Vznikla nová prevence nemocí srdce pomocí umlčování genů

TLDR: Omezení lipoproteinu A bylo již otestováno na 32 pacientech s vrozenou vyšší produkcí této bílkoviny. Studie tu.

Bacha na srdce

Kardiovaskulární choroby jsou bezesporu metlou lidstva. Podle WHO zemře každý rok až 17.9 milionů lidí (!) po celém světě na kardiovaskulární onemocnění. Tyto nemoci jsou často označovány jako jedna z civilizačních chorob. Náš moderní životní styl totiž zpravidla našemu srdci příliš nesvědčí.

Přejídání, kouření, alkohol (většina zábavných věcí…), stres, nepravidelný spánkový režim, znečištěné ovzduší, světelný smog, ale i genetické predispozice, to vše jsou rizikové faktory, které přispívají ke vzniku kardiovaskulárních nemocí.

Právě lidem s vrozenými predispozicemi by ale mohla pomoci nová prevence vyvinutá vědci z amerického Clevelandu. Funguje na principu tzv. „genového umlčování“.

Srdeční záležitost. Zdroj: Fredrik Sørlie, vlastní
Srdeční záležitost. Zdroj: Fredrik Sørlie, vlastní

Ach ty cévy…

Nemůžeme téhož dosáhnout zdravým životem jako v memíčku? Inu, ne absolutně. Jedním z nejčastějších vrozených faktorů vzniku kardiovaskulárních nemocí je zvýšená produkce lipoproteinu A (Lp(a)). Tento protein je produkován v játrech a je strukturou podobný LDL cholesterolu, tedy tomu „špatnému“ cholesterolu, který se ukládá v cévních stěnách. Právě tyto plaky v arteriích snižují průtok krve cévami a zvyšují riziko infarktu.

Na rozdíl od LDL cholesterolu, jehož hladina v krvi je z velké míry ovlivněna stravou a životosprávou (tedy nežrat, nekouřit a nechlastat moji milí) je vysoká hladina Lp(a) až z 90% dědičně podmíněná. A podle odhadů WHO má tuto genetickou predispozici až 1,4 miliard lidí na celém světě! V kombinaci se špatnou životosprávou tak mají tito lidé mnohonásobně vyšší riziko úmrtí v důsledku kardiovaskulárních nemocí.

A na rozdíl od LDL cholesterolu, nebyla vyvinutá žádná efektivní léčba, která by snižovala hladinu lipoproteinu A. Tedy, až doposud.

Mini RNA

A teď trocha molekulární biologie: Terapie, kterou vyvinuli clevelandští vědci, používá tzv. malé interferující RNA molekuly (siRNA – small interfering RNA). Jsou to krátké úseky ribonukleové kyseliny, které jsou schopné narušit produkci specifických proteinů v buňkách. Produkce proteinů v našich buňkách je řízena genetickým kódem. Při translaci dochází k „přepisu“ kódu z DNA do mediátorové RNA (mRNA) a poté v ribozomu k „překladu“ kódu z mRNA do pořadí aminokyselin v proteinu.

Molekuly siRNA jsou schopné tento proces narušit. Naváží se totiž na molekulu mRNA a, spolu s enzymatickým komplexem RISC, způsobí její rozpad, čímž zabrání vzniku proteinu. Malé interferující RNA jsou také vysoce specifické. Lze je tedy navrhnout tak aby umlčely jen jeden konkrétní gen, což snižuje riziko nežádoucích účinků.

Knocking down disease: a progress report on siRNA therapeutics | Nature  Reviews Genetics
Genové umlčování pomocí siRNA. Malé interferující RNA se naváží spolu s enzymatickým komplexem RISC na specifickou mediátorovou RNA, která je následně rozštěpena.
Zdroj: Wittrup et al. 2015, Nature Reviews

Revoluce? Možná…

Američtí vědátoři testovali svou novou léčbu na 32 pacientech s vrozenou vysokou hladinou Lp(a) v krvi. 8 pacientů dostalo placebo a zbylých 24 pacientů dostalo injekci s siRNA o různých dávkách (30 – 600mg). U pacientů, kteří dostali siRNA léčbu, klesla hladina Lp(a) v krvi až o 98% oproti pacientům kteří dostali placebo!

Jako s každou novou léčbou, i tady se nabízí otázka vedlejších účinků. Podle autorů studie však doposud nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky, a to ani při podání nejvyšší dávky siRNA (600 mg). Navíc se zdá, že účinek terapie přetrvává i 5 měsíců po podání injekce, a vyšší dávky navíc snižují i hodnotu LDL cholesterolu v krvi pacientů až o 25%.

Samozřejmě, zatím se jednalo pouze o počáteční studii na malém vzorku pacientů. Podle autorů ale byla terapie schválena pro další testování s větším počtem pacientů, a pokud půjde testování nadále takto hladce, mohla by se tato revoluční prevence brzy dočkat komerčního využití. Lidem s vrozenými predispozicemi ke kardiovaskulárním nemocem by tak mohlo v budoucnu stačit zajít si jednou za půl roku na injekci (….. a nežrat, nekouřit a nechlastat).

[Svatopluk Skoupý]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama