Našli jsme první oběť starověké ničivé erupce Santorini

TLDR: 3,5 až 3,6 milénií nazpět zaplavila Středomoří masivními vlnami tsunami, a mimo jiné zabila na pobřeží Turecka mladého teenagera. Tedy – možná!  Studie tuna

Tenkrát ve starověku

Jedno ráno kolem roku 1530 (nebo taky 1620) před naším letopočtem probudila většinu obyvatel přímořských sídel Středomoří nepříjemnost v podobě masivní přílivové vlny! Na dávnou ničivou tsunami došlo tehdy vlivem erupce sopky na ostrově Théra, dnes zvaném Santorini. Detonace o síle až 2000 megatun (to je 40 nejsilnější vodíkových bomb Car, nicméně odhady síly erupce se různí) byla zcela zničující nejen pro svůj ostrov, ale i řadu jiných přímořských měst právě vlivem vzniku přílivové vlny. A nyní to vědátoři znovu připomněli skrze unikátní nález z pobřeží dnešního Turecka. 

Hrobokopové hned několika institucí od Beverly Goodman po Vasıfa Şahoğlu totiž podle nové studie odhalili hned dvě kostry v lokalitě Çeşme-Bağlararası – nacházející na pobřeží Turecka, které bylo obýváno starověkými lidmi od poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem asi do cca. 13 století před naším letopočtem. Jde mimochodem o zatím nejsevernější lokaci s odhalenými stopami dávného tsunami…

Jednalo se každopádně o místo, které žilo v době bronzové, soudě třeba.. dle řady bronzových artefaktů. V poslední době se však během vykopávek na lokalitě objevil také popel a tefra – čili materiál vyvržený při sopečných erupcích! To nyní korunoval i možný důkaz dávné tsunami, včetně jejích obětí…

Ostatky mladého muže, nejspíše teenagera, nedaleko ostatků psa, byly odhaleny spolu s příbytkem relativně daleko od moře. Charakter kolapsu příbytku naznačuje, že cosi shodilo jednu jeho stěnu směrem dovnitř, což naznačuje masivní přílivovou vlnu, nikoliv jiné šlamastiky (jako třeba zemětřas). Uvnitř stavby se navíc zachytily jiné náznaky návštěvy vodního živlu, totiž pozůstatky po mořských živočiších! 

To vše silně naznačuje, že máme tu čest s reálným důkazem dávné erupce a jejího vlivu na celý region

Tsunami, neasi! Zdroj: Public Domain, vlastní
Tsunami, neasi! Zdroj: Public Domain, vlastní

Tedy, možná…

Proč je to zajímavé? Hledat po 3 a půl tisících letech stopy tsunami je notoricky obtížné! Přílivová vlna, která zavítá daleko od pobřeží, je teoreticky dobře rozeznatelná – nestává se přece často, abyste našli mořské živočichy kilometry od pobřeží. Jenže tsunami je v reálu ničivá jak svou první přílivovou vlnou, tak i následným ústupem vody zase zpět do moře. Reálně tato druhá vlna sebou zase většinu důkazů spláchne sebou. Nynější 3,6 milénií starý mrtvý teenager je tak první – vážně zcela první – pravděpodobnou objevenou obětí dávné katastrofy v moderní éře! 

Předpokládá se sice samože, že erupce na Theře byla zničující pro mnoho krásně vypracovaných, antických lidských těl, a víme samože o jejím vlivu na celkové zdraví tehdejších měst a civilizací. Ale většinu lidí nejspíše přílivová vlna odnesla zpět do moře (anebo pohřbila pod stavbami, které jsme ještě neodkryli). Nynější maloasijský teenager se psem tak drží nešťastné privilegium. 

Dávný teenager. Zdroj: Vasıf Şahoğlu
Dávný teenager. Zdroj: Vasıf Şahoğlu

To celé ovšem za předpokladu, že jde skutečně o ostatky po neštěstí na Théře. Vědátoři totiž zatím ostatky nedatovali – vzhledem k povaze naleziště sice předpokládají, že jde o stopy po tsunami z období 3,6 milénií nazpět, ale reálně to zatím jisté není. Taktéž nevíme, co bylo teenagerovi osudné. Ačkoliv se zase předpokládá, že pád domu na jeho hlavu byl příčinou úmrtí, není jasné, jestli zemřel přímo v důsledku zranění nebo utonutí. 

Ne snad, že by to bylo potřeba pro pojišťováky – právě kvůli unikátnosti ostatků nám jejich další analýza možná řekne zajímavé skutečnosti o původní erupci… 

Vzdálenost sídliště od erupce. Zdroj: Şahoğlu et a. (2021), PNAS
Vzdálenost sídliště od erupce. Zdroj: Şahoğlu et a. (2021), PNAS

Práce začíná

Erupce samotná je totiž dodnes zahalena jistým oparem tajemna. Přesně známé není ani její datum. Obecně se odhady pohybují mezi lety 1520 až 1620 př. n.l., tedy v rozpětí věru nemalém. Dendrochronologové, kteří luští data z letokruhů na roky přesně, třeba mluví o datu 1560 př. n.l. Nynější datace z Çeşme-Bağlararas ale naznačují, že usazeniny po tsunami nemohou být starší než 1612 př. n. l.. To potenciálně dále omezuje dataci erupce Théry.

Je možné, že analýza nynější ostatků tak konečně přinese jasnější odpověď na dataci erupce – ale to bude platit jenom v případě, že bude zároveň bez významných pochyb jasné, že skutečně jde o oběti oné erupce, nikoliv o oběti nedostatků ve stavební statice bydlišť v Çeşme-Bağlararas!

Jde tedy rozhodně o významný objev – ale jak je už pravidlem, ta pravá práce teprve začíná. Byla by ale skoro škoda, kdyby mravenčí rozkrývání katastrofy staré 3530 (nebo taky 3620) let bylo příliš rychlé a příliš snadné

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama