Cukr narušuje střevní mikrobiom, ukazuje test u hlodavců

TLDR: Zdá se, že přítomnost cukrů ve stravě spouští řetězec událostí, které mohou zvyšovat riziko metabolických chorob vedoucí k obezitě a diabetes. Studie tuna.

Jádro střeva

Rčení „jste to, co jíte“, nabývá s novou studií opět na složitosti. Studie provedená u hlodavců totiž naznačuje, že přítomnost cukru ve stravě eliminuje ochranu před obezitou a cukrovkou, kterou poskytují prospěšné střevní bakterie. Jedná se o další práci, která podtrhává význam našeho střevního mikrobiomu.

Ke zjištění došel tým výzkumníků z Columbia University Vagelos College of Physicians and Surgeons. Autoři studie publikované nyní v žurnálu Cell testovali u hlodavců vliv západní stravy. Jen po 4 týdnech nám blízkého stravování se u zvířat projevily znaky metabolického syndromu, jako je přibývání na váze, inzulinová rezistence či intolerance glukózy.

Ruku v ruce s tím se jejich mikrobiom dramaticky změnil, přičemž množství segmentovaných vláknitých bakterií –  běžných ve střevní mikroflóře hlodavců, ryb a kuřat – prudce pokleslo a množství jiných bakterií vzrostlo.

Výzkumníci zjistili, že snížení počtu vláknitých bakterií má zásadní vliv na zdraví zvířat, protože zřejmě do nějaké míry ovlivňuje tzv. imunitní buňky Th17. Pokles počtu vláknitých bakterií snížil počet buněk Th17 ve střevě. Další experimenty pak odhalily, že právě buňky Th17 jsou nezbytné pro prevenci metabolických onemocnění, cukrovky a přibývání na váze.-

Autoři postulují, že Th17 buňky zřejmě zpomalují vstřebávání ‚špatných‘ lipidů ze střev a snižují střevní záněty. Jinými slovy, udržují střevo zdravé a chrání tělo před vstřebáváním patogenních lipidů.

Cukr vs. bakterie

Cukr ovšem likviduje vláknité bakterie a v důsledku toho mizí ochranné buňky Th17. Co s tím? Zdá se, že nestačí vyloučit jenom cukru z dalšího stravy. To totiž nepomohlo všem zkoumaným hlodavcům. Mezi těmi, které na začátku postrádaly jakékoliv vláknité bakterie, neměla eliminace cukru příznivý účinek – zvířata se později stala obézními a vyvinula se u nich cukrovka.

To naznačuje, že některé oblíbené dietní zásahy, jako je minimalizace cukrů, mohou fungovat pouze u lidí, kteří mají ve své mikrobiotě určité bakteriální populace. Nestačí tedy jenom přestat konzumovat cukr, ale je třeba také doplnit prospěšné střevní bakterie nazpět třeba s pomocí určitých probiotik.

A platí to i opačně – doplňky vláknitých bakterií k obnově buněk Th17 a ochraně před metabolickým syndromem i u části hlodavců, která konzumovala stravu s vysokým obsahem tuků.

Bude však ještě třeba dalšího výzkumu, než bude jasnější, co vše má na Th17 buňky vliv, a zdali souvisí rozvoj metabolických onemocnění jenom s jejich absencí.

Další článek

Jako obvykle u těchto studií je třeba dodat, že práce činí závěry pouze pro zkoumanou skupinu hlodavců. Nic negarantuje, že jev je ve stejné míře platný pro člověka. Lze ale spekulovat, že nadmíra cukru bude mít pravděpodobný podobný efekt také u lidí. Studie navíc ukazuje, že nejde jenom o prospěšné bakterie samotné – ale i jejich vliv dále na naše buňky.

Sama mikrobiota je důležitá – ale skutečnou ochranu poskytují buňky Th17 související s bakteriemi. To by mohlo vést nejenom k doporučením ohledně stravování, ale jednou snad také novým metodám léčby u lidí, kteří již trpí některými druhy metabolických chorob.

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]