Na ISS v budoucnu zamíří robotický doktor

TLDR: Mašina jménem MIRA má být v kosmu testována v roce 2024, prozatím jenom na analozích tkání. Pro dlouhodobé mise mimo Zemi bude ale nutností. Oznámení tuna.

Jen ho nechte, ať se hojí

Z každé druhé sci-fi znáte ten příběh – hrdinům na palubě kosmoletu se cosi hrozivého stane, a jsou odlifrováni na ošetřovnu. Co kdybych vám řekl, že (stejně jako se sexem v kosmu) je přesně tento scénář navzdory 51 letům lidského dobývání kosmu zcela nereálný! Až doposud totiž žádné ošetřovny neexistovaly. Ale má se to možná změnit!

Jakékoliv zranění posádek mimo Zemi mohlo mít doposud jenom dvě možná vyústění – buďto posádka zranění přežila, a mise může pokračovat (protože zranění nebylo vážné) anebo je přerušena (a posádka se vrací na Zemi), anebo jsou všichni mrtví. Samozřejmě, na druhou situaci došlo vlastně jenom jednou během letu Sojuzu 11. Jeho trojčlenná posádka je jediná, která kdy zemřela skutečně mimo hranici naší planety. A to byť se loď chystala na návrat. Všechny další katastrofy se staly během startu či během přistání ještě pod Karmánovou hranicí. Ale nezabíhejme…

Potenciální zranění mimo Zemi bylo doposud možné řešit hlavněnávratem domů, protože drtivá většina misí mířila toliko na oběžnou dráhu planety. Jedinou reálnou výjimkou byly mise Apollo, které byly také ovšem riskantnější. Krom jejich necelých tří let z éry Apollo byla ale vždy lékařská péče teoreticky vzdálená jenom jeden brzdící zážeh rakety, průlet atmosférou a otevření padáku. Potenciálně šlo maximálně o hodiny času. Kdo z vás může říct, že jeho čekačka na pohotovosti byla kratší?

Jenže jak se lidé pomaličku, polehoučku chystají na trvalejší pobyt kolem Měsíce či dokonce dvouleté mise k Marsu, najednou působí podobná péče poněkud nedostatečně. Problém je, že kvůli absenci dosavadních lékařských zákroků mimo Zemi nemáme vlastně moc představu, jaké jsou výzvy ošetřování tam nahoře.

Pijte s MIRA

Změnit to může robodoktor MIRA, který vzniká na Nebrasko-Lincolnské univerzitě, a má nabídnout dálkově ovládanou lékařskou péči i v hlubokém vesmíru. MIRA vzniká skrze grant NASA, a je navržena tak, aby poskytovala výkon sálového roboticky asistovaného chirurgického zařízení v miniaturizované velikosti s cílem zpřístupnit roboticky asistovanou chirurgii na kterémkoli operačním sále na planetě. Nebo mimo ni!

Nejde o zcela unikátní technologii – je to konec konců víc jak 20 let, co se používají robotičtí chirurgové Da Vinci. Nedávno jsme tu rovněž měli novějšího robota, který je již autonomnější, a dovede precizně zašít (prasečího) pacienta. Operování v mikrogravitaci je přesto výzvou sama o sobě, MIRA tak s trochou štěstí zamíří během dvou let na palubu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby si tu řízl do živého, a možná taky uřízl ostudu.

Operace v kosmu budou výzva! Zdroj: Jake Clark, vlastní
Operace v kosmu budou výzva! Zdroj: Jake Clark, vlastní

Cílem testů samože nebude rovnou operování astronautů, MIRA se však bude trénovat v uzavřeném kontejneru na různých simulacích tkání, aby bylo jasné, jak přesná mašina je – a taky co ony vzorky dělají. Kdo zná Expanse, ví moc dobře, že třeba krvácení je v mikrogravitaci setsakra problém, případné kurýrování zranění tedy musí být bezchybné.

Uveďte důvod lékařské pohotovosti

Jak dobře bude MIRA operovat (pun intended), je samože zatím velkou neznámou. NASA má ohledně testování robotů na ISS poněkud proměnlivou úspěšnost. Třeba projekt Robonaut, který potenciálně mohl doplnit anebo rovnou nahradit astronauty při výstupech mimo kabinu, byl pár let nazpět bez velké pompy stažen zpět na Zemi.

Úskalí roboty jsou stále nemalé, a to i když budeme řešit jenom mechanické části mašinek – natožpak citlivost senzorů nebo dokonce autonomní rozhodování. To bude nakonec také pro nástupce MIRA nutností. Není dost dobře možné, aby chirurg na Zemi operoval pacienta na Marsu s prodlevou až 20 minut…

Tak daleko ale ještě (metaforicky ani doslova) ovšem nejsem, a u Měsíce by časová prodleva ještě nemusela být tak zásadní problém. Než se to však bude zkoušet v praxi, bude nutné ověřit už jenom to, jestli se MIRA ve stavu beztíže vlastně nerozpadne a bude fungovat. A i na to si ony dva roky posečkáme.

Je ale přesto znát, že NASA udělala další trpasličí krok k misím dále od naší rodné hroudy. Potenciální úspěch MIRA navíc může přinést levnější inovace i do robodoktorů (či, budu-li propagovat falloutí označení, do autodoců) pro nás dole na Zemi. To vše ale bude záležet na tom, kdy a jak vlastně MIRA poprvé řízne do živého – a jestli poté ono živé také živým zůstane!

[Ladislav Loukota, JRN]

Víc o tom, proč budou roboti těmi pravými astronauty hír:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama