Vědci vytvořili vylepšené rajče pomocí techniky CRISPR

TLDR verze: Obsahuje nově vitamín D, rajče by tak mohlo být novou vhodnou metodou suplementace. Studie tu.

Ryby a rajčata

Vitamín D hraje v našem těle důležitou roli. Podílí se na homeostáze vápníku, správném vývoji kostí ale i na správné neuromuskulární a imunitní funkce těla. Vitamín D se v našem těle přirozeně vytváří v kůži vlivem UVb záření z provitaminu dehydrocholesterolu. Jénže, v dnešní informační době velká část z nás chodí na sluníčko minimálně, a to zejména v chladnějších měsících. Zřejmě i díky tomu trpí podle odhadů až 40% evropské populace nedostatkem vitamínu D!

Tento důležitý vitamín lze získávat i z potravy. Je obsažen například v rybím tuku, játrech, vaječném žloutku, nebo v menší míře v mléce (mnozí si určitě vzpomenou, jak jako děti baštili kapsle rybího tuku). Ani jedna z těchto možností ale bohužel není úplně vegan-friendly, což je v evropských zemích, kde se k veganství a vegetariánství přiklání stále více lidí, poněkud problém.

Řešení by ale mohl přinést výzkum britských vědců z centra pro výzkum rostlin Johna Innese. Pomocí techniky CRISPR totiž vyvinuli rajčata napěchovaná vitamínem D.

CRISPR umí divy! Zdroj:  Sr Pelo, vlastní
CRISPR umí divy! Zdroj: Sr Pelo, vlastní

Stačí trocha sluníčka

O technologii CRISPR jste se tady mohli dočíst už vícekrát. Jedná se v podstatě o molekulární „nůžky“ které umí přesně zacílit na určité místo v genomu, čehož se využívá v cílené genové editaci.

Rajčata přirozeně obsahují provitamin 7-dehydrocholesterol (7-DHC). Při zrání rajčat se ale tento provitamin rozkládá. Britští vědátoři pomocí genové editace „vypnuli“ enzym, který 7-DHC rozkládá. Díky tomu se začal provitamin v rostlinách a plodech rajčat při jejích růstu hromadit. Při sušení rajčat na slunci se poté provitamin vlivem UVb záření měnil na vitamin D. Jedno takto geneticky upravené rajče obsahuje srovnatelné množství vitamínu D jako dvě vejce, nebo 28 gramů masa tuňáka!

Ještě více provitaminu se ale hromadilo v listech geneticky upravených rostlin. Obsahovaly totiž až 600 mikrogramů 7-DHC na gram sušiny. To je až 60x více než je doporučená denní dávka pro dospělého člověka z potravy. Podle autorů ale nemusíme začít žvýkat listy rajčat (jsou sice jedlé, ale chuťově nic moc). Po usušení a rozemletí by se z nich totiž mohl vyrábět vegan-friendly doplněk stravy s vitamínem D. Podle autorů studie navíc tato genetická modifikace nemá žádný vliv na růst a zrání rajčat.

Metabolismus vitaminu D v těle. Zdroj: Felix Nutrition

GMO zahrádka?

Deficience vitaminu D sice není bezprostředně život ohrožující, má však na náš organizmus z dlouhodobého hlediska řadu negativních vlivů. Kromě zhoršení regenerace kostí a svalů už byla například prokázána spojitost mezi nedostatkem vitaminu D a vznikem depresí, rakoviny nebo dokonce Parkinsonovy choroby.

Rajčata jsou jedněmi z nejoblíbenějších plodin v Evropě, mohly by tak sloužit jako běžně dostupný dobrý zdroj vitamínu D a to jak pro „všežravce“ tak pro vegany a vegetariány. Tedy, pokud se EU rozhodne schválit jejich pěstování. Evropská unie je totiž notoricky přísná, co se týče schvalování geneticky modifikovaných plodin, a zohledňuje všechna potenciální rizika jejich pěstování (FYI, reálně jsou rizika pěstování GMO oproti jejich benefitům minimální).

Genová modifikace těchto D-rajčat by ale mohla být dostatečně malá, a potenciální přínos dostatečně velký na to, aby bylo jejich pěstování v Evropě schváleno. Možná budeme brzo děti místo rybím olejem krmit rajčaty ze zahrádky. Což by určitě potěšilo jak děti, tak ryby.

 [Svatopluk Skoupý]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama