TLDR: Lidé s nějak unavenými neurony se chovají mátoživě – a platí to jak pro únavu klasickou, tak i tu společenskou. A pozor – neplatí to jenom pro kojence! Práce citovaná v článku tuna.

Opilí životem

Jsou neobratní, sotva se udrží na chodníku, říkají nesrozumitelné fráze, chovají se iracionálně – řeč nyní není o silně podnapilých lidech, ale o malých dětech! Zejména pro batolata to může platit i v běžném stavu, ale i u dětí kolem předškolního/raně školního věku lze říct totéž – jsou-li zrovna unavené. Čím to je? Odpověď dílem zřejmě tušíte, ale dílem je trochu překvapivá.

U batolat je celková neobratnost samozřejmě daná jejich postupným rozvojem kognitivních a pohybových schopností. Tedy přesně těch schopností, které alkohol (či často rekreační drogy obecně) jaksi otupují. Potud tedy žádný masivní překvápko – kojenci vypadají jak opilci, protože mají oba vlastně podobnou pohybově-kognitivní kapacitu. Ale co starší děcka?

Snad nikoho neurazí, pokud napíšu, že i děti do/kolem věku 10 let se občas pohybují a chovají podobně „opilecky“ v okamžiku, kdy jsou znavení. Může za to opět pokles kognice a motoriky? Jste na správné cestě! Ale co kdybych vám řekl – nasazujíc si Morfeovské brýle – že stejný pokles platí pro nás všechny i v pozdějším věku?

Ať už vaše neurony otupil alkohol anebo jsou otupeny nedostatkem odpočinku/spánku, unavené tělo se nakonec chová velmi podobně. I pro dospělé platí, že symptomy opilosti mohou být velmi podobné symptomům nedostatku spánku a/nebo těžké únavy.

Neplatí to jen pro kojence

Pár let nazpět to potvrdila studie UC-Los Angeles pod vedením Itzhaka Frieda, která testovala mozkovou aktivitu u nespavců. Jednalo se o epileptické pacienty, kteří před operací mozku museli probdít noc – nedostatek spánku totiž zvyšuje riziko epileptické aktivity, což je přesně to, co potřebují chirurgové k tomu, aby věděli kde operovat. Ale to zabíháme.

Podstatné je, že reakční doba při rozeznávání obrázků v rámci studie demonstrovala, že unavený mozek se chová velmi podobně jako mozek člověka pod vlivem alkoholu. Výzkumníci dokonce odhalili „pomalé“ mozkové vlny, které byly opět podobné v mozcích nespáčů i alkohodlaků!

To nám sice přímo neodpovědělo na to, proč se opilecky chovají jenom děti, nikoliv (střízliví) dospěli – když si však v závěru trochu zaspekulujeme, je dost možné, že jde dílem o důsledek východy, dílem o důsledek společnosti.

Motat se z místa na místo, žvatlat a „mít těžkou hlavu“ prostě od určitého věku nechcete zažívat den co den – tedy i když zrovna nejste podnapilí. Děcka se možná jenom ještě nenaučila, že není dobré, aby si o vás soused myslel, že jste opilí vždy, když jenom jdete unaveně z práce…

Ale to si myslím jenom já!

Poslední odstavec je jenom mou hypotézou, takže mě klidně korigujte – ale z mojí rešerše vyplynulo, že je překvapivě málo studií řešících, proč se dospělí lidé nechovají podobně opilecky jako malá děcka!

Nakonec ale kdo ví, třeba jsme jenom všichni hodně předsudeční – třeba se po chodnících (trávnících, silnicích…) na Palmovce či Stodolní skutečně pohybuje jenom velký počet lidí, kteří jsou doopravdy pouze škaredě unavení.

A jenom my zlouni předpokládáme, že mají v krvi o dost víc látek, než kolik jich příroda zamýšlela!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]