Dávná migrace předků člověka z Afriky probíhala ve vlnách

TLDR: Srovnání dvou sídlišť hominidů v Eurasii naznačuje, že odchod Homo erectus z Afriky nebyl nahodilý jev, ale opakovaná událost. To také naznačuje víc o tom, že šlo o vědomý pohyb, nikoliv souhru okolností. Studie tuna.

Tady nebudu

Odchod člověka z Afriky máme tendenci vnímat jako zlomovou, historickou událost – primárně protože my sami dnes v Africe nežijeme! Ve skutečnosti ale celý tento proces zahrnoval myriádu změn a jevů, jejichž dějinný význam si lidé ve své době skoro zcela jistě vůbec neuvědomovali. Tento proces demonstruje nová studie díky nálezu zřejmě nejstaršího známého dokladu druhu Homo erectus před 1,5 miliony lety!

Autorem nové práce je dr. Alona Barash z izraelské Bar-Illan University, který studoval páteřní obratel objevený v údolí Jordán. S jeho pomocí autoři přidružených týmů dospěli k vytvoření přesnější mapy pradávné migrace předků moderního člověka, podle které první vlna dorazila na Kavkaz před 1,8 milionů let, a druhá vlna na Blízký východ před 1,5 miliony lety.

Jenom aby bylo zcela jasno, nyní se nebavíme o migraci Homo sapiens, tedy „nás“. První zástupci našeho druhu sice také vznikli v Africe a odešli odtud dále do světa podobnými cestičkami, ale stalo se tak zřejmě před méně než 180 tisíci lety. Tedy mnohem později než u starších předků. Homo erectus a jemu příbuzné druhy, mezi nějž nejspíše patřil i majitel jordánského obratle, však rozhodně ukázal, že v hominidech něco je! A občas doslova…

H. erectus se z Afriky rozšířil až do nejvzdálenějších koutů Eurásie, a jeho poslední enklávy dost možná vyhynuly před méně než 50 tisíci lety! Uvážíme-li, že tou dobou už po Zemi úspěšně kráčeli sapienti, byli předešlí zástupci prvních vzpřímených hominidů rozhodně evolučně setsakra úspěšní.

Přesto nebylo úplně jasné, jak svého času významná migrace H. erectus z Afriky vlastně probíhala

1,5 milionů let starý obrazek! Zdroj: DR. ALON BARASH, BAR-ILAN UNIVERSITY
1,5 milionů let starý obrazek! Zdroj: DR. ALON BARASH, BAR-ILAN UNIVERSITY

Náhoda či úmysl?

Diskutovány jsou dvě teze, přičemž podle jedné z nich mohl odchod z Afriky mít podobu jedné vlny, a podle druhé mohlo jít o vln více. To sice nevypadá úplně jako šokující rozdíl, ale v reálu to může být pro posuzování schopností erectů dost podstatné. Jedna vlna by totiž zřejmě byla důsledkem jediné, zjevně neopakovatelné shody náhod. Vln více ale značí určitý trend – a tak v tomto případě i vyšší schopnosti druhu se přizpůsobit změně podmínek skrze efektivnější migraci. Čili zjednodušeně: lepší potenciál rozumu a uvažování.

Nový nález z Jordánu, přesněji z lokality Ubeidia, toto dilema ale dost možná řeší. Vzhledem k rozdílům ve velikosti a tvaru obratlů z Ubeidiya a obratlů nalezených v lokalitě Dmanisi v Gruzínské republice máme totiž nyní jednoznačný důkaz o přítomnosti dvou odlišných disperzních vln!

Ačkoliv na migraci H. erectus nahlížíme jako na odchod jednoho druhu, je takový pohled samože stejně zjednodušující jako že odchod z Afriky byl jednorázovka. Během rozdílu 300 tisíc let mohlo dojít na menší, ale stále viditelné anatomické změny. Ale to není jediný náznak. Také kamenné a pazourkové artefakty z Ubeidije, stejně jako přítomné pěstní klíny z čediče, sekáče a drobné úštěpy z pazourku, to vše je spojováno s takzvanou raně acheuléenskou kulturou.

Jenže dříve se mělo za to, že kamenné nástroje z lokalit Ubeidija a Dmanisi patří rozdílným kulturám – raně acheuléenské v Ubeidija a oldowanské v Dmanisi. Autoři nové studie ale dospěli k závěru, že každou industrii produkoval jiný lidský druh, či možná různé poddruhy podobných hominidů!

Jinak řečeno, migrace těchto lidských druhů z Afriky nebyla zřejmě jednorázové pominutí myslí (například v důsledku sucha), ale opakující se proces…

Známe to všichni! Zdroj: Zdeněk Burian, vlastní
Známe to všichni! Zdroj: Zdeněk Burian, vlastní

Předzvěst budoucnosti

To je o to zajímavější, že obě studované lokality byly klimaticky odlišné. Ubeidiya je vlhčí a odpovídá středomořskému klimatu, naproti tomu Dmanisi je sušší a podobné savaně. Můžeme to brát nejen  jako nejen jako náznak toho, že hominidé se uměli přizpůsobit různým prostředím, ale že se i různým druhům vyhovovaly různé biomy. To už tedy odcházíme s autory studie od původního sdělení – nicméně řekněme, že ačkoliv důkazy nejsou stoprocentní, závěry jsou dost podobné.

Dávné lidské druhy zkrátka nesmíme podceňovat. Trochu nás svádí to, že v rekonstrukcích má často poněkud “opičí” rysy. Ovšem nejen, že se Homo erectu podařilo přežívat víc jak 1,5 milionu let, vyrábět sofistikované nástroje a jako prvnímu druhu asi ovládnout oheň. Jejich migrační schopnosti, při kterých zasídlili pořádný díl světa, nebyly dílem jednorázové náhody, ale důsledkem cíleného putování. A předpověď toho, co mělo teprve přijít!

[Ladislav Loukota, Petr Zajíček]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama