Chudoba zvyšuje riziko stařecké demence, není jasné proč

TLDR: Ti s tlustší šrajtoflí dosáhli ve studii 4656 lidí nižších projevů demence než ti s dírou v kapse. Je možné, že jde (do nějaké míry) o výsledek špatně nastavených systémů zdravotní péče, ale je také možné, že jde (taky do nějaké jiné míry) o projev jiných jevů – kvality ovzduší či stravy. Studie tuna.

Peníze léčí?

Nová australská studie opět upozorňuje na významné rozdíly v riziku rozvoje stařecké demence u nízkopříjmových pacientů a/nebo pacientů žijících ve znevýhodněných oblastech. Její data ovšem také znovu ilustrují, že přesný důvod tohoto vyšší rizika prozatím není jasně znám.

Výzkum vznikl ze zdravotních údajů 4656 pacientů z různých států, které byly získány v letech 2016 ař 2020 v rámci rozsáhlejší studie nazvané Healthy Brain Project. Účastníci studie se nacházeli ve věku od 40 do 70 let a u žádného z nich nebyla oficiálně diagnostikována demence – studie však u řady z nich nalezla symptomy pravděpodobné rozvíjející se demence.

Z dat každopádně vyplynulo, že lidé žijící v bohatších čtvrtích, dosáhli v testech paměti výrazně vyšších výsledků! Naopak v testech rizika demence získali boháči naopak nižších projevů než ti, kteří žili ve znevýhodněných oblastech.

Co to říká? Jako u každé observační studie lze výsledky interpretovat různě – někdo by mohl říct, že peníze chrání před demencí, jiný naopak, že bohatší lidé jsou kognitivně zdravější právě kvůli své vyšší aktivitě. Reálně však odpověď nevíme. Co ale víme, je skutečnost, že na tuto vazbu ukázaly již některé starší studie – které odhalily i možnou vazbu nejen s příjmy, ale i lokalitou pacientů s demencí.

Příčina a následek

Lze předpokládat, že chudší lidé budou mít v různých zdravotních systémech vždy horší vyhlídky na včasnou diagnózu či dostatečnou léčbu – v tom se budou ovšem výsledky lišit stát od státu, systém od systému. A jde spíše o téma politicko-ekonomické než čistě zdravotní. Je však možné, že do určité míry k vyššímu riziku demence nepřispívají jenom nízké příjmy, ale i místo bydliště.

Lokality s chronicky znečištěným ovzduším v Číně a Mexiku City byly nedávno například spojeny kognitivních funkcí seniorů i mladších lidí. Nízkopříjmové lokality přitom často disponují horší kvalitou ovzduší – ať už kvůli blízkosti větším průmyslovým zónám, vyšší hustotě zalidnění anebo zkrátka možnosti topit těmi levnějšími alternativami.

Dalším faktorem, který by mohl hrát roli, je rovněž strava. Například středomořská strava vykazuje potenciální přínos pro kognitivní funkce s přibývajícím věkem – zdravé potraviny, jako je zelenina, bobulovité ovoce, ořechy, olivový olej a ryby, jsou ovšem také obvykle dražší i složitější na přípravu, a dodržování této stravy je obecně spojeno s vyšším socioekonomickým statusem.

Dalším faktorem ovlivňujícím kognitivní zdraví starších osob může být rovněž přístup k zeleným plochám, kterých je ve znevýhodněných urbanizovaných oblastech také často nižší. Totéž platí pro přístup ke zdravotní péči a vzdělávacím institucím, jako jsou školy a knihovny.

Otázka pro budoucnost

To, do jaké míry za vyšší riziko demence mohou systémové faktory zdravotnictví (pojištění, kvalita péče apod.), a do jaké míry naopak „externality“ (kvalita ovzduší, strava, zelené plochy) se tak nakonec může podepsat na budoucích krocích preventivní péče. Jednoduše řečeno, pokud budeme vědět, kde vězí (majoritně) chyba, budeme také schopni ji lépe napsat. Což prozatím ovšem nevíme, a výzkum tak stále pokračuje.

Data každopádně naznačují, že kolem 40 % případům demence lze předejít dostatečnou prevencí – budeme-li tedy znát příčiny častějšího rozvoje demence u nízkopříjmových pacientů, může to prodloužit kvalitní život milionům lidí. A to, ruku na srdce, nakonec může platit potenciálně i pro řadu z nás.

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama