Chemie & Postinfarkt – Týden ve vědě 15. až 21. srpna 2022

Je tady opět neděle, a spolu s ní přímo déšť novinek z vědy!

33. týden ve vědě roku 2022! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
33. týden ve vědě roku 2022! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní

Chemikům se podařilo přeskupit atomové vazby v molekule. S pomocí elektrického napětí mezinárodní tým přepnul atomové vazby do jiné konfigurace. Zní to asi jako alchymie, je to ale užitečné hlavně pro měření vlastností molekul.

Vědci u hlodavců opravili srdce poraněné infarktem. Když napomůžeme srdečním buňkám, aby měly některé vlastnosti buněk kmenových, může to vést ke skoro úplné regeneraci poškozeného srdečního svalu. Alespoň u myšáků.

Umělé protonické synapse operují milionkrát rychleji než ty lidské. Programovatelné analogové. tranzistory namísto elektronů pohýní protony, jednou by mohly přinést alternativní počítače.

Pavouci spí ve fázi podobné REM, možná také sní. Sledování chování mláďat pavouků pomocí kamer naznačilo, že zřejmě spí podobným způsobem jako my. Nynější studie ale zdaleka není neprůstřelná.

Poprvé se podařilo změnit krevní skupinu u darované ledviny. Změna skupiny u celkem tří transplantáty může výrazně rozšířit možnosti transplantační medicíny.

Webbův teleskop našel dosud nejstarší známou galaxii. Je vzdálená 35 miliard světlolet a vznikla jenom 235 miolet po Velkém třesku!

Dále hráli

Brněnští lékaři používají novou metodu na děti s vrozenou vadou. Doposud hrozila dětským pacientům s vrozeným pakloubem bérce amputace. Tomu se u 10 pacientů nyní podařilo předejít.

Nové nálezy v Pompejích odhalily život střední třídy. Analýza 4 pokojů včetně jejich nádobí a nábytku nám otevřelo okno do přehlíženého všední.

Nové strojové učení přesněji předpovídá vývoj rakoviny. Výzkumníkům se podařilo zkombinovat více zdrojů dat k tomu, aby bylo možné snáze odhadnout, jak efektivní je léčba nádorového onemocnění – a jaké biomarkery při ní sledovat.

ROZHOVOR TÝDNE: Srdce je nejdůležitější orgán, říká Hana Kolesová – bioložka a věnuje se základnímu výzkumu embryonálního vývoje srdce. Konkrétně zkoumá, jak srdce a jeho koronární cévy vznikají. Působí jako odborná asistentka v Anatomickém ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a ve Fyziologickém ústavu Akademie věd.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali pět videí: minutku o první miliardě let na Zemi, zánovní pojednání o čínské kosmické stanici, totéž stran úvah mise sondy k Uranu, Tondovo spešl téma o tom, jak se peče věda, a nakonec panel o proměnách české krajiny při změně klimatu (viz níž).

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama