Sonda Dart dnes v noci pohne kosmickou horou

TLDR: Devítiměsíční mise skončí plánovanou snahou mírně pozměnit dráhu dvojplanetky. Řekne nám to více o jejím složení i o možnostech odklánění rizikovějších objektů. Oznámení tuna.

Vyhrajeme, Grace!

Pokud si dnes večer pustíte film Armageddon přesně v 22:55:05, okamžik, kdy Bruce zařve při výbuchu zdejší neřádské komety se bude přesně shodovat s momentem, kdy NASA otestuje skutečné odklonění reálného asteroidu! Právě dnes v noci totiž dojde svému finále mise Dart, která jako první pokud dějin vyzkouší, co to doopravdy znamená planetární obrana!

V řeči čísel se toho dnes v noci ale nestane zase tak moc. V pondělí ve 23:14 UTC (našeho času v úterý ve 01:14) se sonda o hmotnosti 1376 kilogramů pokusí narazit do malého asteroidu rychlostí 24 000 kilometrů za hodinu. Cílová planetka se zove Dimorphos, a sice nepředstavuje pro Zemi žádnou hrozbu, ale změnou jeho dráhy vědátoři vůbec poprvé úspěšně otestují strategii, jak pomocí tzv. kinetických impaktorů odstrkávat nebezpečné asteroidy do bezpečnějších trajektorií.

Dimorphos sám obíhá kolem o něco většího asteroidu Didymos – úkolem mise je tedy lehce pozměnit jejich dráhy. Detailněji technické výzvy mise popisují kemové na Kosmonautixu tuna. 

A, abych nevypadal jako úplná lopata, optal jsem se jich také obecné charakteristiky celé mise. Kdyby vám mise Dart připadala nebezpečná (nemusí) či naopak zbytečná (nemusí), je dobré si uvědomit, že navzdory desítkám let strašení před rizikem nějaké kolize Země s kosmickou skálou je Dart teprve první praktickou zkouškou toho, co s takovými objekty vlastně hergot dělat! 

První reálný test

„V historii už bylo navrženo mnoho metod, jak ochránit naši planetu před planetkou, která by se mohla srazit se Zemí. Zatím jsou to ale ve všech případech pouze teoretické úvahy, které nejsou podloženy praktickými zkušenostmi,“ odepisuje mi Dušan Majer z Kosmonautix, „Problém je třeba v tom, že nevíme, jak bude planetka na kolizi reagovat.“

Asteroidy jsou totiž lišky podšité a mohou mít různé složení. Jak Dušan dodává, jiná bude reakce homogenního kusu kamene a úplně jinak se bude při nárazu chovat hromádka štěrku, která jen tak tak drží pohromadě slabou gravitací. Mezi těmito dvěma extrémy jsou pak všechny možnosti. 

„Vědci proto potřebují vědět, jak planetky vypadají, čím jsou tvořeny a na základě toho bude možné v případě skutečného ohrožení vybrat tu nejvhodnější variantu. Jenže taková data zatím nemáme. DART to změní,“ říká Dušan, „Stane se totiž první praktickou zkouškou planetární obrany – konkrétně metody kinetického impaktoru.“

Výzkum nekončí

Jak dodává, podle některých studií by mohl náraz DARTU odtrhnout až polovinu hmoty, která tvoří Dimorphos – ale zároveň by se impaktor do jiných planetek mohl jenom vnořit. Je také otázkou, co planetka udělá ve střednědobém horizontu po nárazu. Jak jsme psali mnohokrát v minulosti, po rozmetání na kusy může reálně hrozit, že těleso se spojí zase dohromady, pokud bude mít stále více méně stejné centrum své gravitace. I proto je odklánění těles lepší, než jejich anihilace (či spíše pokus o ní). 

„Jakmile budeme mít údaje o srážce DARTu, budeme moci mnohem lépe nastavit simulační výpočetní modely. Kolizi budou sledovat nejen dvě kamery na CubeSatu LICIACube, který si DART veze s sebou, ale pozemské observatoře. Experti pak ze světlených křivek určí, kolik materiálu bylo vyvrženo a podobně,“ dodává závěrem Dušan, „Další informace pak za pár let dodá evropská mise Hera a její dva CubeSaty, které planetku Dimorphos navštíví a budou dlouhodobě studovat.“

Není třeba si rozpumpovat adrenalin zase příliš silně – momentálně nevíme o žádné planetce na brzkém kurzu k Zemi. Scénář z filmu K Zemi hleď/Don’t Look Up nicméně není zase tak nereálný, a bude rozhodně fajn znát o fous víc o tom, jak se před podobnými darebáky chránit, aniž bychom při tom museli obětovat stále víc stárnoucího Bruce Willise. 

[Ladislav Loukota, DM]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]