První kalhoty byly putovní, „šily“ je kultury celé Asie

TLDR: Kalhoty byly vhodné zejména pro jízdní válečníky, první z nich se objevují 3 až 4 tisíce let nazpět. Forma, jakou byly ušity, ukazuje na pravděpodobné předávání technologických inovací od Evropy až na Dálný východ! Studie tuna.

Vynález jménem kaťata!

Ačkoliv se to jako milovník županů zdráhám napsat nahlas, kalhoty jsou rozhodně významný historický vynález! Ačkoliv nejedna velká civilizace vznikla i s kilty a sukněmi (na vás se koukám, Římani!), přesto je pravda, že v našich zeměpisných šířkách jsou výhody kaťat značné. O to méně mne překvapuje, že nejstarší známé kalhoty byly dle nové studie tak trochu společným projektem celé plejády eurasijských kultur!

Inkriminovaná kaťata jsou Made in China a pocházejí z pohřebišti Jang-chaj v Tarimské pánvi obývané dnes především Ujgury. Datum výroby je datováno ovšem již do doby před 3200 až 3000 lety. Tou dobou shodou náhod kolabovaly civilizace bronzového věku, takže není tak šokantní, že nám bližší končiny měly na práci jiné věci než vývoj nových kusů oděvu.

Pastevci z Jang-chaje ale byli zjevně nadšenějšími módními trendsettery.  Jejich obratná kombinace tkalcovských technik a dekorativních vzorů – zobrazující vlivy řady společností z celé Eurasie – dala vzniknout stylovým a zároveň odolným kalhotám. Ty nejenže přečkaly svou éru, ale i následná tři milénia uvnitř hrobky mumifikovaného lokálního pantáty. Čínští archeologové jejich nositele spolu s kaťaty objevili v 70. letech 20. století.

Nyní se na ně však zaměřila nová pozornost archeologů, geologů, chemiků, konzervátorů, a dokonce i módních návrhářů – přičemž cílem je nejenom kaťata proštudovat, ale vytvořit i jejich moderní repliku.

Pokrok v tkalcovství

Pokud byste hledali tehdejší módní tipy, dávný nositel kalhot – pojmenovaný jako Turfanský muž (dle dnešního ujgurského/čínského města Turfan) – měl na sobě vkusný sportovní oděv! Ten se skládal z inkriminovaných kalhot, dále pak ponča přepásaného v pase, jednoho páru pletených pásků k upevnění nohavic pod koleny, dalšího páru k upevnění měkkých kožených bot u kotníků, a nakonec také vlněné čelenky s našitými čtyřmi bronzovými disky a dvěma mušlemi. Kožená uzda, dřevěné koňské udidlo a válečná sekera, které byly uloženy do hrobu, naznačovaly, že byl jízdním válečníkem.

Kaťata nejsou pozoruhodná jen tím, že jsou minimálně o několik staletí starší než jiné dochované artefakty podobného typu. Zároveň mají i vcelku moderní vzhled a design. Sestávají totiž ze dvou dílů nohavic, které se v horní části postupně rozšiřují – a jsou rovněž spojeny rozkrokem, který se uprostřed rozšiřuje a spojuje, aby se zvýšila pohyblivost nohou. Pro jízdu na koni se to celé hodilo notně víc než jakákoliv varianta sukně, a tak se analogické kalhoty v následujících staletích objevují u řady kočovných a polokočovných národů Eurasie.

Prakalhoty! Zdroj: Public Domain, vlastní
Prakalhoty! Zdroj: Public Domain, vlastní

Zkoumání módního kousku však pokračuje, protože stále mají co říct. Na tkanině se především neobjevily žádné stopy po střihu, takže vědátoři předpokládali, že oděv byl utkán doslova na míru svému majiteli. Detailnější studium pak odhalilo kombinaci tří tkalcovských technik. To metodami experimentální archeologie potvrdila i replika kalhot ušitá odborně z příze hrubozrnných ovcí podobných těm, jejichž vlnu používali starověcí janghajští tkalci! Významná je v tomto hledu zejména keprová vazba jako důležitá tkalcovská inovace své éry!

Kepr totiž mění charakter tkané vlny z pevného na pružný a poskytuje dostatečnou „poddajnost“, aby se člověk mohl v přiléhavých kalhotách volně pohybovat. Tkanina se vytváří pomocí prutů na tkalcovském stavu, na nichž se tká vzor rovnoběžných, diagonálních čar. Podélné osnovní nitě jsou drženy na místě, aby přes ně a pod nimi mohla v pravidelných intervalech procházet řada útkových nití. Výchozí bod tohoto tkalcovského vzoru se pro každou následující řadu mírně posouvá doprava nebo doleva, takže vzniká diagonální linie.

Neznamená to, že Turanský muž byl objevitel keprové vazby, ale zjevně je dle dochovaných oděvů vidět, že některé regiony byly ve složitosti textilu dále než jiné. A tím se dostáváme k tomu, že Turfanská kaťata byla nejspíš společný mezinárodní projekt!

Bratrstvo putovních kalhot?

Kalhoty samotné jsou totiž sice nejstarší známé, eh, kalhoty – ale nejsou nejstarší známý důkaz kepru! Tím je zřejmě kus tkaniny nalezené v rakouském solném dole Hallstatt, kde se takové jemné textilie dobře uchovávají. Právě ty ukazují nejstarší známou keprovou vazbu. Radiokarbonové datování určuje stáří hallstattských tkanin na 3500 až 3200 let, tedy zhruba 200 let předtím, než si Turfanský muž navlékl své nohavičky.

Obě inovace sice mohly vzniknout nezávisle na sobě, ale uvážíme-li mobilní povahu středoasijských kultur & zároveň i relativně malou historickou blízkost obou technologií, reálně působí i výměna inovací mezi kulturami! Zrovna Halštat je známý jako významné centrum, odkud na přelomu doby bronzové a železné emanovaly kulturní vlivy z jihu do Záalpí, na Balkán a dále. A to není jediný příklad přespolních vlivů v turfanských kalhotách.

Dalším zajímavým prvkem totiž byla i neobvyklá metoda splétání, při níž byly dvě různobarevné útkové nitě ručně obtočeny kolem sebe a prošněrovány osnovními nitěmi. Tím vznikl ozdobný geometrický vzor přes kolena, který připomíná do sebe zakloněná T nakloněná na stranu. Stejnou metodou kroucení vznikly klikaté pruhy na kotnících a lýtkách kalhot. Vědátoři přitom znají několik historických příkladů takového proplétání, včetně lemů na pláštích novozélandských Maorů.

A rovněž třeba propletený vzor ve tvaru T, který zdobí kalhoty dávného jezdce na kolenou, se objevuje na bronzových nádobách nalezených na území dnešní Číny přibližně ze stejné doby. Soudobé přijetí tohoto symbolu ve střední a východní Asii se shoduje s příchodem pastevců ze západu Eurasijských planin!

Dávné kalhoty nám tak slouží nejenom jako demonstrace řemeslného umu jednoho národa – ale i jako lakmusový papírek výměny informací, mobility inovací a idejí a celkově provázání dávného světa střední a východní Asie!

[Ladislav Loukota, Petr Zajíček]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama