Konzumace jídla v noci zvyšuje riziko deprese

TLDR: Lidé, kteří na noční směně nejí jídlo, mají nižší riziko duševních problémů. Malá, ale zajímavá studie ilustruje další možnosti péče o mentální zdraví. Studie tuna.

Noc je ještě mladá

Každé pravidelné narušování cirkadiánního rytmu má negativní vliv na naše zdraví – v nejnovější studii se to potvrdilo i ohledně konzumace potravin v noci & vlivu na mentální zdraví. Zdá se totiž, že lidé konzumující potraviny mimo období přirozeného denního světla, častěji trpí depresemi. 

V průběhu dvou týdnů bylo 19 účastníků nynější práce podrobeno simulované noční práci v rámci randomizované, kontrolované studie. Jedna polovina skupiny jedla jídlo jak ve dne, tak v noci, druhá polovina jedla pouze ve dne.

Všechny ostatní části pokusu byly stejné, včetně zkonzumovaných kalorií, délky spánku, fyzické aktivity a světelných podmínek. Přesto se výsledky mezi nimi lišily. 

Když bylo simulovaným nočním pracovníkům podáváno jídlo ve dne i v noci (jak je běžné u mnoha pracovníků na směny), autoři zjistili 26% nárůst hladiny nálady podobné depresi a 16% nárůst hladiny nálady podobné úzkosti ve srovnání s výchozím měřením. Skupina, která se stravovala pouze ve dne, žádné takové změny nálady nezaznamenala.

Ještě významnější je skutečnost, že jedinci, jejichž cirkadiánní rytmy vykazovaly největší míru nesouladu, vykazovali také vyšší pravděpodobnost výskytu příznaků podobných depresi a úzkosti.

Jako obvykle u podobných observačních studií lze namítnout, že studie odhalila pouze korelaci, nikoliv přímý důkaz. Ani velikost zkoumaného vzorku není příliš vysoká. Randomizace účastníků ale alternativní vysvětlení limituje – pojďme se tedy podívat na možná biologická vysvětlení toho, jak by konzumace jídla v noci skutečně mohla zhoršovat duševní zdraví. 

Doba pro klid

Především existuje reálná šance, že naše tělo horším způsobem snáší během nočních hodin vyšší hodnoty glukózy. Výsledky jiné nedávné randomizované studie naznačují, že jídlo konzumované pouze během dne může zabránit nerovnováze glukózy, která se jinak u pracovníků na směny objevuje.

V budoucích studiích je také prostor pro zkoumání, zda nesprávně nastavený cirkadiánní rytmus může změnit střevní mikrobiotu způsobem, který zhoršuje duševní zdraví. Stejně jako lidský hormonální systém je totiž i střevní mikrobiom úzce spjat s lidským cirkadiánním rytmem, a pokud jsou biologické hodiny špatně seřízeny, studie naznačují, že střevní mikrobiom může být narušen a podporovat záněty.

Naše těla se přirozeně vyvinula pro odpočinek a regeneraci v noci, a absence klidové fáze se může negativně podepsat na celé řadě dalších biologických systémů od imunity po funkci mozku. Je tedy nakonec také možné, že se nepodaří vypíchnout jediný konkrétní problém, který ovlivňuje negativně duševní zdraví – ale že negativních vlivů může existovat celá řada. 

Jako čert kříže

Ačkoliv budoucí výzkum může některé tyto doměnky upřesnit či naopak vyvrátit, jeví se pravděpodobné, že noční práce a/nebo ponocování není obecně zdravou aktivitou. Teoreticky si lze představit, že nějaká forma suplementace by mohla mírnit negativní vlivy (pokud budou skutečně prokázány), zároveň by ale bylo vhodné u noční práci náležitě platově zvýhodnit. 

Z kategorie realistických kroků je alespoň možné limitovat některé negativní dopady změnou návyků – v případě dnešní práce tedy třeba tím, že pracovníci na noční práci nebudou jíst. A, pokud v noci pracovat nemusíte, střežit se samozřejmě této strasti jako čert kříže! 

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz

v[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama