Opakující se radiový záblesk vznikl možná v bizarní hvězdě

TLDR: Opakující se FRB byl opakovaně vystopován do kulové hvězdokupy – ta se ale sestává z hvězd, z nichž by pulzar (vydávající FRBs) neměl nikdy vzniknout. Což možná jen ukazuje nový způsob, jak mohou pulzary vznikat! Studie tuna.

Signály z/od hvězd

Nový kosmický jev blízko naší galaxie – to určo znamená mimozemšťany, co?! Inu, jak je obvyklé v mých článcích i našich životech obecně: bohužel nikolivěk. Ale to neznamená, že je novinka bez zajímavostí – potenciální detekce záblesku takto „blízko“ totiž znamená, že zdroje těchto srand mohou pocházet z další plejády kosmických událostí! Ale pojďme popořadě.

Udělejme si na úvod „Úvod do záblesků“ ve třech souvětích: rychlé radiové záblesky alias FRBs (Fast Radio Bursts, duh!) jsou rychlé radiové záblesky, proto se jim říká rychlé radiové záblesky… Zatr, no tím jsem si jednu větu vyčerpal – kurnik, a teď i druhou! V zásadě to tedy shrňme tak, že FRB jsou generovány velmi silnými kosmickými kataklyzmaty (srážky hvězd a tak) a jsou tak dalším typem informace o podobných koncích světů daleko od nás – obvykle mají totiž FRBs původ ve vzdálenosti stovek milionů až miliard světelných let.

Pak jsou tu ale opakující se FRBs, které pár let nazpět přinesly změnu v dosavadní zápletce jak jsme chápali. U původních jevů, které vytvářely radiové záblesky, se totiž přímo neví, co je mohlo vytvořit – supernovy a tak jsou jenom předpoklad, přesný původ jevů je stále v šetření. Každopádně, představit si srážku hvězd (a tak) jako cosi, co při svém prdnutí vytvoří FRB, je představitelné, ale kilonova nebo supernova je jaksi něco, co se děje jenom jednou, nikoliv opakovaně. Takže opakující se FRBs jsou prostě …divné.

Mimozemšťani!

Ani opakující se FRBs ale nemusejí být nutně Kvejgáři. Zdá se třeba, že by původcem mohly být třeba magnetary, tedy neutronové hvězdy s velmi silným magnetickým polem. V roce 2020 byl takto detekován FRB z nitra naší vlastní galaxie, který byl emitován právě magnetarem. Ale jsou-li původcem opakujících se FRBs magnetary, neznamená to, že je nemůže generovat i něco jiného

Předně – dnes máme detekováno na 500 FRBs a původci přinejmenším jevů neopakujících se budou velmi pravděpodobně pestří. Od zmíněných supernov, kilonov až možná k černým dírám. Ale i opakující se signály mohou mít původ ve víc objektech než jen magnetarech. A tím se z této kratičké předmluvy dostávám k aktualitce

Ta v zásadě potvrzuje polohu staršího opakujícího se signálu označeného jako FRB 20200120E – tento radiový záblesk má původ v kulové hvězdokupě v galaxii M81. Již jeho první pozorování předpokládalo tento původ, který nyní vědátoři z charakteru signálu potvrdili jako nejpravděpodobnější. A to je zvláštní!

Star Wars trošku rychleji! Zdroj: Lucasfilm/Disney, SALT/CC BY 3.0, vlastní
Star Wars trošku rychleji! Zdroj: Lucasfilm/Disney, SALT/CC BY 3.0, vlastní

Kulové hvězdokupy jsou obvykle velmi staré kompaktní skupiny dlouhověkých hvězd. Podle všeho vznikají tak, že všechny místní hvězdy pocházejí ze stejného oblaku plynu a vznikly zhruba ve stejnou dobu. Jenže! Dlouhodobě existující hvězdy jsou typicky drobní červení trpaslíci. Magnetary naproti tomu vznikají z velmi hmotných rudých veleobrů. Takže když se obě úvahy sečtou – bylo by zvláštní, kdyby se nějaký magnetar nacházel uvnitř kulové hvězdokupy…

To může mít jistě více vysvětlení – třeba včetně toho, že nějaký magnetar do této kulové hvězdokupy prostě zabloudil. A k tomuto řešení směřuje i hypotéza astronomů – ale s tím, že jejich vysvětlení naznačuje, jak by nám podobné signály mohly říct více o dálavách vesmíru.

Radiová pohlednice

Nebylo by to totiž poprvé, kdy je nějaká kulová hvězdokupa domovem nějaké neutronové hvězdy. Jak tu může něco takového vzniknout? Inu, díky svému hustému osídlení mohou být kulové hvězdokupy značně dynamickým prostředím. Čili: místní prostředí se dost mění. Hvězdy se mohou vzájemně ovlivňovat a dokonce se srážet, čímž vznikají objekty, jako jsou rentgenové dvojhvězdy s malou hmotností… a také tak mohou vzniknout pulsary.

Vědátoři z aktuální práce se domnívají, že nynější magnetar může být výsledkem právě podobné srážky, a ukazuje možnost, jak může vzniknout kolapsar i jinak než jako pozůstatek supernovy. Navrhují proces, kdy se bílý trpaslík (torzo po hvězdě á la Slunce) ovlivňuje s jinou menší hvězdou. Vzájemně si předávají materiál, dokud se jedna z nich paradoxně nezhroutí pod vlastní hmotností v neutronovou hvězdu! Ze spojení dvou bílých trpaslíků by prý podobný kočkopes mohl dost dobře vzniknout!

Je to jen hypotéza – nic nám nepotvrdilo, že za FRB 20200120E stojí zrovna magnetar, natož, aby se potvrzoval jeho původ. Ale je to také zajímavý výchozí bod pro další studie, které budou (klasicky) hledat podobné objekty jinde a snažit se rozšířit naše poznání dál. I pokud je to ale jen atypická rentgenová dvojhvězda o malé hmotnosti nebo třeba aktivní černá díra, existence signálu nám zjevně říká něco zajímavého o dané hvězdokupě! Zároveň to krásně ukazuje, proč se v budoucím studiu rychlých radiových záblesků ukrývá takový potenciál

Vůbec nejde o to, že za každým z nich se musejí ukrývat ufouni. To by byla skoro až nuda! To hlavní, co FRB do vesmírných dálav doslova telegrafují, jsou podmínky v jejich okolí. I na vzdálenost 11,7 milionů světelných let máme nyní o fous lepší představu (nebo k ní máme aspoň nakročeno) o jednom relativně malém zdejším dvorku. A to je nakonec možná ještě víc fascinující představa… než ti mimozemšťani!

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

1 komentář: „Opakující se radiový záblesk vznikl možná v bizarní hvězdě

  • 26. března 2022 (19:35)
    Permalink

    Ten signál byl rádiový, ne radiový.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama