Odhalen protein, který u hlodavců prodlužuje aktivní věk

TLDR: Hormon FGF21 je to, díky čemu má strava o nízkém obsahu bílkovin (proteinů) příznivý vliv na naše zdraví a délku života. To nám neříká mnoho praktického, ale ukazuje na potenciální další možnosti, co s FGF21 a co u něj studovat. Studie tuna.

Další „zázračný“ protein?

Fibroblastový růstový faktor 21 (FGF21), hormon vylučovaný játry, může být jedním z klíčů k dosažení vyšší věku & v dobré kondici. Po sérii studií z minulosti, které na FGF21 začaly poprvé významněji ukazovat, to nejnověji a nejsilněji demonstruje nová práce skrze pokusy u hlodavců.

Rekapitulujme si dosavadní posun – starší práce již ukázaly, že FGF21 reaguje na omezení příjmu bílkovin u myších samců, zlepšuje energetický výdej a glukózovou toleranci a zároveň snižuje tělesnou hmotnost. To z něj činilo žhavého kandidáta jak pro vysvětlení některých ještě starších poznatků z výživových studií (především skutečnost, že omezení proteinů ve stravě zvyšuje zdraví i věk dožití), tak i předmět zájmu jakožto potenciálního terapeutika…

Nyní stejný tým, který na FGF21 ukázal v minulosti, také odhalil víc o potenciálním vlivu hormonu proti stárnutí. Práce primárně odhalila, že hormon FGF21 musí být v organismu přítomný, pokud se mají projev některé benefity zdravého jídelníčku.

Studie sama zkoumala roli přítomnosti či nepřítomnosti FGF21. Když výzkumníci hlodavcům pomocí genové editace vyřadili z chodu gen odpovědný za produkci hormonu FGF21, hlodavci krmeni poté stravou s nízkým obsahem bílkovin neměli tytéž benefity, jako hlodavci krmení stejnou stravou, ale se stále funkčním FGF21.

Hlodavcům bez genu pro tvorbu  FGF21 se tak navzdory optimálnímu jídelníčku zkrátila jejich přirozená délka života ve srovnání s normálními myšmi krmenými stejnou stravou.

A co suplementace?

Budeme-li chtít tyto výsledky interpretovat na čtenáře hledajícího rady do života, bude stačit říct klasikovo: jez (pestře zastoupenou stravu) do polosyta. Odborněji řečeno zjištění jenom naznačují, že omezení proteinů snižuje křehkost hlodavců ve vyšším věku, a že tento proces je řízen prostřednictvím signální dráhy FGF21.

Jakékoliv další závěry už budou spekulativní – merit aktuální studie byl totiž omezený, výsledky jsou navíc limitované tím, že výzkumníci zkoumali jenom samce hlodavců. Ačkoliv by tak bylo lákavé výsledky automaticky vztáhnout i na lidi, starší studie ukazují, že lidé/primáti mohou mít do značné míry odlišnou reakci na to, co prodlužuje život hlodavcům…

Je nicméně pozoruhodné, že rozdíl aktuální studie nám ukazuje víc o tom, jak funguje „zdravá“ vs. „nezdravá“ strava – nejde totiž, zdá se, jenom o to, co konzumujeme, ale také o to, co s těmito nutričními hodnotami dělá naše tělo.

Starší studie tak říkají, že příznivě na hladiny FGF21 hormonu působí strava s vyšším zastoupením sacharidů, negativně na hladinu FGF21 působí naopak strava bohatá hlavně na proteiny. Aktuální odhalení naznačuje, že úplně stejný vliv by mohla mít i suplementace FGF21 do organismu uměle.

O myších a lidech

V praxi tím ani omylem nechci nikoho k podobným srandám nabádat – bude trvat totiž ještě dlouho, než se ověří nejenom to, jestli je to bezpečné, ale i to, jestli to vůbec funguje. Třeba kalorická restrikce u lidí a primátů vychází daleko méně jednoznačně jako nástroj pro prodloužení věku než u hlodavců. Je tak rovněž možné, že FGF21 bude mít u lidí menší efekt než v nynější práci…

To ukáže až další výzkum. Žel bohům, ačkoliv jsou si myšáci a lidé blízko, nejde věru o stejné živočichy. A relativně drobné proměny v účinku jednotlivých geno/proteinů/hormonů mohou mít nakonec značně odlišný vliv na celkové zdraví organismu.

Zároveň platí, že nic lepšího než hlodavce stále nemáme – možná, že jednou budou počítačové simulace lidského organismu tak dobré, aby in silico nahradil in vitro, prozatím o tom ale můžeme jen snít. Nedivte se tedy, proč to občas z titulků článků skoro vypadá, že hlodavci už musejí být pomalu nesmrtelní – nejde ani o produkt líných vědců, ani nutně o faleš, ale jednoduše produkt toho, že u časových/rozpočtových/etických důvodů jsou myšky nejlepší způsob testování terapeutik, ačkoliv nejsou jejich konečnými příjemci!

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama