Antibiotika potlačují střevní bakterie. Přibývá tak plísní

TLDR: Studie na kojencích užívajících antibiotika potvrdila, že krom infekčních bakterií redukují léky i bakterie prospěšné. A co hůře, s úbytkem střevní mikrobioty přibývá infekcí plísní. To by mohlo zvýšit riziko zánětů střev. Práce tuna.

Vaše první antibiotika

Antibiotika jsou dost možná nejvíce užitečné léčivo dějin medicíny. Jejich příchod změnil svět. Stejně jako každé léčivo, ani antibiotika ale nejsou univerzální všelék – a s jejich užíváním se pojí i problémy. Jedním z těch stále významněji skloňovaných je jejich neblahý vliv na střevní mikrobiotu. Podle nové studie může přitom dlouhodobé užívání antibiotik zvyšovat riziko rozvoje zánětů střev.

Došli k tomu výzkumníci na Helsinské univerzitě, kteří zkoumali kojence léčení na infekcí respiračním syncytiálním virem (RSV), kteří nikdy předtím nedostávali antibiotika zacílená proti sekundárním (bakteriálním) infekcím. Zatímco některým dětem byla v důsledku komplikací podávána antibiotika, jiné po celou dobu studie žádnou antibiotickou léčbu nedostávaly.

Studie v první řadě potvrdila nešťastný účinek antibiotických léčiv v tom, že krom rizikových bakterií potlačují i bakterie symbiotické a tudíž prospěšné. Zdá se ovšem navíc, že čím víc antibiotika poškození symbiotické střevní bakterie, tím víc vedou k rozvoji nepříznivých střevních houbových kultur – alias plísní.

Dlouhodobý efekt

Tento jev podle dat trvá i nejméně 6 týdnů po zahájení léčby antibotiky. Autoři spekulují, že snížení počtu střevních bakterií se snižuje konkurence pro zdejší plísně, které tak mají doslova větší působiště.

Ačkoliv aktuální zjištění ohledně poklesu střevní bakteriální rozmanitosti vlivem léčby antibiotiky není překvapivé, vliv na nárůst houbových kultur je již novým zjištěním. Zdá se, že bakterie regulují mikrobiotu plísní, přičemž tento efekt může být znatelnější u dětí. Mechanismus by například mohl být i důvodem častějších průjmů v souvislosti s ATB léčbou.

Budoucí výzkum by se měl zaměřit na hledání šetrnějších cest nasazení antibiotik a/nebo podpůrné léky, které by mohly prospěšné mikrobiotě pomoct ve snazší rekonvalescenci. Do té doby je však nynější práce jenom dalším střípkem lepšího pochopení toho, jak mikrobiom vlastně funguje – a s čím vším v našem těle souvisí.

Sekundární problém

Situace s vývojem nových antibiotik potenciálně šetrnějších vůči mikrobiotě má navíc úskalí kvůli tomu, že významnější prioritou je dnes boj s plíživou epidemií antibiotické rezistence. A na tom se jen tak něco nezmění.

Tempo, kterým vznikají rezistentní kmeny, je vyšší než tempo, kterým jsou vědátoři schopni nová antibiotika vyvíjet. Zároveň víme, že škodlivé bakterie jsou krátkodobě daleko větší problém než absence prospěšné mikrobioty. Nečekejte tedy při léčbě antibiotiky na novou, hypotetickou a k mikrobiotě šetrnější generaci léků. Při infekci škaredě škodlivým patogenem byste se ji nemuseli dočkat.

Mikrobiotu, která má jen tak mimochodem nějaký (zatím stále zkoumaný) vliv na leccos od mozku po vaše chutě na jídlo, můžete podpořit i jinými metodami než vynecháním léků! Konzumace zeleniny a ovoce, které bakteriím ve vašich střevech chutnají mnohem víc než Mekáč, je v tomto ohledu jeden krok.

Krokem dalším je redukce zlozvyků – ať už zmíněných potravinových prasáren či třeba také redukce alkoholu. Informaci o tom, že antibiotika nejsou dokonalá, byste neměli číst tak, že je máte hodit do koše – a naopak existují i metody, jak prospěšným bakteriím prospět i bez dalšího rizika.

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama