Minecraft může zlepšit výuku tvrdých i měkkých oborů

TLDR: Aproximace dějepisu, ekonomiky a dost možná i dalších oborů do různých menších systémů v Minecraftu může posloužit k výuce nejen základoškolské matematiky, fyziky a techniky. Studie tuna.

Minecraft zasahuje

Těžko dnešní děcanům nezávidět jejich všemožné možnosti! Zatímco za našich mladých let jsme si v základních i středních školách přinejlepším museli vystačit s občasným dokumentem složeným z pohyblivých obrázků, dnes je žhavým trendem ve výzkumu edukace s využitím počítačových her. Namísto Dooma nebo Duka se v tomto ohledu skloňuje často Minecraft – a podle nové studie nemusí být jeho kostičky vhodné „jenom“ pro výuku matematiky či fyziky, ale i dějepisu a dalších měkčích oborů, které jste si na základce oblíbili jen kvůli té pohledné učitelce/učiteli (přiznejte barvu 😉).

A to je trochu nové zjištění. Protože možnosti provádět v logikou řízeném simulačním prostředí Minecraftu experimenty podporující výzkumu vědy, inženýrství a matematiky, to existuje už dávno! A je to i dobře popsané. Sám jsem jsi na několika kurzech fyziky dopomohl ukázkami z Kerbal Space Program nebo citací těžební mechaniky z Valheimu. Osobně budu tím prvním, kdo bude hlasovat pro posílení tohoto segmentu školství – ale tyto tzv. STEM obory pro dobrý chod společnosti nestačí. Pokud nám něco posledních dva a půl let ukázalo, potřebujeme i efektivnější vyučování dějepisu a dalších humanitních věd.

Ale po čem v takovém případě sáhnout? Specifické hry jako Civilization či Assassin’s Creed se při výuku dějin samy nabízejí, budou-li doprovázené komentářem nebo přímo edukační variantou (jako se třeba v případě Assassínské série již stalo), ale školství je obor flexibilní jako stoletý stařec. Pokud se učitelé a učitelky tak jednou naučí s jednou hrou, bude lepší, když tento nástroj může posloužit širší paletě předmětů. Pak totiž ve škole zítřka nebudeme potřebovat celou herní knihovnu širokou jako je ta Vaše ve Steamu, ale vystačíme si s univerzálnějším jediným nástrojem.

Otázka výuky humanitních oborů skrze Minecraft je stále otevřenou knihou. Profesor angličtiny Darren Wershler a sociolog Bart Simon z Concordia’s Milieux Institute for Arts, Culture, and Technology ale v nové práci předložili argumenty, že Minecraft lze se správným uchopením využít i pro tyto – a vlastně skoro jakékoliv další – školské předměty.

Kdo ví, ví. Zdroj: Minecraft/Microsoft, vlastní
Kdo ví, ví. Zdroj: Minecraft/Microsoft, vlastní

Alegorická stavba

Popišme si to na jejich konkrétním příkladu. Učitelátoři vyvinuli výukovou metodu popisovanou jako „alegorická stavba“, ve které studenti-hráči v zásadě skrze hru srovnávají skutečnosti virtuálního minecraftovského prostředí a reálného, fyzického světa kolem nás.

V hodině zabývající se vznikem moderního, průmyslového věku tak byly do hry přidány velké těžební a zpracovatelské stroje, možnost vyrábět ocel a ekvivalent energetiky. Tak hra mohla ilustrovat témata průmyslové revoluce, souvislosti s ekonomikou i vlivem na životní prostředí. Podobným „systémovým“ pohled by bylo možné demonstrovat i celou plejádu dalších dějinných či společenských jevů, domnívají se autoři – a tak nabídnout ilustrativní pomoc pro vyučování řady měkčích témat.

Pustím-li si fantazii na špacír, nabízí se protiargument, že daná metoda je ze svého principu tak nějak materialistická. Jasně, má jít o doplněk výkladu, nikoliv jediný nástroj. Nemůžeme tím úplně snadno třeba v rámci umění vyučovat estetiku starých obrazů. Ale lze tím například ilustrovat, proč moderní umění vypadá, jak vypadá ve světě, kde lze zachytit krásno pomocí fotografie. Je to pořád o určité ekonomice – nabídce a poptávce.

(Odbočka pro zdůvodnění: ve světě, kde není pro úsvit slunce třeba dva roky malovat obraz, ale udělat dobrý fotocvak, je zkrátka po obrazech úsvitu slunce menší poptávka, než když fotocvaky možné nebyly – to naopak zvyšuje poptávku po obrazech pološílených geometriků malujících na plátno z menstruační krve své matky (nebo tak něco). Ekonomika umění není totiž o estetice, ale o unikátnosti – a když obrázek východu slunce už unikátní není, jde dopředu jiný druh unikátnosti související s tím, že malíř je trochu mešuge. Protože to prostě fotografie nahradit neumí. P.S.: zdravím svou grafickou podjednotku. Konec odbočky.)

Metoda alegorické stavby, který bych sám osobně překřtil spíše na variaci systémové dynamiky, by tak mohla najít uplatnění v základní výuce prakticky čehokoliv, snad s výjimkou tělocviku…

Minecraft se může používat i u nás, jen chtít… Zdroj: vlastní

Změna není jen o technologii

Autoři studie zmiňují, že by se nám nějaký takový nástroj docela hodil během lockdownů (a nenapadlo to jenom je), ale osobně bych zdůraznil i jiné, nepandemické důvody hledání edukačního rozměru u her, protože základní aplikované metody jsou ve školství pořád podobné jako dekády nazpět. Ne všude a vždy, ale frontální výuka, kdy učitel/ka recituje výuku, pořád dominuje. Ale svět se už od 19. století malinko změnil. A školství/vzdělávání prostě musí chca nechca soutěžit s plejádou různých distrakcí ve formě stále košatějších možností zábavního průmyslu.

Není to nic nového, jestli si v prvorepublikovaných „studentských“ filmech děcka pod lavicí četla šestákové romány, dnes činí totéž na kapesních počítačích. Může se nám to nelíbit, můžeme proti tomu protestovat, ale pokud to nepřijmeme jako realitu, je to asi tak jediné, co s tím můžeme dělat. Rovněž poznámka stranou: bavíme se o základní škole a všeobecné přípravě všech bez ohledu na extra zájem o ten či onen obor, nikoliv o tom, že Minecratem budeme učit matfyzáky nebo že si jenom s ním bude muset vystačit nejchytřejší děcko třídy. To jen pro zamezení určitému typu komentů…

Pokud však přijmeme realitu, bude třeba připustit, že hry nejenže mají možná někdy své místo ve výuce, ale že kvůli jejich sexy fazóně & možnostem experimentování musí jít v popředí toho, jak se děcanům budou vysvětlovat různé pojmy našeho světa. Jenom recitovat okruhy z učebnic prostě dnes už nestačí, a v budoucnu v konkurenci obrazového spamu kolem našich mozků to jistě nebude lepší.

A ano – všechna tato moudra jsou samože spíše teorií. V praxi bude nezbytné, aby po podobných technologiích sáhli i samotní učitelé a učitelky, kteří k tomu potřebují nejenom podporu metodickou, ale také zcela materiální. A tady se bude chleba lámat zdaleka nejvýznamněji – reformy školství jsou populární jako kožní ekzémy, a to právě z toho důvodu, že školy ovlivňují budoucnost děcek, inu, do konce jejich života…

Něco se ale dříve či později bude muset změnit – není dost dobře možné očekávat, že frontální výuka z 19. století bude dostačovat ve století 21. Problém není s nedostatkem nápadů, ale nedostatkem vůle společnosti jako celku. Až se ale kolektivně rozhodneme, že chceme děcanům závidět ještě víc, Minecraft bude připraven se o to postarat!

[Ladislav Loukota, TRL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama