Tým EHT ukázal nové foto černé díry z nitra naší galaxie
TLDR: Tentokrát zachycuje objekt Sgr A*, který je sice mnohem blíže než M87, ale také je zhruba 1000x menší. Schopnost zaměřit méně než 0,4 AU na 25600 světelných let je rozhodně skokem kupředu. Oznámení tuna.
„Není to zas rozmazaný?“
Pamatujete si na duben 2019, kdy vědátoři projektu Event Horizon Telescope odhalili radiocvak černé díry vzdálené 54 milionů světelných let od Země? Že ano? Pak dnes krátce po třetí se stalo něco podobného znovu! Stejní vědátoři totiž odhalili další podobné foto – tentokrát však černodíry v nitru naší vlastní galaxie!
Výsledný snímek můžete vidět okolo, ale laika na první pohled asi zaujme, že to opět tak trochu vypadá jako Sauronovo oko pronásledující po osmi pivech za šera Harmona Rabba. Co vědátoři dělali celé ty tři roky, když je cvak opět nedostatečně ostrý? Povězme si znovu, proč je tenhle neostrý snímek obřím skokem kupředu proti předešlému neostrému snímku!
Stejně jako minule jde o data z radioobservatoří mapujících okolí černé díry. A stejně jako minule vědátoři z EHT mířili na úplný střed galaxie postupně – a ve vzájemné spolupráci s Národní vědeckou nadací USA, Evropskou jižní observatoří, Společnou observatoří ALMA a dalšími financujícími agenturami a vědátorskými institucemi.
Také aktuální cvak je tak jakousi „datovou složeninou„. Vznikl postupným předáváním pozorovací pochodně u původně 8, dnes již 11 velkých radioobservatoří po celém světě! Každý se dívala chvíli stejným směrem, aby nakonec zachycená data vytvořila výsledný obraz. To umožnilo všem observatořím fungovat jako jeden gigantický teleskop o velikosti Země (v reálu ještě větší, protože i ta Země se postupně hýbe).
Dohromady na snímku pracovalo přes 300 vědců a vědkyň spolu s dalšími stovkami podpůrných pracovníků. A i když se to na první pohled nezdá, výsledek je tisíckrát lepší než minule…
„Jako fakt? Jakto?“
Především totiž platí, že černá díra v nitru galaxie M87, kterou znáte z fotky z roku 2019, je zhruba tisíckrát masivnější než Sagittarius A*! Zatímco M87 je větší než celá naše Sluneční soustava, Sagittarius A* je oproti tomu absolutní nuzák, jehož poloměr odpovídá vzdálenosti z centra Slunce k oběžné dráze Merkuru. To je pořád hodně, ale několikařádově méně.
Tenhle objekt je ale od nás furt vzdálený 25600 světlených let! Vědátoři tak na tiskovce přirovnávali zaostření na takto malý (relativně vzhledem k vzdálenosti) objekt, jako kdybyste se snažili vyfotit donut na povrchu Měsíce…
Osobně mi připadá výstižnější skutečnost, že objekt je prostě zhruba 1000x menší, protože se domnívám, že většina lidí nemá s fotografováním cukrovinek na Luně mnoho zkušeností, ale čert ví – třeba vám i toto srovnání pomůže si představit, kolik bylo s Sgr A* práce navíc!
No dobře, ale Sgr A* je zase podstatně blíž než M87, ne? Jo, to je – ale to není nutně výhra. Stejně tak složitější totiž bylo i zaměřit se vůbec na tenhle vzdálený donut. Výhled do nitra galaxie nám totiž zakrývají mračna prachu, černá díra je přitom sama méně aktivní. Aby toho nebylo málo, kvůli menší velikosti jsou v okolí černodíry i aktivnější mnohé jevy.
Nejhorší komplikací tak bylo zřejmě proudění plynu kolem černé díry – ten se pohybuje v relativistických rychlostech, takže mezi jednotlivými snímky z různých observatoří se ve skutečnosti jeho pozice významně změnila. Vyfotit Sgr A* v této velikosti (sledujete objekt o velikosti orbity Merkuru, který je ale vzdálený 25600 světelných let!!§), bylo jako cválat na divokém hřebci!
A přesto se to podařilo – a doručilo tak vědě první skutečný důkaz, že v nitru naší galaxie je fakt černá díra.
„To jsme doteď nevěděli?“
No moment, to jsme doteď nevěděli? Inu, ne tak moc, jako to víme fčil! Všeobecně se dnes již se skoro zcela absolutní jistotou počítá, že v nitrech galaxií jsou supermasivní černé díry. Tu naši nevyjímaje. Pár dekád nazpět byla jistota o něco menší… Ale i objevy jako ten dnešní to posouvají dále.
Nejenže pozorování přímo potvrdilo dosavadní odhady o velikosti černé díry Sgr A*, které sedí jako zadek na řádek na predikce relativity a teorií obecně – ale také potvrdilo, že EHT dosáhl několikařádového zlepšení! Není to sice pořád ještě na selfíčka jak z Instáče – ale postupně se tam dostáváme…
[Ladislav Loukota]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]
