Dárci krve mají v těle menší množství „věčných chemikálií“
TLDR: PFAS chemikálie jsou u hasičů, kteří darují krev, až o 30 % nižší než u hasičů krev a plazma nedarujících. Jde jenom o prvotní zjištění, které má prozatím různé interpretace. Studie tuna.
Daruj krev…
Darování krve sebou nese celou řadu zdravotních výhod – ale obvykle se v tomto kontextu mluví o výhodách pro příjemce krve. Nyní nová studie naznačuje, že pravidelní dárci krve by však některé výhody mohli sami získávat. Zdá se totiž, že v jejich krvi koluje nižší množství „věčných chemikálií“.
Mezi ty jsou obvykle řazeny různé široce používané perfluoroalkylové a polyfluoroalkylové látky (PFAS) – jako „věčné“ jsou označované kvůli tomu, že mají výraznou tendenci se v přírodě nerozkládat.
Výzkumníci k tomu došli skrze testování 258 australských hasičů, z nichž 190 mužů v průběhu 1 roku darovali svou krev a plazma. PFAS se zároveň vyskytují ve vyšší míře v hasicí pěně, hasiči tak mají úroveň věčných chemikálií obvykle vyšší než běžný vzorek populace.
Ukázalo se ale, že u pravidelných dárců to neplatí. Je to také poprvé, co se podařilo odhalit, že darování může snižovat hodnoty PFAS v krvi až o 30 procent. U kontrolní skupiny 95 hasičů, kteří krev nedarovali, zůstaly hodnoty PFAS nezměněné.
Co je příčinou snížení PFAS u dárců?
Zachráníš (si) život?
To aktuální studie ještě nezkoumala – neměla k tomu ostatně ani zvolenou metodiku a výzkumní prostředky. Nabízí se však několik hypotetických řešení, od těch pesimističtějších po ty povzbudivější…
Jednou z možností je, že PFAS jsou jednoduše přesunuty „jinam“, tedy že putují do darované krve. Existuje ale i optimističtější hypotéza. Je totiž rovněž možné, že PFAS se v krvi vážou na sérové proteiny, u nichž vlivem darování dochází na dočasný pokles. Spolu s tím tak můžou poklesnout i PFAS, které jsou bez vázání na proteiny vyloučeny tělem.
Všechny tyto možnosti, stejně jako případnou proměnu zdravotního stavu vlivem zvýšení/snížení PFAS ale budou zkoumat až potenciální budoucí práce. Prozatím však platí, že aktuální zjištění je o to významnější, že může snad ukazovat jednu z cest, jak snížit PFAS minimálně u nejrizikovějších typů povolání a exponovaných lidí.
Potenciálně práce ukazuje i metody další redukce například mikroplastů, pokud by se ukázalo, že tyto mají také zásadní vliv na lidské zdraví. To vše je však zatím pouze spekulativní možnost – rozhodně jde ale o témata, která bude mít smysl v budoucnu zkoumat.
Věčná krev
Darování krve je samozřejmě výhodné i samo o sobě – málokdo z nás si může být totiž jistý, že sám nebude dostatečné krevní zásoby jednou potřebovat. Jediné darování krve může tak zachránit až tři další lidské životy.
Bohužel však věda prozatím nepřišla na jinou metodu, jak získat krev, než je systém dárců krve. Prakticky veškeré dosavadní metody produkce syntetické krve anebo alespoň úpravy různých typů krve na krev univerzální přinesly nevýznamné výsledky…
Nezdá se tedy, že v nejbližších desetiletích by mohl být systém darování krve vyřazen technologickými inovacemi. Možná se tak blížíme období, kdy sice existují již „uměle“ kultivované či vylepšené mechanické orgány – ale krev kvůli svému specifickému významu bude stále závislá na lidských dárcích.
Důvod této skutečnosti je prozaický – zatímco orgánové transplantáty jsou „jednorázovou“ událostí, krev je potřeba oproti nim v mnohem větším množství, a má také daleko širší uplatnění.
Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.
[Ladislav Loukota]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]