TLDR: Implantáty vyrobené z prasečí kůže v nové studii vrátily zrak lidem, kteří byli zcela slepí. Studie tuna.

Mrkej na drát

Dle odhadů kolem 12,7 milionu lidí trpí částečnou či úplnou ztrátou zraku v důsledku problémů s rohovkou. Tyto případy lze již s dnešní úrovní poznání lékařské vědy léčit – není k tomu však mnohdy dost transplantátů. Pouze 1 ze 70 lidí se proto dnes podaří transplantovat novou rohovku, což je jediný způsob, jak jim vrátit zrak. Až doposud.

Pilotní studie totiž dosáhla návratu zraku 20 pacientům s tímto typem ztráty zraku poté, co jim vědci úspěšně transplantovali rohovku vytvořenou z prasečí kůže. Mnozí z pacientů byli před použitím této bioinženýrské tkáně zcela slepí.

Rohovka obecně je průhlednou clonou nad přední částí oka, která chrání duhovku a zornici. Obecně vzato se rohovky skládají převážně z různých typů kolagenu. Tato struktura se může ale časem postupně ztenčovat, což způsobuje její vyklenutí směrem ven a zkreslení vidění při stavu zvaném keratokonus.

Dva roky od operace se podle nové studie ale všem 14 slepým pacientům s tímto onemocněním zrak obnovil a 3 z nich mají vyloženě ukázkovou kvalitu zraku. Tím se nám tímto postupem podařilo obejít nedostatek darované rohovkové tkáně, se nyní otevírají nové možnosti léčby.

S pomocí prasátek

Výzkumníci pro svůj implantát využili kolagen z prasečí kůže a vytvořili díky němu novou vrstvu rohovky. Pomocí chemických a fotochemických metod tento obvykle měkký materiál zpevnili a učinili jej stabilnějším, čímž vznikl hydrogel, který nazvali bioinženýrský prasečí konstrukt, dvojitě zesíťovaný.

Materiál použitý k výrobě implantátu je navíc vedlejším produktem potravinářského průmyslu a díky speciálně vyvinutým procesům balení a sterilizace lze výsledný produkt skladovat až dva roky. Oproti tomu darované lidské rohovky se musí použít do dvou týdnů.

Zdokonalením svých technik na zvířecích modelech pak vědci vyvinuli jednoduchou metodu, jak implantát vložit do rohovky příjemce, čímž se eliminovala nutnost odstranění stávající tkáně.

Po implantaci přes dvoumilimetrový řez zůstala rohovka BPCDX úspěšně průhledná. Nedošlo k tvorbě jizvy ani k nežádoucím reakcím a nebyla nutná žádná intenzivní léčba ani další operace. Právě tyto problémy se objevily u podobných pokusů v minulosti. Následovala pak pouze osmitýdenní léčba imunosupresivními očními kapkami.

Teprve uvidíme

Výzkumníci stojící za aktuální prací navíc pro svůj zákrok vyvinuli novou techniku, která nevyžaduje žádné stehy, takže lékaři mohou provádět zákrok implantace za méně specializovaných podmínek a s méně náročným vybavením.

Jejich méně invazivní metoda by se mohla používat ve více nemocnicích, a tím by pomohla více pacientům. Tým aktuálně plánuje rozsáhlejší klinickou studiu, která by snad mohla v řádu několika dalších let napovědět, zdali je nynější metoda slibnější než analogické práce v minulosti.

Prozatím se však zdá, že výsledky uvidíme v dohledné době.

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]