TLDR: Protože krom optimismu vyvolává i imunitní odezvu! Alespoň u makaků v 79% míře. To vše ale stále nemusí znamenat, že tato látka podobně uspěje i u lidí. Oznámení tuna.

Čtyřicetiletá pandemie

Virem HIV je na světě dnes infikováno něco mezi 30 až 45 miliony lidí, a ačkoliv nebezpečnost virem způsobované nemoci AIDS výrazně klesla díky novým antivirotikům, rozhodně není pandemie tohoto patogenu za námi. HIV je v poslední dekádě značně na postupu jako v Africe, tak i Rusku, a antivirotika mají tu nevýhodu, že je nutné je brát opakovaně a dlouhodobě.

Pokud by však bylo možné budoucí infikované ochránit očkováním, bylo by to daleko udržitelnější řešení – vhodné zejména pro finančně méně stabilní regiony. Dosavadní pokusy o vývoj očkování proti HIV ovšem selhaly. Proč?

Virus HIV (ano, vím, že to „V“ znamená „virus“, ale tohle sousloví je prostě logičtější než psát jen „HIV“) je totiž velmi dobrý ve schovávání se před naší imunitou. Když se HIV kopíruje v lidské buňce, nemá žádný mechanismus, který by opravoval jeho genetickou informaci – to působí jako nevýhoda, ale v reálu to znamená, že uvnitř HIV se mnohem častěji hromadí drobné mutace. A ty ho v „očích“ imunitního systému mění, takže na něj imunita přestane reagovat. Je zcela běžné, že uvnitř jednoho pacienta tak může existovat vícero HIV variant.

Navíc virus HIV infikuje právě ty buňky, které by ho za normálních okolností pomohly eliminovat. Ani protilátky, které si člověk vytvoří v krátkodobé reakci na infekci, neblokují infekci HIV – nejsou totiž neutralizační. A takzvané široce neutralizační protilátky, které mohou blokovat vstup mnoha variant do buněk, si tělo může vytvořit až za několik let…

Nové technologie mRNA očkování ale přináší několik potenciálních zlepšení, které by mohly očkovací látce konečně pomoct uspět. A to naznačuje i první výsledek testů. Ačkoliv jde prozatím jenom o test na makacích, nikoliv lidech, očkování proti HIV tu vede k mírnému optimismu.

Co se zjistilo?

Po několika dávkách mRNA očkování, které mělo za cíl donutit buňky vytvářet Env a Gag proteiny HIV, se snížilo u zkoumaných makaků riziko imunodeficitu o 79 procent! Přestože byly podané dávky mRNA vysoké, vakcína byla dobře snášena a u makaků vyvolala pouze mírné, dočasné nežádoucí účinky, jako je ztráta chuti k jídlu.

V 58. týdnu se pak u všech očkovaných makaků vytvořily měřitelné hladiny neutralizačních protilátek namířených proti většině kmenů z testovacího panelu 12 různých kmenů HIV. Kromě neutralizačních protilátek vyvolala vakcína VLP mRNA také silnou odpověď pomocných T-buněk. A tím test neskončil!

Počínaje 60. týdnem byla imunizovaná zvířata a kontrolní skupina neimunizovaných makaků každý týden vystavena působení SHIV. Tady se sluší malá odbočka – vzhledem k tomu, že primáti nejsou vnímaví k viru HIV-1, používají vědci v experimentálních podmínkách chimérický virus SHIV.

Každopádně, po této proceduře zůstali dva ze sedmi imunizovaných makaků zcela neinfikovaní. U ostatních imunizovaných zvířat došlo k celkovému zpoždění infekce, která se projevila v průměru po osmi týdnech. Naproti tomu neimunizovaná zvířata se nakazila v průměru po třech týdnech.

Řada neúspěšných pokusů

To tedy stále neznamená, že by očkování mohlo zcela vymítit virus. Nacházíme se však hrubě v preklinické fázi, takže o tom, co by finální látka mohla a nemohla dělat, je stále neslušné spekulovat. Jenom v posledním roce selhaly dva jiné, starší pokusy o vývoj vakcíny, které vyšly na stovky milionů dolarů a mnohaletý testování. I Johnson & Johnson, který se dostal nejdále, zaznamenal jenom 25% efektivitu ve snížení rizika infekce.

To vše přichází vniveč, a snižuje chuť zkoumat očkování nadále. Uvidíme, jestli to mRNA může změnit. A dvojice neinfikovaných makaků je (při velmi malém vzorku) jenom velmi malý nárůst efektivity oproti neúspěšné látce Johnson & Johnson… Mírný optimismus panuje hlavně kvůli tomu, že by se toto číslo mohlo v budoucnu zvýšit při pilování, ale prozatím je důležité podtrhnout ono slovo „mírný“…

Teprve další fáze testů nám ale napoví, zdali je takové snížení dlouhodobé či nikoliv, popřípadě zdali nedochází k opětovné reaktivaci viru. Alespoň prozatím se však zdá, že rekordní výzkum, který poháněl kupředu vývoj covidových mRNA vakcín, by mohl napomoct i vývoji jiných očkování.

Původně publikováno pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]