Megasucho & Černobyl – Týden ve vědě 21. až 27. února 2022
Tož to byl teda bombastický týden… Přečtěte si raději o tom lepším, co lidstvo v poslední době vykutilo – je tu další týden ve vědě.
Vědci přeměnili kmenové buňky na kostní tkáň pomocí zvuku. In vitro experiment (jen v labině mimo živočichy) naznačil, že čip by pomocí zvukové stimulace mohl pomoct s růstem kostí. Jde jen o první výstřel, ale má svou logiku.
Bakterie občas tvoří komplexní struktury podobné těm u zvířat. Studium reakce bacila senného na nedostatek živin odhalila, že kolonie bakterií ve formě biofilmu vytváří letokruhům podobné struktury – což ukazuje podobné dělení kolonie, jaké známé z počáteční fáze růstu embrya živočichů.
Arábie odhalila prehistorickou „dálnici“ plnou hrobek. Série cestiček mezi oázami stará víc jak 4500 let, která se rozkládá na Arabském poloostrově, dokládá postupný pohyb populace tehdejších lidí.
Vznikla GMO pšenice schopná odolat plísním. Čínští genetici vyvinuli pšenici schopnou odolávat plísni Padlí (Erysiphales), metodu zkusí aplikovat na víc rostlin.
Megasucho na západě Ameriky je druhé nejhorší za 1200 let. Dendrochronologie z letokruhů stromů ukázala, že dvě dekády sucha v Kalifornii, Mexiku a okolí jsou výjimečnou událostí. Klimatické modely naznačují, že člověk intenzitě sucha zhruba ze 40 % přitopil svou činností! Jinými slovy: bez nás by to nebylo megasucho…
Obsazení Černobylu nezvyšuje riziko významné nehody. I před volatilní situaci na Ukrajině je nepravděpodobné, že by černobylský komplex mohl být znovu významnějším radiačním rizikem. Radost ze současné situace věru nemám, ale zrovna z Černobylu se stresovat nemusíte!
Ve vedlejších rolích hráli…
Vznikl první známý kov, který je při zahřívání pružnější. Superelastická slitina z Hong Kongu může pojmout velké množství energie a mohla by zlepšit např. citlivé přístroje používané v kosmu. Pokud nepracujete v hutích, na Zemi to nejspíše hned tak nedoceníte – ale třeba v kosmu, kde je rozsah teplot mnohem větší, by to už vliv mít mohlo!
Popsán druh bezrukého dinosaura, před 70 miliony let žil v Argentině. Druh Guemesia ochoai je příbuzný dříve známým příbuzným, šlo stále o masivního tvora – jednoho z největších predátorů své éry.
Nejmenší baterie světa má velikost zrnka soli. Němečtí vědátoři z TU Chemnitz vytvořili pidibaterku s „roládovým“ designem, mohla být pohánět mikroroboty.
BONUSOVÉ TÉMA TÝDNE: Vousy byly v 19. století považovány za vzor zdraví. Dnešní téma připomene bizarní nápady felčarů minulých časů – totiž to, že vousy mohly být mmj. zdraví prospěšné.
A včil do videosekce
Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali pět videí: pokec o novém starém létajícím „dinošovi“ (viz výše), popis dávné čínské potopy, důvod ztmavování albeda Země, téma senescentních buněk a jejich vlivu na stárnutí (viz níž), a nakonec i prapůvodní týden ve vědě v celé verzi.
[red]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected] —loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR
