Robotičtí mazlíčci mohou zlepšit duševní péči u seniorů

TLDR: Terapie s pomocí psů nemusí využívat jenom psy z masa a kostí, naznačuje nová metodika pomoci seniorům. Jde nejspíše jen o předzvěst budoucího uplatnění robotiky v péči o lidi. Oznámení tuna.

Robot, nejlepší přítel člověka

Roboti by mohli plejádu aplikací, které vás nejspíše překvapí. Nová studie například vyvinula protokol pro používání robotických domácích mazlíčků u starších osob s demencí. Práce využívá robotického domácího mazlíčka, stanovuje ideální délku sezení a identifikuje běžné reakce účastníků na „robomazlíčky“, které pomohou v budoucím výzkumu studujícím případné benefity podobné péče.

Samotná terapie využívající robota je prozatím v zásadě podobná terapii běžné – pacient dostane na klín zvíře (v tomto případě robotické namísto toho z masa a kostí), kterému se věnuje. Oproti skutečným živočichům mají roboti několik výhod pro medicínské využití – především nejsou tak nepředvídatelní jako (i trénovaná) zvěř, jejich využití může být standartizované a zřejmě i levnější. Přitom možná pro pacienty mohou stále nabídnout významné zlepšení jejich stavu.

Jak významné? To ukáže až onen budoucí výzkum – aktuální práce pro něj však staví nezbytné základy. Výzkumníci v čele s postgraduální studentkou Rebeccou Westenskow z University of Utah vyvinuli metodiku právě pro provádění dalších prací.

V průběhu dosavadních sezení kladli výzkumníci pacientům otázky týkající se jak zkušeností účastníků s minulými domácími mazlíčky, tak interakce se současným robotickým mazlíčkem. Měli psy nebo kočky? Jak se jmenovali? Chovali je doma nebo venku? Jaké druhy potravy jedli?

Výzkumníci zaznamenávali reakce pacientů a robotické zvíře vydávající zvuky zvířat toliko posloužilo jako reference a uklidnění. Pozoruhodné je, že lidé na roboty stále reagovali jako na živé mazlíčky – pokud stroj zaštěkal, pacienti se tak například stroje zeptali, co se jim snaží říct.

Autoři poznamenávají, že lidé si tak je strojům stále dovedou vytvořit skutečný vztah.

Plejáda možností

Hypoteticky se nabízí i možná řada dalších využití robotů – pokud se osvědčí během terapií, nic by nemělo teoreticky bránit jejich nasazení i přímo uvnitř domácností. Nyní se již samozřejmě bavíme o možnostech za hranicemi aktuálního výzkumu – lze ale rozhodně říct, že robotika nabízí podobnému druhu péče naprosto nové možnosti.

Osamocení lidé ve vyšším věku jsou často odkázáni na pomoc pečovatelů, se kterou by robotika mohla jednou také vypomoct. Především ale strádají po duševní stránce. Člověk je ovšem tvor společenský, a dovede si vytvořit vztah i ke zcela neživému předmětu.

Robotický mazlíček sice na rozdíl od psů nebo koček není „autenticky živý“, ale pokud bude umět správně reagovat na lidské chování, v reálu to nemusí vadit. Ba v řadě ohledu naopak – podobní roboti mohou být jednou empatičtější než reálná zvířata, anebo dokonce budou seniorům moct nabídnout (v jiné než zvířecí podobě) i autentičtější diskuzi.

Dosavadní úroveň robotiky takto daleko samozřejmě ještě není – a i kdyby byla, čekání na snížení ceny robotů i redukci psychologické bariéry nejspíše zabere nejméně jednotky generací. Zdá se však být logické, že roboti by mohli být dílčím řešením epidemie samoty u seniorů.

Otázka na tělo

Asi každého při čtení těchto řádků napadá, že podobné řešení má do dokonalosti daleko – pokud samo o sobě není vlastně neetické. Nejde jenom o iluzi společnosti? Není to jenom další technologické řešení naší neschopnosti věnovat se dostatečně jeden druhému? Odpověď na podobné otázky nebude příliš povzbudivá…

Je ovšem také otázkou, zdali chceme v našem nedokonalém světě nabídnout alespoň dílčí zlepšení stavu, anebo zdali voláme po radikálnějším, ale dost možná také nevypočitatelnějším řešení podobných témat. Odpověď na to sám neznám – podobnou věc si bude muset vyřešit každý čtenář sám za sebe, svou rodinu, své blízké.

V situaci, kdy ovšem neexistuje lepší známý způsob, jak osamoceným lidem pomoct, budou roboti často dost možná příslovečným nejmenším zlem.

(Vzniklo původně pro Mudrstart.cz)

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama