Město Casarabů odkryté lidarem. Zdroj: H. Prümers/German Archeological Institute

Zdroj obrázku:

V bolivijské džungli byly objeveny ruiny dávné velké osady

TLDR: Amazonie před příchodem Evropanů nebyla osídlena tak řídce a primitivně, jak se dříve soudilo. Naznačuje to nový objev učiněný s pomocí LIDARu. Studie tuna.

Tenkrát v Americe

Vydejme se na misi do džungle tak husté, že by s ní i Indiana Jones měl co dělat! Někdy mezi 6. až 15. století našeho letopočtu žili právě v takových dešťových pralesích Jižní Ameriky zástupci kultury dnes pojmenované jako Casarabe. A, dáme-li si spoiler alert, tito dávní lidé byli mnohem pokročilejší, než jaké jsme doposud v Amazonii čekali. Odhalila to nová studie, která ruiny 26 lokalit, na nichž Casarabové žili, prozkoumala laserovým mapováním lidar. To dovede „prokouknout“ vegetaci dříve nemyslitelným způsobem.

S Jižní Amerikou a zdejšími kulturami je to složité. Mezi kontinenty jde o místo, kam lidská noha vkročila později. Známe zde tak sice i kultury relativně vyspělé (v rámci civilizačního žebříčku), které již žijí ve větších skupinách a mají prokazatelně komplexní, hierarchicky stavěnou společnost – ale čím hlouběji do lesů Amazonie půjdeme, tím více jako bychom šli proti proudu času. Dodejme, že známé státní útvary Jižní Ameriky se Amazonii spíše vyhýbaly, notoričtí populární Inkové měli svou říši poměrně pozdě, až v 15. a 16. století.

V okolí Amazonky kupodivu tak i dnes najdeme hrstku tzv. nekontaktovaných kmenů, které existují bez svázání se zbytkem „vyspělé globální společnosti“. Nekontaktované kmeny jsou sice častěji záležitostí ostrovů, relativní rozsáhlost a odlehlost Amazonie ale znamená, že i tady jsou stále lidé, kteří se bez hlubšího povědomí o naší civilizaci živí jako lovci-sběrači či přinejlepším raní zemědělci jako z počátku neolitu.

Tyto nekontaktované kmeny tak – ruku v ruce s absencí pokročilejší civilizace, od které by si Španělé v 15. století mohli vypůjčit její zlato – zavdaly dojmu, že v Amazonii prostě pokročilé společnosti vlastně nebyly. Že snad kdybychom místním barbarům dali ještě pár tisíc let, začali by si vyvíjet svou vlastní jakž takž slušnou civilizaci, ale času měli zatím málo.

Pak však přiletěly s novou studií vrtulníky s lasery (Pew! Pew!), aby do tohoto přespříliš lineárního pohledu na zdejší vývoj lidského rodu vhodily světelné vidle!

Vyspělejší, než se čekalo

Tým převážně evropských archeologů v nové práci s pomocí dálkových laserových skenerů umístěných na vrtulnících prozkoumal šest oblastí, které byly vytipovány jako místa největších osad kultury Casarabe.

Laserové paprsky sice přímo neprokouknou vegetaci, mohou se od ní ale tak zhusta odrážet a navíc snáz prochází i drobnými mezerami mezi listy, že nakonec počítače dovedou vytvořit separátní mapu vegetace + mapu terénu pod ním. Tuto vegetaci je pak možné z obrazu odečíst, a odhalit, co tak rostliny lidským očím skryly. A skryly toho dost!

Objevená rozsáhlá síť casarabských sídlišť, totiž představuje překvapivě pokročilý typ urbanistického osídlení, které je vůbec první svého druhu nalezená v Amazonii! Nejde přitom jen o ledajaké vesnice! Najdeme tu i propracované obřadní stavby včetně stupňovitých plošin a mohyl ve tvaru písmene U. Neméně zajímavé je, že nejvýznačnější budovy jsou orientovány na severoseverozápad. To ukazuje jak jejich společné plánování, tak zřejmě i orientaci dle nějakých kosmologických pravidel mytologie dané kultury.

LIDAR umí divy – a posouvá archeologii do zcela nových možností. Zdroj: Lucasfilm, H. Prümers/German Archeological Institute, vlastní (neasi)
LIDAR umí divy – a posouvá archeologii do zcela nových možností. Zdroj: Lucasfilm, H. Prümers/German Archeological Institute, vlastní (neasi)

Zkrátka je to celé poněkud sofistikovanější, než by se dalo čekat od primitivních lovců a sběračů. Odhady naznačují, že pro stavbu jednoho z monumentů bylo nutné přemístit půl milionu kubíků zeminy – to celé bez tažných zvířátek. To je mimochodem 10x tolik, než kolik bylo potřeba pro stavbu dosud největší stavby v bolivijské vysočině, tedy pro stupňovou pyramidu Akapana.

A to stále není vše, Horste! Mapy dokládají přítomnost příkopů a valů určených k obraně a vymezení centrálních sídlišť, stejně jako masivní systémy pro kontrolu toku vody, které naznačují schopnost uživit poměrně velkou populaci.

Nebyla to Atlantída

Nenechte se mýlit – není to tak, že casarabská města byla nějakou bájnou Atlantidou. Pořád se bavíme o jednodušší společnosti, ve které by moderní člověk zvyklý na elektřinu, vodu a fastfood, moc žít nedokázal. Ale zároveň se z rozložení a vzájemného propojení osad zdá, že Casarabové v severní Bolívii vytvořili společnost srovnatelnou se známějšími kulturami v Andách. Ačkoliv jde tedy jenom o píď celého toku Amazonie, rozhodně se zdá, že tu kdysi začínala bujit poměrně pokročilá společnost

Co se s touto společností ale stalo, už lidar neodhalil. Vzhledem k období kolapsu Casarabů se nezdá, že by za jejich zmizení mohli kašlající a střílející evropští nájezdníci. Dá se tedy předpokládat, že tradiční hromadění korupce, známé i z jiných soudobých civilizací,& dost možná neúroda vlivem nějakých klimatických změn mohla u Casarabů způsobit postupné opouštění měst a/nebo redukci populace. Nebyla by to ostatně jediná domorodá kultura obou Amerik, která by si podobným kolapsem prošla.

To je ale už spíše moje spekulace, kvůli jejímuž ověření či vyvrácení bude třeba nově “objevené” osady prozkoumat trochu detailněji, než co dovede samo laserové mapování. Nyní už však víme, kde kopat, takže tajemství této dávné kultury nám nebude unikat navěky!

[Ladislav Loukota, Petr Zajíček]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Reklama

Reklama

Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.