Jak Eiffelovka přispěla vědě, a proč měl Londýn (skoro) vlastní kopii?

TLDR: Symbol Paříže není jen zajímavý z architektonického, ale také vědeckého hlediska. A právem vyvolal sérii následovníků! Zdroj třeba hír.

Danajský dar

Dneska v tématu zabrouzdáme do historie architektury – jenom máloco je totiž tak krásnou ukázkou spojení špičkové materiálové fyziky, společenské aplikace a vizuálně estetického umění! A když se řekne „architektura“, existuje slušná šance, že si po boku antických chrámů či suprmoderních mrakodrapů představíte i obrázek slavné Eiffelovy věže!

Asi víte, že dnešní neoddělitelná (aspoň než sem dopadne kus komety jak v Armageddonu) součást Paříže nebyla v době svého vzniku příliš populární. Ale není to tak, že prudérní Pařížané mohli Eiffelovku poslat do věčných lovišť ještě před její stavbou. Svět se měnil a Eiffelovka, symbol vrcholné techniky 19. století, by v nějaké podobě někde nejspíše vznikla i tak…

Původní koncept Eiffelovy věže. Zdroj: Maurice Koechlin, Émile Nouguier, CC BY.
Původní koncept Eiffelovy věže. Zdroj: Maurice Koechlin, Émile Nouguier, CC BY.

Gustave Eiffel ostatně původně plánoval stavbu věže v Barceloně, kde probíhala Světová výstava v roce 1888. Tam jej však zamítli, a tak nabídl koncept věže na stejnou výstavu o rok později Paříži – a navzdory mrčení mnoha, mnoha lidí na nabídku Paříž nakonec kývla. Dodám za sebe: kéž by tomu tak bylo i v případě řady jiných pozoruhodných architektonických děl později.

Ale zpátky do Paříže! Zde nakonec stavba nosníkové věže trvala bratru tři roky a dokončena byla na sté výročí revoluce z roku 1789. Nejspíše víte, že věž byla původně zamýšlena dočasná součást výstavy, která měla být zase stržena v roce 1909. Není však pravdou, že ji zachránilo využití jako radiové věže v první světové válce – věž se totiž jako radiová věž osvědčila již před ní. Když byla tak Eiffelovka v roce 1909 skutečně předána do vlastnictví města, které ji mělo strhnout, věž se stala součástí vznikající radiotelegrafní sítě.

A mělo být ještě hůře! Nejenže Eiffelovka v roce 1910 posloužila k měření záření vespod vs. výše, což přispělo k odhalení existence kosmického záření, ale také se tu v roce 1935 uskutečnilo pokusné televizní vysílání. Věž skutečně posloužila i válečným účelům, během první světové války totiž zdejší rušička zhoršovala komunikaci německých sil ve Francii.

vzdálení příbuzní

Faktem ovšem je, že Eiffelova věž byla kulturní artefakt již v roce 1889, kdy poprvé vznikla. To, že by byla stržena, působilo stále méně pravděpodobně ruku v ruce s tím, jak ji začaly napodobovat jiná města. Tuzemští si vzpomenou na Petřínskou rozhlednu, která je také „úzce inspirována“ Eiffelovkou. Ale opodál nemohli stát samože ani věční sokové Frantíků, totiž Britové.

Ti hned v roce 1890 přišli s nápadem vybudovat hned několik různých variant Eiffelovky. Sir Edward Watkin, hlava ostrovních železničářů, přišel s nápadem na „Great Tower of London“ (název si pohrává i s odkazem na londýnský hrad „Tower“, takže to nepřekládám) či také Watkinovu věž. Ta měla být – nepřekvapivě vzhledem k soutěživé nátuře nápadu – ještě vyšší ne Eiffelova věž, ačkoliv mšla být zároveň také esteticky o něco méně lahodná. K nalezení měla být na dnešním místě stadionu Wembley. Zdejší stanici metra sem byla vlastně původně zavedena s cílem vozit návštěvníky na Watkinovu věž, nikoliv na stadion.

Původní koncepty Watkinovy věže. Zdroj: CC BY.
Původní koncepty Watkinovy věže. Zdroj: CC BY.

Projekt se sice dočkal základního kamene, ale nebyl nikdy dokončen – a torzo Watkinovy věže bylo v roce 1907 zdemolováno. Dobrý projekt!

O něco úspěšnější byla věž Blackpool, která byla otevřena v roce 1894 a stojí dodnes. Eiffelovka ji však stála jenom inspirací a snad i proto může Blackpool, podobně jako Petřín, obstát ve zkoušce času i dnes. Jde mimochodem o nejvyšší britskou stavbu vybudovanou v dobách vrcholu britského impéria.

Ve 20. století pak přišly zcela nové metody stavby – železobeton ukázal, že výškové budovy nemusejí být jenom pro parádu a rádio, ale lze v nich fortelně budovat i byty a kanceláře. Zrodila se éra mrakodrapů, které vyšplahaly po výškových rekordech i cenách pozemků až do nebes. Nosníkové stavby v duchu Eiffelovky zůstaly doménou dalších radiových a později telekomunikačních věží, jejichž potomky lze dnes najít zcela běžně i v české krajině.

Až tak příště uvidíte věž pro mobilní operátory, díky které můžete i vy ze záchodu zavolat svým vzdáleným příbuzným a popřát jim k narozeninám, vzpomeňte si, že vzdáleným příbuzným této stavby je i veleslavná pařížská dominanta!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama