Domestikace psů možná proběhla víc než jednou

TLDR: Genomická studie naznačuje, že do populace psů při jejich vzniku promluvily dvě separátní populace vlků – pokud tedy nejde o efekt mezidruhového páření psů s vlky. Studie tuna.

Nejlepší přítel pséka

Pséci jsou jeden z nejlepší vynálezů člověka – hned vedle extra křupavého pečiva, piva a jaderných reaktorů! Jak přesně ale tento „vynále““ vznikl, je stále předmětem výzkumu. Tuší se, že psi vznikli domestikací některých vlků někdy v období před 20 až 40 000 lety na Sibiři. Ale lidi jsou druh, který rád páchá podobné věci opakovaně – a nová studie naznačuje, že spřátelení části vlků s lidmi možná bylo rovněž takovou opakovanou událostí.

I když se to možná občas nezdá, všichni dnešní domácí pséci od nejmenších čivav až po nejmohutnější buldoky patří ke stejnému druhu – Canis familiaris. A všichni tedy pocházejí z vlčích předků společných s dnešním vlkem šedým – Canis lupus. Jasné rozdělování psů/vlků se však v prehistorii ztrácí.

Hlavní teorie domestikace psů před 20 až 40 000 lety je navíc nabourávána některými tezemi o tom, že první koketování vlků s lidmi probíhalo již víc jak 100 000 let nazpět. Tuto hypotézu nová práce nepotvrdila – ale namísto toho našla důkazy pro přesně opačný nápad – totiž vícenásobné sblížení lidí a vlků, které skončilo pséky!

Tým genetika Anderse Bergströma z britského Institutu Francise Cricka k tomu došel analýzou 72 starobylých vlčích genomů. Na z nich 66 bylo pro tuto práci zcela nově sekvenováno, a některé pocházejí z doby před až 100 000 lety. Pokrývají tedy období života a smrti zhruba 30 000 generací vlků v Evropě, na Sibiři a v Severní Americe. Mezi rozebíranými pséky byly i některé kuriózní nálezy i Dogor, vlčí štěně běhající před 18 000 lety po Jakutsku, anebo 32 000 let stará vlčí hlava ze Sibiře.

Tyto genomy byly porovnány s 68 genomy moderních vlků, starých a moderních psů a dalších druhů psovitých kujónů, třeba kojotů

Nemohlo to být jinak?

Taje DNA odhalily, že starověcí i moderní psi jsou více příbuzní s dávnými východosibiřskými vlky než s vlky evropskými. To nám říká, že domestikace a diverzifikace mohla začít spíše na Asii než v nám bližších evropských končinách. Tohle tedy zhruba odpovídá dosavadní teorii.

Data ale rovněž ukázala zvláštní věc, protože ukázala, že není pes jako pes! Dávní pséci žijící na severovýchodní Evropě, na Sibiři a v Americe odvozují 100 % své DNA od východní populace vlků. Ale dávní pséci žijící v oblasti Středního východu, Afriky a jihu Evropy mají část DNA od jiné skupiny eurasijských vlků!

Domestikace je multiplayeroví hra. Zdroj: AverageSimpleton, vlastní
Domestikace je multiplayeroví hra. Zdroj: AverageSimpleton, vlastní

To významně naznačuje, že psi byli z vlků zřejmě domestikováni opakovaně v různých částech světa – nicméně, moudří už nejspíše tuší, že tento výsledek může mít i druhou interpretaci, totiž smísení východních (již domestikovaných) psů s populací divokých vlků na západě…

Momentálně data bohužel neříkají, které z těchto vysvětlení je to pravé – budoucí výzkum by nám ale mohl snad napovědět víc o tom, která verze je blíže realitě. Nynější práce k tomu však již staví základy.

Vědátoři totiž v rámci studie také vystopovali variantu genu IFT88 (ovlivňujícího vývoj lebky a čelisti), která se během přibližně 10 000 let změnila z velmi vzácné na téměř všudypřítomnou. Není jasné, co vedlo k rozšíření této varianty – spekuluje se nad rolí přirozeného výběru, ale i neznámým sekundárním vlivem.

IFT88 nám zatím o domestikaci psa nic moc neříká. Budoucí práce by se ale mohly zaměřit detailněji na geny výhodné pro domestikaci – a zkoumat, jestli se tyto geny rozšířily od existujících psů, anebo došlo na vznik analogických variant samovolně u nezávislých populací vlků.

To je sice momentálně jenom další hypotéza – ale ukazuje, že na odpověď možné opakované domestikace psů nebudeme možná čekat navěky!

Vícekrát za sebou?

Již nyní samotné odhalení postupné evoluce IFT88 ukazuje evolučním biologům přirozený výběr doslova v reálném čase – a to je famózní pokrok v poznávání pochodů přírody… I možné role člověka v něm.

Podobně časově rozsáhlé studie celých genomů nám tak snad v budoucnu budou dále moct poskytovat podrobnější pohled na to, jak se různé druhy v průběhu času pohybují a mění.

Uvážíme-li, že člověk si například zemědělství také vyvinul opakovaně a skoro zcela jistě nezávisle, nebylo by s podivem, kdyby i domestikace pséků byla čímsi, co se v historii rýmuje!

[Ladislav Loukota, JT]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama