TLDR: Díky stimulaci mechanismů odpovědný za průtok krve do mozku se daří potlačit tzv. ortostatickou hypotenzi doprovázející (nejen) Parkinsona. A také je možné do pacientů (nejen) s Parkinsonem dostávat stabilně analog dopaminu, aby lépe spali! Studie tuna a tuna.

Znovu na nohách

Možná jste postřehli výzkum, při němž neurochirurgové Jocelyne Bloch a Gregoire Courtine představili implantát, který umožnil znovu chodit třem ochrnutým pacientům. Nyní se oba výzkumníci podíleli i na testu podobného implantátu u 48 let staré pacientky se symptomy tzv. ortostatické hypotenze.

Tu do určité míry z nás snad každý z nás – jde o stav, kdy vám poklesne tlak po prudkém stoupnutí si z polohy vleže/vsedě. V důsledku toho dochází na krátkodobé závratě či mdloby, které ovšem obvykle nemají významnou intenzitu a trvání. To ovšem neplatí u pacientů s Parkinsonovou chorobou.

U ní může dojít o narušení regulačních procesů, které zajišťují dostatečný přítok krve do mozku. To znamená, že ortostatická hypotenze má u podobných pacientů daleko významnější projevy,  což nakonec může vést až k dlouhodobému upoutání na lůžko i u pacientů, kteří jinak nejsou „tradičním způsobem“ paralyzováni.

Touto komplikací nejsou postiženi všichni pacienti s Alzheimerem, objevuje se však v pozdní fázi zhruba o 30 % z nich, byť jen u pětiny z tohoto množství má symptomatické projevy.

S těmi by jim však podle nového výzkumu EPFL mohl pomoct právě nový páteřní implantát, který staví na starších pokusech s plně paralyzovanými pacienty. V rámci výzkumu sice nebyl implantát přímo demonstrován na pacientce s Parkinsonem, technologie demonstrovala i schopnost překonat silnou ortostatickou hypotenzi u pacientky, která omdlévala po pouhých několika krocích…

Po třech měsících od implantace (a souvisejících terapií) zvládla ujít víc než 250 metrů bez pomoci chodítka!

Nejde o jediný vynález

 Jak říká výzkumnice Bloch(ová), pacientka by sice nezvládla uběhnout maraton, a ani není vyléčená – její kvalita života je však podstatně lepší než před implantací.

Implantát sám pomocí slabých elektrických impulzů provádí stimulaci mechanismů odpovědných za regulaci tlaku v mozku, čímž dle výsledků pilotní studie může dojít na významné zlepšení stavu pacientů trpících na ortostatickou hypotenzi.

V budoucnu by tak mohli být pacienti nejen s touto poruchou tlaku obecně, ale i s touto poruchou v rámci Parkinsona nejspíše s pomocí podobných implantátů léčeni i v pozdní fázi choroby. Nemůže to sice jejich stav vyléčit natrvalo – mohlo by jim to ale zajistit další měsíce či roky kvalitnějšího života než bez podobného implantátu. 

A to není jediný recentní vynález! Další se objevil v nezávislé studii vůči komplikaci Parkinsona ve formě nespavosti. Ta trápí až 75 % pacientů s nemocí zejména vlivem toho, že je ze spánku budí nekontrolovatelný třes končetin. Sekundárním důvodem je nedostatek dopaminu, který je již dnes nahrazován analogickým lékem apomorfinem.

To ale neznamená, že pacienti mají vyhráno.

Malé krůčky

Apomorfin má ovšem některé při perorálním podávání, kdy je při dávkování do těla vstřebáván buďto najednou anebo vůbec, tendence vyvolávat slabší svalové křeče. Tomu by se ovšem mohlo zabránit, pokud by existovala metoda dávkování apomorfinu postupně.

Podle studie zveřejněné v časopise Lancet Neurology přesně to mohla zajistit upravená inzulínová pumpa, která může apomorfin dodávat pacientovi nepřetržitě po celou noc.

Tato práce již byla otestována na rozumném základním vzorku několika desítek lidí, využívá navíc existujících technologií. Její výsledky by tak do praxe mohly přijít spíše dříve nežli v případě implantátů do páteře.

Možná, že to nejsou vynálezy tak užitečné, jako nějaké, které by dokázaly potlačit ty nejhlavnější projevy nemoci – i když také tady je elektrická stimulace pomocí nějakého implantátu slibně se rozvíjející možnost. Nelze však předcházet událostem – a i menší zlepšení je pro pacienty rozhodně vyšší přínos než zlepšení žádné!

Zvláště u první studie ostatně platí slavná fráze o malých krůčcích pro člověka, ale velkých krůčcích pro lidstvo…

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz