Psilocybin může pomáhat s léčbou alkoholismu

TLDR: Další klinická studie ukázala, že příjemci terapií podpořených halucinogeny mají vyšší míru úspěšnosti v odvykání. Studie tuna.

Zametat se nemusí…

Alkohol je metla lidstva – přičemž pokud u vás či ve vašem okolí ťal do živého, představa být dovětek „zametat se musí“ dokonce i vtipný. Mnoha lidem s nadužíváním alkoholu je již dnes možné poskytnout kvalitní psychologickou a psychiatrickou péči – ale aktuální terapie a psychofarmaka nemusejí fungovat na každého. Možná se však blíží způsob, jak množství léčiv využívaných v léčbě alkoholismu půjde rozšířit.

Nová studie totiž opět demonstrovala možnost k léčbě závislosti na alkoholu psilocybinu – aktivní látky „kouzelných houbiček“. Kromě této medikace byla jejím účastníkům během studie nabídnuta také psychoterapeutická sezení: čtyři sezení před první dávkou léků, čtyři sezení mezi první a druhou dávkou a čtyři sezení během měsíce po ukončení léčby.

Obě léčebné skupiny během 32týdenní studie snížily pití alkoholu – ale skupina, které byl podáván psilocybin, se zlepšila výrazněji. Míra nadužívání alkoholu ve skupině s psilocybinem klesla přibližně o 83 % ve srovnání se stavem před započetím pokusu. Naproti tomu skupina bez psilocybinu se zlepšila jen přibližně o 51 %.

Celkem 8 měsíců po obdržení první dávky přestalo 48 procent lidí ze skupiny s psilocybinem pít úplně, zatímco ve skupině s placebem to bylo jen 24 procent. To přesvědčivě naznačuje pozitivní vliv psilocybinu.

Je ale jak obvykle třeba varovat, že testovaná skupina není velká – do studie bylo zařazeno 93 účastníků. Navíc výzkumníci i účastníci v 90 % případů správně uhodli, které skupině byl lék podán a které nikoliv. Práce tedy nebyla tak dvojitě zaslepená, jak bylo původně zamýšleno.

Významné zlepšení

Výzkumníci během práce zaznamenali také několik mírných nežádoucích účinků v souvislosti s psilocybinem – bolesti hlavy, nevolnost, úzkosti. Přesto se během studie vyskytlo několik závažných nežádoucích účinků – všechny se ovšem objevily ve skupině s placebem. Patřilo k nim silné zvracení a případ hospitalizace na psychiatrii kvůli sebevražedným myšlenkám, k nimž došlo během epizod opilosti…

Využívání psychedelik, či spíše psychoplastogenů bylo již v minulých pracích spojováno s pozitivními výsledky terapií.

Stejně jako LSD se psilocybin zapojuje do struktur v mozku zvaných serotoninové 2A receptory, které se ve vysokém množství objevují v oblastech zvrásněné mozkové kůry zapojených do kognitivních funkcí na vysoké úrovni.

Předpokládá se, že aktivací těchto receptorů mohou psychedelika posílit propojení mezi mozkovými sítěmi, což umožní signálům přecházet mezi různými oblastmi mozku s větší lehkostí než obvykle. V zásadě lze říct, že psilocybin může „resetovat“ mozkové obvody takovým způsobem, že nové učení je možné způsobem, jakým dříve nebylo.

S odbornou pomocí

Jedním dechem je ale třeba opět dodat, že psilocybin byl v nynější práci užíván typicky po boku psychoterapie, samoléčbu tedy nelze doporučit. Rozdíl mezi užíváním halucinogenů o samotě a jejich užíváním po boku hlubokých promluv s odborníkem, může hrát zásadní roli.

Stejně jako nelze doporučit užívání opiátů jen tak pro srandu, ale přesto mohou opiáty být (s odborným dohledem a dbáním na jejich brzké vysazení) významné v poúrazové péči, i psilocybin tak může zřejmě skutečně pomáhat. A máme tu již několikátý argument pro jeho aplikaci v klinické praxi. Není to však automaticky argument pro rekreační užívání, a je třeba tak nynější práci také vnímat.

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama