Webbův teleskop ukázal první obrázky, zahájily novou éru

TLDR: Dosud nejdetailnější kosmický teleskop nám začal ukazovat dosud nepoznané detaily vesmíru – třeba objevil vodu v atmosféře exoplanety – ale teprve se zahřívá. Oznámení NASA je hír.

Vše jde podle plánu

Webbův teleskop, vypuštěný na konci roku 2021 do libračního bodu Země, funguje na jedničku! Tak lze shrnout to nejpodstatnější z dnešního oznámení řízení mise teleskopu pod taktovkou NASA a ESA.

Astronomové k demonstraci efektivity teleskopu ukázali pětici nejnovějších cvaků (jeden již vypustili v pondělí večer), které odhalují různé astronomické objekty. V rychlosti si je probereme níže, ale jelikož se jim věnují úplně všechny popularizační stránky na internetech, asi nemá smysl se předhánět v popiscích.

To podstatné z dnešního oznámení totiž nemá charakter žádného obrázku – to podstatné totiž je, že Webb funguje tak, jak se doufalo, že bude fungovat!

A to nezní jako něco pro palcové titulky, že jo. Jenže skutečnost je opačná. Po mnoha mnoha milnících teleskopu, na nějž se čekalo v podstatě dvě dekády, je Webb na kurzu změnit astronomii stejně, pokud ne více, jako jeho dosavadní slavnější předskokan, totiž Hubbleův teleskop.

Tohle prohlášení nečtete asi poprvé, ale zatím vždy doposud se za něj musel dodat „pokud se při stavbě/startu/rozvíjení/spouštění teleskopu něco nepodělá“. Nyní víme, že se nepodělalo nic. Revoluce započala!

Webbův teleskop for dummies. Zdroj: NASA/ESA/CSA, Sony

Vítejte v (r)evoluci

Webbův teleskop na první pohled přináší především vyšší citlivost a detail. Pomiňme, že jde o infračervený teleskop, zatímco Hubble byl primárně optický – když se to vezme kolem a kolem, každé záření jsou fotony, jde jen o to, v jaké vlnové délce je registrujete. Vizualizace IR obrázku do viditelného spektra nelže o moc víc, než kolik „lžou“ oči člověka s brýlemi vs. bez brýlí – nikdo sám o sobě nevidí „všechno“, ale s pomocí technologií si můžeme pomoct vidět víc než bez ní.

Webb tak ukáže formování prvních galaxií po Velkém třesku, napomůže analýze exoplanet a dostane astronomii zase o level výše! Nebude to ale hned – to, že nyní NASA ukázala cvaky, je především PR událost. Až teprve budoucí studie napsané z pozorování učiněné Webbem začnou upravovat naše poznání. A budou tak činit zřejmě po dekády – Hubble je předlohou pro výzkum i dnes, 22 let po svém startu.

Již nyní tuto počínající revoluci ilustrují právě odhalené první snímky. Na žádném z nich nedošlo na zásadní změnu našeho poznání vesmíru – ale skutečnost, že všechny vznikly v dosud největším rozlišení a nejvyšší rychlosti, ukazuje zrychlení tempa poznání.

Už včera to demonstroval tenhle cvak SMACS 0723, známá jako Webbovo první hluboké pole. Tisíce galaxií se tu ukrývají v tak malé výseči oblohy, že by z vašeho pohledu na Zemi vedla do zrnka písku ve vaší dlani. Ale to jste od včerejška asi už slyšeli.

Webbův první deep field. Zdroj: NASA/ESA/CSA, vlastní
Webbův první deep field. Zdroj: NASA/ESA/CSA, vlastní

Okna Webbu dokořán

Dále tu máme první z dnešních oznámených cvaků – dosud nejpodrobnější měření hvězdného světla procházejícího skrze atmosféru exoplanety WASP-96 b, které odhalilo zřetelné znaky vody! WASP-96 b je přitom vzdálená 1150 světelných let…

Voda v atmosféře exoplanety WASP-96 b. Zdroj: NASA/ESA/CSA
Voda v atmosféře exoplanety WASP-96 b. Zdroj: NASA/ESA/CSA

Další na řadě je cvak odhalující nové detaily planetární mlhoviny NGC 3132, které se před astronomy dosud ukrývaly. Jsou zde zřetelněji vidět vlny vrhané do kosmu umírajícími hvězdami, ale vlastně také poprvé plně vidíme druhou hvězdu – věděli jsme, že jádro této planetární mlhoviny má formu binární hvězdy, ale nyní to i vidíme.

Detaily planetární mlhoviny NGC 3132. Zdroj: NASA/ESA/CSA
Detaily planetární mlhoviny NGC 3132. Zdroj: NASA/ESA/CSA

Na předposledním odhaleném cvaku je vidět čtveřice galaxií v souhvězdí Pegase známá jako Stephanův kvintet. Tato kompaktní skupina, formálněji známá jako HCG 92, je od nás vzdálená 300 milionů světlolet a Webb nám detailněji odhaluje, jak jejich vzájemná interkace vede k formování nových hvězd.

Stephanův kvintet v době, kdy na Zemi dominovali dinosauři. Zdroj: NASA/ESA/CSA
Stephanův kvintet v době, kdy na Zemi dominovali dinosauři. Zdroj: NASA/ESA/CSA

A konečně poslední cvak mlhoviny Carina (NGC 3324) nám ukazuje – ano, hádáte správně – nové detaily zdejších „útesů“. Díky IR povaze pozorování mohl Webb zachytit doposud obtížně sledovatelné detaily formování nových hvězd!

Hvězdotvorné výběžky NGC 3324. Zdroj: NASA/ESA/CSA
Hvězdotvorné výběžky NGC 3324. Zdroj: NASA/ESA/CSA

Nejen věda

Jak jsem zmínil, na vědecké výstupy z těchto pozorování si ještě počkáme. Ale závěrem by bylo dobré zmínit, že i čistě estetická role detailnějších snímků vesmíru má svůj význam. A neměli bychom na něj zapomínat!

Nevím, jaké bylo vaše dětství, ale v tom mém sehrály cvaky Hubbleova teleskopu nenulovou pozitivní roli. Měl jsem i knížku, která obsahovala kvalitní výtisk jeho nej cvaků od Marsu po konec vesmíru. Hubble byl prostě pro duši šprta taková technická celebrita!

Jednak bylo strašně cool, že v kosmu létá teleskop se jménem našeho tehdejšího prezidenta… A druhak ukazoval v ostrém světle dálavy vesmíru, nad nimiž zůstávala fantazie stát

Webb slibuje, že i nová generace lidí, které fascinuje naše místo ve vesmíru, bude moct čas od času sbírat svou čelist z podlahy. Jak jsem zmínil, že jde něco „podle plánu“, možná není materiál bulvárních titulků – ale jen na první pohled.

Skutečnost, že něco „funguje na jedničku“, je zvláště v posledních pár letech něco, co se vyplatí nahlas oslavovat!

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama