Autoimunitní nemoci znovu spojeny s vyšším znečištěním ovzduší

TLDR: Studie 6 milionů lidí opět připomněla, že partikuláty v ovzduší korelují s vyšší mírou nemocí – v tomto případě mírně zvyšují riziko autoimunitních onemocnění. Studie hír a hír.

Došlo i na lupus

Analýza zdravotnických záznamů 6 milionů Kanaďanů znovu a detailněji vrhla světlo na korelaci autoimunitních nemocí a vyšší míry znečištěného ovzduší. Ačkoliv to není poprvé, co byla tato možná spojitost odhalena, nynější závěry ji ukazují jako silnější než kdykoliv dříve.

Tým pod vedením prvního autora studie Naj-čuo Čao (Naizhuo Zhao) z McGillovy univerzity analýzou údajů obyvatelů Quebecku a okolí zjistil, že lidé žijící dlouhodobě v oblastech s vyšším výskytem jemných částeček (partikulátů) o velikosti 2,5 mikrometru nebo menšími, tzv. PM2,5, mají také mírně vyšší riziko vzniku lupusu, Sjögrenova syndromu, sklerodermie a dalších méně častých systémových autoimunitních onemocnění.

Na zatím největším vzorku se tak podařilo opět demonstrovat pravděpodobný jev vlivu znečištění na rozvoj některých chorob. Podobnou korelaci mezi znečištěním ovzduší již v minulosti vědci odhalili také u revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy a možná i dalších – v případě znečištění vzduchu zejména karcinomu plic.

Je třeba zdůraznit, že jde jenom o korelaci, která neříká „znečištění způsobuje všem lupus“ – rozvoj všech zmíněných nemocí ovlivňuje do nějaké míry řada dalších faktorů včetně genetiky, stravy a běžných virových infekcí (v případě RS). Do centra pozornosti se dostávají také biologické základy rozdílů mezi pohlavími u autoimunitních onemocnění.

Zatím jen korelace

Výzkumníci v nynější kanadské práci ovšem přesto zohlednili věk, pohlaví, socioekonomický status a to, zda lidé žili ve městě nebo na venkově. Ani kontrola kuřáckých návyků zjištění nezměnila. Zdá se tedy, že znečištění ovzduší může navzdory jiným faktorům zdát ve zvýšení rizika určitou roli. Odhalení mechanismu, kterým by se tak dělo, ale čeká stále na svého objevitele.

Spekuluje se, že dlouhodobé vdechování látek znečišťujících ovzduší může vyvolat systémový zánět v celém těle, který může vést ke spuštění nebo zhoršení řady do té doby nedetekovatelných onemocnění.

Jinými slovy: člověk může mít genetické predispozice pro vznik choroby, ale ty by se nemusely projevit a nemoc by nemusela vzniknout či se rozvinout do klinické podoby, popřípadě by se tak stalo až ve vyšším věku.

Skutečnost, že autoimunitní onemocnění jsou celosvětově na vzestupu, každopádně naznačuje, že výzkum možné souvislosti průmyslového znečištění ovzduší bude nabírat na významu – a o to vyšší význam bude mít i přímé limitování znečištění jako takového.

Ekologická nutnost

Nabízí se samozřejmě také další možné vysvětlení korelace vyšší nemocnosti a znečištění – totiž to socioekonomické. Ale i kdyby výzkumníci z Kanady provedli nedostatečnou úpravu dat pro vyrovnání těchto vlivů, shodou náhod dorazila i jiná, nezávislá studie, která pro změnu koreluje znečištění s rizikem chronických chorob.

Analýza zhruba 19 000 dospělých lidí, kteří byli dotazováni na své zdraví po dobu čtyř let, srovnala jejich bydliště opět s výskytem PM2,5 částeček ve 125 čínských městech za posledních 15 let. Výzkumníci přitom znovu zjistili, že u starších dospělých ve věku 45 let a více byla častěji expozice partikulátům spojena s vyšší pravděpodobností vzniku několika chronických onemocnění – mimo jiné vysokého krevního tlaku.

Nad znečištěním ovzduší se často máve rukou jako nad „nutným zlem“, jakousi daní za moderní průmyslovou společnost. Do jisté míry to může být pravda u průmyslů, u kterých neexistují čistější alternativy – ale u těch, kde existují, si nad „nezbytností“ těchto oborů jenom lžeme do kapsy.

Vyšší míra znečištění je něco, co v konečném důsledku stojí zdraví nejenom exponovanější část populace, ale skrze zátěž na zdravotnictví a ekonomiku nakonec i nás všechny.

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama