Nádoby ze dna moře poodhalily recept vína Římanů

TLDR: Římské víno z 1. až 2. století bylo zřejmě (plánovaně či neplánovaně) ochuceno o dehtovou smolu z borovic. Ta sloužila k impregnaci jejich nádob. Studie tuna.

In vino veritas

Je libo víno s lehkou příchutí borovice? Právě takovou možná totiž disponovaly starověké římské vinné dryjáky produkované před počátkem našeho letopočtu. Naznačují to alespoň nádoby vylovené v roce 2018 nedaleko přístavu San FeliceCieceo, které byly nyní analyzovány co do svého obsahu.

Ačkoliv jejich obsah by dnes již vylizoval zřejmě jenom ten největší dezolát, nádoby ukázaly, že minimálně v jejich případě byl nápoj produkován z hroznů z místních zdrojů. Zároveň ale byla zjištěna i přítomnost borovice, která byla importem. Kvůli přítomnosti mikrozbytků dřevěných uhlíků se zdá, že nádoby byly ošetřeny dehtovou smolou právě z borovic.

Toto zjištění čerpají výzkumníci z celkem tří amforových nádob, které pocházejí cca z 1. až 2. století před naším letopočtem. Tedy z periody, která byla naprosto archetypální římskou érou tak, jak nám ji servírují dnešní filmy nebo hry. Chemická analýza přitom kombinovala některé z nejnovějších technik archeobotaniky.

Jednou z použitých metod byla kombinace plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. To jsou různé způsoby separace a identifikace chemických markerů v materiálu – v tomto případě zaměřené na organické zbytky zanechané zubem času v nádobách.

To ale nebyla jediný z použitých postupů.

Římani to neměli snadný, no. Zdroj: Beetlejuice/IG, vlastní
Římani to neměli snadný, no. Zdroj: Beetlejuice/IG, vlastní

Starověká smůla

Vědátoři dále šmírovali také možnou přítomnost pylu, který mohl amforám zůstat za nehty. Tento druh analýzy byl prováděn již dříve, ale ne příliš často u nádob na víno, navíc zřídkakdy za účelem snahy pochopit širší historický kontext artefaktu.

Rozbor nejen, že odhalil pyl vinné révy, ale také skutečnost, že amfory sloužily jak k výrobě červeného, tak i bílého vína. To celé za použití místních plodin – byť není jasné, zda réva již v této době byla domestikovaná či divoká. To ale nebyla jediná rostlina sloužící k produkci vína. K čemu tedy byla ona dehtová smola?

Pylová zrna použitá ve studii. Zdroj: Chassouant et al., PLOS One, 2022
Pylová zrna použitá ve studii. Zdroj: Chassouant et al., PLOS One, 2022

Diterpenické chemické markery spolu s pylem a dřevem borovice nejspíše sloužily k impregnaci samotných nádob. Nu, a možná také k ochucení vína. Ačkoliv impregnace skoro zcela jistě sloužila k získání vodotěsnosti, nejspíše se totiž zároveň podepsala na chuťovém složení vína jako takového.

Byť se mohlo jednat spíše o nežádoucí jev, dává logiku, že vinaři použili takové materiály, které chuť vina neovlivnily extrémně negativním směrem. Ostatně dodnes je v oblibě víno smolené, například řecká retsina. Na druhou stranu, pokud má analýza pravdu, pak se neimpregnovalo čistou smůlou, ale dehtovou smolou. Že by se k vůni borovic přidávalo kouřové aroma? Ať je to jak chce, výsledek mohl být docela odlišný od toho, jakým krabičákům holdujeme dnes!

A když už jsme v tom kulinářském segmentu…

Původní receptura?

Pozoruhodné navíc je, že analýza pylu v neposlední řadě ukázala, že smola nebyla místní – pocházela zřejmě z Kalábrie či Sicílie. Výsledný nápoj tak ukazuje na existenci poměrně rozsáhlé obchodní sítě před počátkem našeho letopočtu. Ta už musela zahrnovat jistou specializaci, ať už se na místo výroby vína dováželi impregnované nádoby či jako surovina vozil ona smola či dřevo pro další produkci.

Nelze samozřejmě dost dobře trio analyzovaných nádob vztahovat na veškerou vinnou produkci starověkého Říma. Je dost dobře možné, že daná technika impregnace pomocí dehtové smoly nebyla používána všude a všemi. K tomu bychom však potřebovali stejnými metodami prošmejdit i jiné amfory – a ty momentálně po ruce vědátoři prezentující nynější práci zatím nemají.

Římani věděli, co je dobré! Zdroj: Public Domain
Římani věděli, co je dobré! Zdroj: Public Domain

Pokud se je ale podaří najít v archivech či na mořském dně, bude srovnávací studie rozhodně zajímavým nápadem. Prezentovaná kombinace chemické a botanické analýzy s dalšími historickými a archeologickými záznamy i předchozími studiemi takových nádob totiž může jít nad rámec dosavadních metod a proniknout do celkové historie artefaktů ještě hlouběji.

Bylo by zajímavé, pokud by skrze metody experimentální archeologie došlo na napodobení podobných druhů vína – ovšem než se tak stane, lze jenom konstatovat že vínomilci mají na podobnou srandu zkrátka… smůlu!

[Ladislav Loukota, PZ]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama