Papír z mramoru by jednou mohl nahradit ten ze stromů

TLDR: I z drcených kousků mramoru lze vytvářet materiál podobný klasickému papíru. Má navíc celou řadu dalších výhod. Ve velkém ho již vyrábějí na Taiwanu. Oznámení  tuna.

Papír bez stromů

Kolik se na světě spotřebuje papíru, asi jen tak někdo nespočítá. Odhaduje se, že v roce 2018 to bylo přes 400 milionů tun celosvětově (a polovina z toho v tiskárně u vás v práci)! Taiwanští vědátoři však vymysleli, jak ho vyrábět bez použití takových těch organických líhní. Tuším, že tomu říkáte lesy. Ano, mají recept na syntetický papír.

Tedy – vlastně ne tak úplně. Spíš jen vymysleli materiál papíru velmi podobný. A vyrobený prakticky z odpadu, totiž z mramorového prášku. Firmička o 300 zaměstnancích skupuje odpadní kusy a odřezky z mramoru, mele je na prášek, který doplňuje o vápenec a celé to lepí k sobě netoxickými pryskyřicemi.

Pomineme-li fakt, že namísto kácení miliard a miliard (pane Segane) stromů budeme mlít hromady a hromady kamenů, by měl být „syntetický papír“ vlastně docela ekologický (prý je jeho výroba o 50 % energeticky úspornější). #ale_bůhví_co_to_vlastně_znamená

Zřejmě to nebude způsob, jak zachránit pralesy, už jen protože na jejich kácení dochází spíše kvůli místu pro pastviny/zemědělskou půdu. Ale minimálně je to zajímavé zpracování odpadního mramoru.

Ujme se to?

Díky netoxicitě použitých materiálů lze „kamenný papír navíc používat např. jako náhražku polystyrenových obalů na potraviny, navíc prý odpadá nutnost rafinace jako u běžného papíru. Jako další výhodu tvůrci uvádějí fakt, že i když je tento papír syntetický, tak je stále biologicky rozložitelný (a dokáže proto posloužit jako anorganické hnojivo).

Těžko samozřejmě ovšem odhadovat, nakolik se kamenný papír ekonomicky doopravdy uchytí. Realita je taková, že výrobce Lung Meng Tech Co. Ltd. existuje již od roku 1998 a byť svůj „papír“ stále produkuje, nedá se rozhodně říct, že by s tím měl enormní úspěch. Poptávka po kamenném papíru je stále relativně menší, klasický papír je tu dost dlouho ho na to, aby většina zákazníků neměla chuť experimentovat, a tomu odpovídá i relativně malý charakter produkce.

Lung Meng Tech sice pár let nazpět získat ocenění od taiwanské vlády jako jednu z nejzajímavějších firem v zemi, je ale dost znát, že jeho produkt si prozatím nebrousí zuby na nic víc, než jsou omezené a prozatím jednorázové emise výrobků. Jinak řečeno: kamenný papír doposud není žhavým trendem papírenského světa.

Jenom škoda, že jeho masivnímu rozšíření ale stejně bude zabráněno nadnárodními korporacemi výrobců papírů a lobbisty s kontakty v politice. Nebo aktivisty s transparenty: „I šutry mají duši“. Případně starým dobrým internetem, který vytlačí vše v digitální podobě a nebude tak potřeba papír organický ani syntetický…

Ale žerty/satiru/kritiku stranou – lidstvo se v průběhu dějin civilizace snažilo psát na nejrůznější materiály včetně živočišných kůží, kusy keramiky nebo stébla šáchora papírodárného. Dnešní papír, sérií složitých procesů vydolovaný ze stromů, je tak jenom nejnovější iterací dlouhého hledání, kam si zapsat své myšlenky, pocity a nákupní seznamy. I když psaní na fyzický, existující papír malilinko ustupuje digitálním možnostem, pořád se mnozí shodujeme, že papír je papír!

Pokud je taiwanský kamenný papír skutečně potenciálně levnější a víceúčelovější materiál, nic neříká, že za další století nebude pro naše potomky psaní na „papír ze stromů“ působit podobně divně, jako pro nás nutnost zapisovat si deníček na kozí kůži nebo do hliněné destičky.

[Martin Jašek, LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama