tz. trojitou alianci měst Mexicoc Tenochtitlan + Tezcococ + Tlahcopan. V Tezcoccou žili Acolhuatecah, v Tlaccopanu Tepanech a v Mezicoc (Mexicoc) Tenochtitlanu Mexicamecah,čili Mexikové proto se tak nazývá nejen dnešní město, ale i stát. To jméno prostě není žádné provenince španělsklých žoldáků, ale přímo jejich vlastní. O bájných Aztecah si oni Mexicamecah začali vyprávět, až když již byl stát v úpadku těsně před příchodem Caxtiltecah (Kastilských lidí alias Španělů), že pochází z jakého si bájného Aztlanu coby lid Sněžné volavky. A od té doby se ten nesmysl o „Aztécích“ jen „veze“. Co se týče vynálezz chinampa, tak to je správně ACHINAMILPAN a nikoliv Mexikové ale Španělé zkomolili ten název na chinampa, jenže tyto „plovoucí“ zahrady jsou podobné, jako např. v řece Mekongu Samo slovo Mexicoc (či Mezicoc) znamená Lugar de Mexicas, Tedy Místo Mexiců, čili místo, kde žijí Mexicové. Vzniklo takto: Mexica(tl) + -C = Mexicoc, kde C je lokativ, když slovní kmen přechozí končí na samohlásku, a se přechýlilo na o. Původně to mělo být od slova Mexixin , jako řeřicha divoká, čímž ostatní národy v okolí je jako posměšně nazývali, asi jako pojídači plevele. Oni pak učinili „z nouze ctnost“ , začali říkat, že to prý znamená „uprostřed“ Měsíce, tedy MEZ(tli) + I(tech) + -CO, kde C je lokativ, jakože se v tom jezeře Tezcococ na hladině zračí Měsíc. Případně METZ(tli) + I(tech)+ -CO, jelikož Měsíc je Meztli, resp. Metztli. Samo jezero se jmenovalo Tezcococ, pak to Španělé zkomolili na Texcoco, přičemž ti Acolhuatecah žili na východním břehu jezere ve městě stejného jména Tezcococ, kterému se rovněž zkomoleně říká dnes Texcocco. To, je zde zobrazeno, tak ten můstek je fkticky tlahcopanská hráz, která vedla na břeh, kde hned zkraje bylo a dodnes je město Tlahcopan, což zkomolili na Tacuba – Místo na Středu, na Prostředku, resp. Místo Uprostřed

    Reagovat
  • 21. října 2022 (23:51)
    Permalink

    Jinak ta zkomolená chinampa, tedy ACHINAMILPAN = A(tl) + CHINA(MItl) + MIL(li) + -PAN – Lugar sobre el armazon donde se planta, Místo na roštu, kde se pěstuje, čili jednalo se o čtyři zaražené rohové kůly do jezerního dna, ty byly v úrovni hladiny propojené s kmeny a cca po 1 m přes tento základní obdélník, daný obvodovými kmeny položili příčné kmeny a přes ně v podélném směru další, takže vznikl rošt s oky 1*1 m^2 a přes celý ten rošt dali rákos, čímž vytvořili podlahu a na tu rákosovou podlahu nanosili bahno s jezerního dna a na té vrstvě pak po obvodu zasadili stromy, mezi nimi okrsné keře a růže a pak uvnitř užitkové plodiny jako rajčata, papriku a cibuli a další a také obytnou chýši. Rostliny prorostly kořeny skrz ten rošt, takže tahaly vodu z jezera coby vláhu a ze zetlelých částí, které klesaly ke dnu se tvořil humus, který se po několika letech dotkl a spojil s jezerním dnem, čímž tento nejprve napevno zkotvený rošt na vodě „srostl“ se dnem vytvořil část pevné půdy, obklopené jezerem, pak dalším pěstováním se často přiblížil na tolik ke břehu vlivem tvorby humusu, že se s břehem spojil a jezero se o tuto plochu zmenšilo, nicméně stále vlivem jezerní vody mělo dostatek vláhy pro pěstování .

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama