„Americké Stonehenge“ má 2300 let

TLDR: Observatoř Chankillo je v řadě ohledů podobná evropským megalitům, mezi nimiž je nejznačnější Stonehenge.  Oznámení tuna.

Americký Stonehenge?

Pokud znáte Stonehenge, pak musíte poznat i Chankillo! Tahle předkolumbovská lokalita je totiž krásným důkazem toho, že když dva dělají totéž… Je to občas skoro totéž! 2300 let stará sluneční observatoř ležící v poušti dnešního Peru byla totiž hodně zhruba podobným nástrojem jako Stonehenge, kterým šlo stopovat průběh času.

Dnes je Chankillo archeologickým nalezištěm, které se skládá z opevněného chrámu na vrcholku jednoho kopce a nedaleké řady 13 kamenných věží na vedlejším návrší. Kameny společně sledují linii hřebene od severu k jihu a vytvářejí nezaměnitelný „zubatý“ pohled na posouvání Slunce po obloze.

Když Slunce vychází, při pohledu z pozorovacího místa má podobu světelné koule stoupající těsně za za kamenným hřebínkem. S postupujícím rokem se mění i poloha vycházejícího Slunce, téměř jako by obtáčelo sám zubatý obzor. Dva nejzazší body jsou slunovraty – při letním vychází napravo od nejjižnější věže, u zimního slunovratu je to nalevo od té nejsevernější.

Kameny observatoře byly umístěny tak pečlivě, že když se pozorovatel postaví na určité místo pod hřebenem, může určit den s přesností na dva až tři dny jen na základě východu nebo západu slunce. Ano, západu, observatoř pochopitelně funguje oboustranně. Pozorovací místa na obou stranách třinácti věží patrně skutečně obsahovala ještě samostatné stavby. Například zářijová rovnodennost je tak určena, když Slunce zapadá mezi šestou a sedmou věží, jak je zachyceno na obrázku níže.

Tak jde čas na Chankillo. Zdroj: Ghezzi et al./Handbook of Archaeoastronomy and Ethnoastronomy 2014
Tak jde čas na Chankillo. Zdroj: Ghezzi et al./Handbook of Archaeoastronomy and Ethnoastronomy 2014

Postavili to ufoni?

Kdo to celé postavil? To přesně dodnes nevíme, předkolumbovský svět je hůře probádaný. Ačkoliv je tedy Chankillo výrazně mladší než Stonehenge, paradoxně víme o jeho éře méně. Mnohem později v regionu existovali Inkové, ale Chankillo postavili pravděpodobně zástupci mnohem archaičtější kultury Casma–Sechin.

Tuší se, že jak Inkové, tak zástupci staršího lidu nejspíše považovali Slunce za nějaké ztělesnění svých božstev a/nebo přímo boha samotného. To není tak překvapivé, podobný motiv známe i u řady kultur v Eurasii a Africe – nejslavněji Ra ze staroegyptské mytologie. A to není jediný důvod, proč nám Chankillo slouží i jako zajímavá sonda vývoje společnosti ve Starém světě.

O roli (nejen) Stonehenge jako místa, kde lidé před 5 milénii měřili tempo týdnů, měsíců a let, jsme psali nedávno. Všeobecně se předpokládá, že role sluneční observatoře & kalendáře byla jednou z hlavních, kterou Stonehenge a řada podobných (leč méně známých) staveb v Evropě doby kamenné plnila. Stoprocentně to ale vědět samozřejmě nemůžeme.

Konspirační teorie o tom, že „Stonehenge postavili mimozemšťani“ či že stavba vznikla z diametrálně odlišných důvodů, jsou sice o fous méně časté než „alternativní“ vysvětlování pyramid, ale rozhodně nejde o nic výjimečného. Osobně vzpomínám se slzou v oku na „hypotézu“ o tom, že Stonehenge musel zaznamenat údaje o dávné, cyklicky se opakující, katastrofě, protože lidé bez prostředků by se přece netahali s tak těžkými kameny „jenom“ pro to, aby měli spolehlivý kalendář.

Na danou katastrofu, mimochodem podle této ufologické knihy sepsané kolem přelomu milénia, mělo znovu dojít v roce 2012.

Opevněný chrám na sousedním pahorku od ozubené observatoře. Zdroj: UNESCO
Opevněný chrám na sousedním pahorku od ozubené observatoře. Zdroj: UNESCO

Jedna velká rodina

Chankillo ale, podobně jako v případě pohřebních mohyl a pyramid, ukazuje, že vývoj lidské společnosti opisuje v různých částech světa více méně podobnou křivku. Z různých důvodů zjevně velké kultury na úrovni doby kamenné považují za užitečné vybudování slunečních observatoří, ačkoliv se s tím nutně pojí obrovská fyzická práce. Pro jistotu dodejme: Chankillo je o zhruba 3000 let mladší než Stonehenge – těžko by tedy mohla vzniknout jako další záznam hypotetické prehistorické katastrofy.

Ať už byly důvody různé (spolehlivost? cementování respektu k vládci? zisk valutů v místě pro obchod?), lidské chování je mnohdy průhledné jak čerstvě vyleštěné brýle – a víc jak 2 tisíciletí stará observatoř, která byla mimochodem vloni zapsána do seznamu UNESCO, nám ale vlastně připomíná, že ať jde o lidi staré pět milénií nebo dvě, praBrity nebo praPeruánce, všichni jsme nakonec zástupci takové jedné velmi, velmi velké rodiny!

[Ladislav Loukota, PZ]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama