Za zvláštní dětskou žloutenku může kombinace dvou virů

TLDR: Koinfekce viry AAV2 a adenovirem, popřípadě AAV2 a herpetickým virem HHV6, je zřejmě příčinou nemoci, která postihla za poslední rok přes 1000 dětí. Oznámení tuna.

Další epidemie?

Je to již několik měsíců, co zdravotní úřady začaly upozorňovat na nový a dosud neznámý typ speciálního typu hepatitidy, který postihuje pouze děti a mládež. Nyní nová studie nejspíše významně přispěla k řešení, co za tuto epidemii může.

Aktuálně řešené případy WHO čítají 1010 pravděpodobných nákaz, z nichž 46 vyžadujících transplantaci a 22 úmrtí. Počátek šíření se podařilo zasadit od října 2021, přičemž za významného podezřelého byl považován dosud neškodný adenovirus. Statistika nakažených nemusí působit významně, zhruba 2% smrtnost a specifický typ zdravotních je však rozhodně důvodem k obezřetnosti.

Těžká akutní hepatitida neznámé etiologie u dětí
Zatím nedostatečně poznané onemocnění způsobující od října 2021 záněty jater. Ze 100 pravděpodobných případů s dostupnými klinickými údaji byly nejčastěji uváděnými příznaky při prezentaci nevolnost nebo zvracení (60 % případů), žloutenka (53 % případů), celková slabost (52 % případů) a bolesti břicha (50 % případů).

Výzkumníci ze Skotska a Londýna nyní skutečně potvrdili, že jistý adenovirus se objevil u 96 % všech vyšetřených pacientů. Konkrétně jde o AAV2 čili adenoasociovaný virus 2, o kterém není známo, že by běžně způsoboval onemocnění, a nemůže se sám replikovat bez přítomnosti dalšího „pomocného“ viru. Právě tím se dostáváme k druhému odhalenému viru.

Oba týmy totiž dospěly k závěru, že nejlepším vysvětlením závažného jaterního onemocnění je koinfekce buď AAV2 a adenovirem, nebo někdy herpetickým virem HHV6.

Víme víc, ale ne vše

Tato netradiční konstelace infekcí by mohla vysvětlovat dosavadní významné, ale v globálu stále nevelké šíření hepatitidy. Oba týmy zároveň vyloučily jako přímou příčinu nedávnou nebo předchozí infekci virem SARS-CoV-2.

Ačkoliv se zdá, že vysvětlením epidemie by tak mohla být koinfekce, není stále jasné, proč se počet případů hepatitidy v poslední době zvýšil. Oba týmy nicméně nadhodily možnosti, že k šíření této epidemie mohly přispět covidové lockdowny – ať už snížením imunity u dětí, nebo změnou vzorců cirkulace jiných virů.

Zároveň autoři upozornili, že zatím není jisté, zdali je AAV2 příčinou onemocnění, nebo se jedná spíše o biomarker základní adenovirové infekce. Ta se hůře zjišťuje, ale je ve skutečnosti tím hlavním patogenem.

Je toho tedy stále mnoho, co přesně o tomto typu onemocnění ještě nevíme. Skutečnost, že skotský i londýnský tým ale došel k prakticky stejným závěrů nezávisle na sobě, však naznačuje, že jsme v poznávání jejích rizik podstatně dále než na počátku letošního roku.

Nejistá budoucnost

Co není ovšem ponejvíce jasné, je další vývoj této epidemie. Navzdory relativně menšímu současnému rozsahu je zjevné, že nakažených od počátku zájmu přibylo. Nejvíce registrovaných případů je přitom známo z Evropy, ale jelikož existují i registrované případy v Tichomoří, je velmi pravděpodobné, že reálný počet infikovaných bude vyšší.

Stejně jako u jiných epidemií není ovšem třeba hned vytahovat apokalyptické scénáře – nynější vývoj ale zároveň naznačuje, že lékařský personál by si měl být vědom toho, že existuje nový rizikový patogen, který se může u pacientů vyskytnout.

Zaznamenané případy těžké akutní hepatitidy u dětí. Zdroj: WHO
Zaznamenané případy těžké akutní hepatitidy u dětí. Zdroj: WHO

A alespoň momentálně to vypadá, že tu zkrátka máme další virus (dokonce víc než jeden), se kterým se do příchodu efektivnějších terapeutik „budeme muset naučit žít“…

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama