Lék na HIV pomáhá u myší udržovat vzpomínky i ve vyšším věku

TLDR: Blokování nadměrné exprese CCR5 u hlodavců zřejmě zvýšilo spojení mezi neurony, které se v postupu věku horší. Definitivním ověřením teze budou ale až testy u lidí. Studie tuna.

Maraviroc pro paměť?

Máte i vy obavy, že s postupujícím věkem začne vaše paměť chřadnout? Možná je na obzoru mírný pokrok v mezích zákona. Relativně běžný lék maraviroc nasazený proti viru HIV by mohl být vytvořit u neuronů nová mozková spojení po mrtvici – či prostředek zpomalení kognitivního úpadku vlivem přirozeného stárnutí. Naznačuje to nová studie na zvířecích modelech.

Maraviroc působí na buněčný protein CCR5, který se nachází na povrchu bílých krvinek. Když se virus HIV spojí s jedním z těchto receptorů, může vstoupit do buňky a replikovat se. Pokud se tam však maraviroc dostane jako první, zablokuje vstup. Maraviroc tak funguje jako jedno z mnoha antivirotik a u HIV pozitivních pacientů potlačuje projevy onemocnění AIDS.

Již od roku 2019 se ale objevují důkazy, že maraviroc by mohl mít i širší uplatnění. Tři roky starou studii nyní doplnila nová práce, která odhalila více o jeho možném vlivu na mozkové buňky. A minimálně v testech na hlodavcích se ukázalo, že, že léčivo má pozitivní vliv na vytváření nových spojení mezi neurony.

Za vše zřejmě můžou proměny hlodavčího těla během procesu stárnutí. Když myši přirozeně stárnou, zvyšuje se také exprese CCR5 proteinu v neuronech jejich hippokampu. Tato část mozku je přitom centrem pro tvorbu paměti – postupné zvyšování exprese CCR5 ovšem ztěžuje neuronům propojení jedné vzpomínky s druhou.

Když však vědci porovnali myši se zvýšenou expresí CCR5 a myši bez exprese, zjistili, že druhá skupina lépe propojuje vzpomínky, které od sebe dělí delší časový úsek. To by mohlo být základem odhalení, jak pomocí maravirocu či jiného derivátu vyvinutého na jeho základě zpomalit kognitivní úpadek vlivem postupujícího věku.

Jak otestovat paměť myší

Daná aktuální studie je samozřejmě svou metodikou značně omezená. Nemůžeme se jednoduše zeptat myší léčených maravirocem, jestli si lépe pamatují své dětství. Vzpomínky byly proto v tomto případě založeny na strachu.

Hlodavci byli odebráni z domovské klece a umístěni do nového prostředí A. Později byly převezeny do jiného prostředí B. Dva dny poté dostaly šok v prostředí B. Uplynuly další dva dny a zvířata byla vzata zpět do kontextu A, aby se zjistilo, zdali jsou už připravena na elektrický šok

Ukázalo se, že hlodavci s regulovanou expresí s CCR5 mají daleko bojácnější reakci než hlodavci se zvýšenou expresí CCR5. To naznačuje, že si také lépe pamatují elektrický šok, který pro potřeby vědy dostali.

Zdá se tedy, že blokování CCR5 proteinu pomocí maravirocu zmírňuje deficity v propojování paměti u myší středního věku. Výsledky studie naznačují, že exprese CCR5 hraje roli při uzavírání časového okna pro propojování paměti i při deficitech propojování paměti souvisejících s věkem…

Ještě se uvidí

Jedná se samozřejmě pouze o práci na zvířecích modelech – absolutně vůbec nic tedy negarantuje, že výsledky u lidí by byly stejné. Savčí metabolismus se ale s vyšším věkem obecně podobá, vyhlídky jsou tedy dobré.

Tím spíše jsou výsledky povzbudivé, že objev nového mechanismu u léku určeného původně pro jiný neduh, má v medicíně dlouhou tradici. Výhodou maravirocu navíc je, že je již jako léčivo schváleno pro použití u lidí. Klinické testy, které by mohly potvrdit či vyvrátit efekt léčiva na paměť, tedy zřejmě dorazí spíše dříve nežli později.

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama