Antibiotika mají na mužský vs. ženský mikrobiom odlišný vliv

TLDR: Srovnání vlivu antibiotik (ATB) u samců vs. samic potkanů naznačuje, že ATB může mít proměnlivý vliv na symbiotické střevní mikroorganismy obou biologických pohlaví. Studie tuna.

další střípek skládačky

Další den, další studie řešící střevní mikrobiom! V posledních letech se s pracemi na jeho téma doslova roztrhl pytel, a s každou novou studií se zdá být vztah mezi mikrobi žijícími v našich střevech a naším zdravím stále složitější. Nejnovější práce na tom nic nemění, ba naopak.

Zdá se totiž, že rozdíly mohou být i mezi symbiotickými mikroorganismy u žen a u mužů – alespoň co se týče použití antibiotik.

ATB mají notoricky nechvalný vliv na mikrobiotu. Ačkoliv jsou používána proti škodlivým bakteriím, škodid mohou samozřejmě i bakteriím pozitivním. V nové studii vědci z laboratoře Cedars-Sinai navíc zjistili, že antibiotika mají pohlavně specifické účinky na složení střevního mikrobiomu samců a samic laboratorních potkanů.

Zjištění publikovaná v časopise Frontiers in Microbiology by časem mohla mít důsledky pro používání těchto léků u lidí.

První dovolující srovnání

Vědce především zajímalo srovnání složení střevních mikrobů potkaních samců a samic před, během a po léčbě širokospektrými antibiotiky, včetně vankomycinu, ampicilinu, metronidazolu a neomycinu.

Ukázalo se nejen, že ATB měla odlišný efekt u různých pohlaví příjemců během léčby, ale také po ní. Některé změny specifické pro pohlaví, které vědci pozorovali během léčby, zůstaly zachovány i dlouho po ukončení původní léčby.

Již některé starší studie identifikovaly pohlavně specifické účinky antibiotik na mikrobiom tlustého střeva (stolice) u myší. Výzkumníci z Cedars-Sinai jsou ale první, kteří zkoumají také změny mikrobiomu tenkého střeva vyvolané antibiotiky u živočichů, kteří před léčbou neměli výrazné rozdíly ve složení mikrobiomu odlišnému pohlaví navzdory.

To jim umožnilo přesně určit změny v mikrobiomech potkaních samců a samic, které bylo možné připsat právě vlivu antibiotik během a po expozici lékům.

Dobré a špatné bakterky

V zápletce výzkumu střevního mikrobiomu to není zásadní změna, ale další z mnoha, mnoha střípků skládačky poznávání vlivu mikroorganismů na naše zdraví.

Říká se, že láska prochází žaludkem. Možná však hned pod ním prochází i velká porce zdraví. Běžný člověk o existenci střevní mikroflóry ví asi jen tak z reklam na jogurty. Tohle společenství mikrobů žijících v našich střevech je ale pro nás nepostradatelné. Umožňuje nám totiž nejen správně trávit potravu a získávat z ní energii, ale velmi pravděpodobně má přesah i na širší chod organismu.

Obecně řečeno, bakterie žijící v našich střevech zřejmě dokáží ovlivňovat naše zdraví. Existuje již několik studií, které odhalily například spojení mezi střevní mikrobiotou a vznikem obezity, cukrovky nebo dokonce srdečních chorob. V zásadě platí, že „dobré“ střevní bakterie rizika těchto chorob mírní, a „špatné“ je mohou zřejmě zvyšovat.

Tuší se, že by se ve střevech mohl hledat i dílčí důvod existence autismu – byť nepůjde zřejmě o původce jediného. V neposlední řadě se rovněž zdá, že tihle bakteriální symbionti dokonce dovedou ovlivňovat i náš mozek a způsobovat/mírnit deprese!

Zatím klasicky není jasné, nakolik budou zjištění z nejnovější studie směrodatná i pro lidi, a případně do jaké míry u nás budou ATB mít odlišný vliv na mužskou vs. ženskou mikrobiotu. To napoví až budoucí výzkum, srovnávání, přehodnocování. Zdá se ale, že v puzzle lidského zdraví je díky novému objevu o malý dílek navíc.

(Vzniklo původně pro Mudrstart.cz)

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama