Arábie odhalila prehistorickou „dálnici“ plnou hrobek

TLDR: Série cestiček mezi oázami stará víc jak 4500 let, která se rozkládá na Arabském poloostrově, dokládá postupný pohyb populace tehdejších lidí. Studie hír.

Na hrobech předků

Když se projdete po středu libovolného staršího města, kráčíte – mnohdy doslova – po mrtvých tělech našich předků. Že je naše civilizace vybudována na těch, kteří přišli před námi, znovu připomíná objev archeologů v Saudské Arábii. Podařilo se jim totiž odhalit sérii ztracených cest, které kdysi spojovaly různé oázy – a které byly lemovány lidskými hroby.

Dávné osady ilustrují sociální a ekonomickou provázanost daného regionu. A s jistou mírou zobecňování i lidské populace dané doby jako takové. Zatímco v Egyptě sotva dokončili budoucí tahák turistického ruchu (pyramidy), beduíni na Arabském poloostrově žili v podobném duchu jako lidé stovky generací před nimi. Odhalení jejich cest nám nyní o jejich životě řeklo více.

Že jejich síť silnic nesloužila jenom k dopravě, dokazuje skutečnost, že cesty jsou lemovány lidskými hroby. To není nic nového, pohřební komory jsou na Arabském poloostrově běžným úkazem. Ale v severozápadním cípu poloostrova se přesto vyskytují v daleko větší koncentraci. To ukazuje také na vyšší hustotu tehdejší populace.

Z časů, kdy se cestaři neflákali! Zdroj: Dalton et al./The Holocene 2021, vlastní
Z časů, kdy se cestaři neflákali! Zdroj: Dalton et al./The Holocene 2021, vlastní

Všechny cesty vedou k vodě

Síť cestiček odhalil průzkum s využitím satelitních snímků. Ten ukázal rovněž tisíce kamenných staveb – spoiler alert: jde o hrobky – podél cest. Tato pohřební alej houstla, čím blíže byly vodní oázy, a tak i místa tehdejších lidský osad. Většina z nich vznikala v době před 4500 lety a signifikantním (nikoliv však jediným) tvarem je pro ně tvar „klíčové dírky“.

Jenom v regionu Chajmar bylo odhaleno na 10 tisíc těchto pohřebních staveb a mohyl. Detailnější průzkum jednotlivých oáz pak odhalil další síť menších cest vedoucích ven z osad.

Zkoumaný region s vyznačenými sídlišti. Zdroj: AAKSAU/AAKSAK
Zkoumaný region s vyznačenými sídlišti. Zdroj: AAKSAU/AAKSAK

Hrobokopové tak předpokládají, že tyto cesty pravděpodobně sloužily k přesunu stád zvířat v obdobích, kdy byly vyšší srážky.

Během sucha však byly pravděpodobně užitečnější cesty s delším dosahem. Umožňovaly jakési přeskakování od jedné oázy ke druhé, a s pomocí takového putování mohli zřejmě beduíni projít daleko větší území. To celé ve snaze najít příhodnější podmínky a lepší půdu.

Symboly "klíčových dírek" na odhalených pohřebištích. Zdroj: University of Western Australia
Symboly „klíčových dírek“ na odhalených pohřebištích. Zdroj: University of Western Australia

Zapomenuté kapitoly?

Odhalení je o to významnější, že přes Arabský poloostrov postupovala o tisíce let dříve jedna z migračních vln dávných lidí. Ti odsud z Afriky směřovali do Indie a jihovýchodní Asie. Stejně tak pravděpodobně přes arabský poloostrov šla nejspíše jedna z migračních vln moderního člověka do Evropy (který to ale bral trochu oklikou přes Kavkaz a střední Asii). Také se v poslední době uvažuje o fenoménu migrace lidí z Asie zpět do Afriky – a opět přes Arábii. Ačkoliv nyní objevené cestičky patří do mnohem mladšího období, na první migraci skrze Arábii došlo zřejmě už před 90 tisíci lety, další vlna tudy pak prošla před 42 tisíci lety.

Buď jak buď, po tisíciletí byl vlhčí a zelenější Arabský poloostrov skutečnou křižovatkou cest. To se ovšem nezměnilo ani tehdy, když začal celý poloostrov vysychat a ze savany se stal pouští. Beduíni před 4500 lety žili v lecčems stále podobně jako paleolitičtí lidé. Začali se již trvale usazovat, dost možná budovali megalitické stavby jako kultury na počátku neolitu, znali i domestikaci dobytka. Nikdy ale nepřeskočili onu pomyslnou laťku z „kultury“ na jednu ze starověkých „civilizací“. Vystačili si s minimálními zdroji a kvůli minimálním (tehdy zužitkovatelným) surovinám byli také chráněni před významnějšími nájezdy zvenku.

Je tak možné, že podobné cesty, jaké využívali beduíni v době bronzové, mohli využívat i starší migrační vlny o tisíce let dřív. Osud a čas dávno zajistil, že se na tyto stezky zapomnělo. Ale i zde se na nesčetných hrobech dávných generací psaly významné kapitoly dějin našeho světa!

[Ladislav Loukota, PZ]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama