Co víme o šíření opičích neštovic? Riziko další pandemie je malé

TLDR: Je to tu už zase? Nejspíše ne – ale rozhodně je fajn, že organizace jsou ostražité. Info pro lékařský personál na ECDC tuna.

Už je to tu zas?

Asi jste už zaslechli, že odborníky znepokojuje šíření opičích neštovic, které… Proboha! Už zase je tu apokalypsa!!§

…které se šíří tempem nezvyklým pro daný druh choroby. Pojďme si tedy polopaticky popsat vo co go, stejně jako si popíšeme, proč nemusíte nakupovat toaletní papír ve velkém. Už zase.

Opičí neštovice jsou neštovice opic, proto se jim říká opičí neštovice. Pokud byste to chtěli trochu detailněji, jedná se o onemocnění způsobené DNA virem MPXV (pod čímž se ukrývá Monkeypox Virus – není to tak komplexní jako minule), který však může napadat i jiné druhy. Třeba lidi.

Na přenos typicky dochází kousnutím nebo škrábnutím, popřípadě kontaktem s tělesnými tekutinami nakaženého zvířete. Může dojít i na přenos mezilidský, musí však být podobně nepružný – kousnutí, škrábnutí, tělesné tekutiny. Jak si dovedete představit, oproti kapánkovým nákazám je tak přenos opičích neštovic výjimečný a nemá výraznou dynamiku. Čti: nakažený nenakazí nikoho nebo skoro nikoho dalšího.

Tedy obvykle! Dosavadní šíření opičích neštovic bylo vždy velmi pomalé a omezené maximálně na několik stovek případů ročně… v globálu. Pak ale přišel rok 2022, vyhrnul si rukávy, a z nějakého důvodu máme na kontě několik desítek případů v rychlém sledu. To (aktuálně) není důvod zakázat kousání, škrábání a výměnu tělních tekutin v MHD a hospodách…

Ale vyvolává to nejistotu ohledně možné mutace viru opičích neštovic tím způsobem, že by se usnadnilo komunitní šíření – tedy nějaké šíření mezi lidmi.

Série výhod

Došlo na něco takového? To prozatím nevíme. Možná si matně pamatujete, že v případě podobných živě se vyvíjejících situací jsou jasné odpovědi vzácné jako šafrán. Znepokojení je nicméně (aktuálně) skutečně jen tématem pro odbornou veřejnost, zejména lékaře. Ti by si měli všímat možných projevů infekce opičími neštovicemi, aby došlo na co nejlepší evidenci možných případů.

Je úplně v pohodě možné, že z epidemie nebude nic a ukáže se, že všichni nakažení se účastnili jedné velké opičí orgie. Ale je úplně v pohodě také možné, že na mutaci zvýhodňující komunitní šíření skutečně došlo. Co by to znamenalo? Na rozdíl od jisté události 2 roky nazpět jsme na tuto situaci už lépe připraveni – ne kvůli covidu, ale kvůli tomu, že pravé neštovice jsme tu již měli.

Ten pán není zlý kvůli tomu, že se tím nestresuje – ale *proč* se tím nestresuje! Zdroj: Extra Fabulous Comics, vlastní
Ten pán není zlý kvůli tomu, že se tím nestresuje – ale *proč* se tím nestresuje! Zdroj: Extra Fabulous Comics, vlastní

Virus opičích neštovic má i několik dalších nevýhod. Jak jsem zmínil, jedná se o DNA virus, ve srovnání s RNA viry (korona) jde tedy o pořádného Goliáše, který relativně pomalu mutuje. To souvisí se skutečností, že z dosavadního boje proti (pravým lidským i zvířecím) neštovicím víme, že proti nim již existuje a funguje identická vakcína. A vydrží dokonce desítky let!

Výhodná je rovněž skutečnost, že pacienti jsou infekční až v okamžiku propuknutí příznaků – nehrozí tedy několikadenní období, kdy může člověk nakazit okolí, aniž by sám věděl, že je nemocný. To šmahem eliminuje také potřebu lockdownů v případě, že by se opičí neštovice v nějakém nepravděpodobném případě stávaly velkým problémem.

Chytří jako opice

Výše uvedené však naznačuje, že na opičí neštovice k významnému globálnímu riziku zřejmě nepovedou. Jedním dechem je ale třeba dodat, že je rozhodně na místě šíření rizik dobře sledovat. Od ukončení očkování proti pravým neštovicím totiž již nové generace nejsou proti nemoci očkovány.

Ačkoliv tak očkování s 85% efektivitou snižuje přenos, velká část populace toto očkování jaksi nemá. Ve skladech někde možná budou očkovací látky proti pravým neštovicím (zřejmě je mají některé armády), ale jejich počet nebude také pravděpodobně výrazný. V případě větší epidemie by tedy bylo nutné vytvořit vakcíny nové. A to byť tuto technologii máme paradoxně celé dekády.

Pravé neštovice (které mimochodem nemají skoro nic společného s neštovicemi planými – obě nemoci mají úplně jiné původce, spojuje jej jen virážka) byly jednou z nejhorších chorob dějin a během 20. století vybily až půlmiliardu lidí. Tedy až desetkrát víc než počet obětí ve druhé světové!

Zatímco opičí neštovice dnes mají smrtnost typicky pod 1 %, pravé neštovice měly smrtnost až 20 %. Jenom díky masivní očkovací kampani byla nemoc k roku 1980 jako první v historii vymýcena.

I pravé neštovice se přitom na člověka kdysi přenesly ze zvířat – říká se tomu zoonóza. Pokud tedy nechceme opakovat, je třeba bedlivě monitorovat jakékoliv podobné situace. Ačkoliv na to, že z opičích neštovic bude jenom menšinový zdravotnický problém, bych si skoro i vsadil své dogecoiny, dříve nebo později se objeví jiný úspěšný zoonotický přenos…

Momentálně ještě nebylo ani dokončeno trasování současného výskytu opičích neštovic, existuje tedy stále určitá nenulová pravděpodobnost, že vidíme zrod nové mutace, která se může komunitně šířit lépe než původní opičí neštovice.

A být na takovou eventualitu připravený – ideálně lépe než před 2 lety – není ani tak známka toho, že lidé se rádi boji nebo panikaří… Ale spíše, že jsou chytří jako opice

[Ladislav Loukota, MK]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama