Archeologové objevili v Indii dávné velké kamenné nádoby

TLDR: Hned několik nalezišť 1–3 tisíce let starých pískovcových objektů zvětšuje počet dosavadních známých lokalit podobného typu. Nejspíše jde o pohřební urny, ale detailní průzkum nádob objevených i v Laosu a Indonésii teprve započal. Studie tuna.

Zavařovačky z pískovce

Při zavítání do indického regionu Ásám, ležícího mezi Himálají a Bangladéší, byste mohli narazit na pozoruhodné lokality. V „náhodných“ místech divočiny jsou tu již po řadu let nacházeny obří pískovcové nádoby. Nyní vědci ohlásili objev dalších 65 doposud neznámých nádob tohoto druhu.

Asi nepřekvapí, že z toho se už mnohým plaší kladiva! Prapodivné nádoby v pralese, pro které nemáme vysvětlení? To nám určitě hrobokopové něco tají! Nebo naopak sami neznají odpověď ani s celou moderní vědou! Inu, pojďme si raději vysvětlit, proč v případě těchto nádob není neznámý původ zase tak šokantní.

Jedna z nádob v Chaikamu. Zdroj: Thakuria et al., Asian Archaeology, 2022
Jedna z nádob v Chaikamu. Zdroj: Thakuria et al., Asian Archaeology, 2022

Doposud objevené pískovcové objekty mají různý tvar i rozměry – některé nádoby jsou vysoké a válcovité, jiné baňaté, další zase kónické. Některé jsou zasypané, jiné nikoliv. Není na nich nic, co by při běžné prohlídce napovídalo účel. Naštěstí máme moderní metody, které mohou alespoň něco říci k odhadu doby jejich vzniku.

Celkově byly podobné nádoby nalezeny v Indii, Laosu a Indonésii na zatím 11 lokalitách. Jejich zjištěná datace přitom sahá od 2. tisíciletí před naším letopočtem až do 13. století našeho letopočtu. To je zjevně velmi široký rozsah, který další poznávání komplikuje. Je to však také alespoň dílčí výchozí bod.

K čemu ale podobné nádoby mohly být?

Kurňa, není to urna?

Jaký měly účel, a kdo byli jejich stavitelé? Na tyto otázky odpověď studie bohužel nedává – a je otázkou, jestli se ji vůbec někdy dozvíme. Zrovna u zmiňovaných laoských nádob se už nějaké výzkumy stáří a účely dělaly a výsledek je jedno velké „možná“ a „nevíme„.

Pracovní hypotézou je momentálně možnost, že nádoby a jejich lokality mohly sloužit jako lidská pohřebiště. Uvnitř některých laoských nádob byly skutečně objeveny lidské ostatky, známe také jiné analogické příklady podobného pohřebního ritu ze zbytku světa. Problém je, že to, že ač v některých nádobách asi možná třeba snad byl někdo cíleně pohřben, tak s jistotou nemůžeme tvrdit, že to je jejich původní účel & u všech.

Je to jenom jedna z interpretací. Zdroj: TriStar, Tilok Thakuria, vlastní
Je to jenom jedna z interpretací. Zdroj: TriStar, Tilok Thakuria, vlastní

Z nálezového kontextu se většina z dnes známých 797 nádob nachází na hřebenech a kopcích s výhledem do nížin. Co poněkud komplikuje zkoumání, je i skutečnost, že doposud nebyly v místě nálezu objeveny zdroje pískovce, z něhož by nádoby byly vytesány. To nemusí ještě znamenat nic překvapivého, už v době kamenné lidé uměli přepravovali těžká břemena na větší vzdálenosti. Ale rozhodně je to komplikace, pískovcový lom by leccos napověděl.

Faktem nicméně je, že průzkum nádob probíhá vlastně jenom několik posledních let. Dlouho byly považovány za jakousi kuriozitu a nerozlousknutelné mystérium. Je tu toho tedy hodně, co ještě čeká na probádání.

Kapka času

Megalitické nádoby v Ásámu poprvé v moderní historii popsali britští úředníci Philip Mills a John Henry Hutton, kteří zaznamenali šest nalezišť již v roce 1929. Pak se dlouho nic moc nedělo, až byla sedmá lokalita objevena během expedice v letech 2016-2017! Teprve od těchto let pak probíhá hledání, exkavace a průzkum nádob naplno.

Nádoby v Thaimodholingu. Zdroj: Thakuria et al., Asian Archaeology, 2022
Nádoby v Thaimodholingu. Zdroj: Thakuria et al., Asian Archaeology, 2022

Uvážíme-li, že třeba takové Stonehenge zkoumáme víc jak půlstoletí, není zase tak překvapivé, že indické nádoby jsou stále záhadou. Neměli bychom v jejich případě rozhodně zaměňovat dosavadní & dočasnou neznalost za nevysvětlitelnost nebo snad dokonce nadpřirozenost!

Člověk kráčí po Zemi zřejmě až 300 tisíc let a drtivá většina jeho historie se ztratila v minulosti – možná, že nádoby v oblasti Ásám zůstanou jednou ze záhad, na které už odpověď nenajdeme. Ale možná taky, že bude stačit dát vědátorům kapku víc času, než se začneme pouštět do fantasmagorií.

[Ladislav Loukota, PZ]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama