NASA vyšle k asteroidu svou první solární plachetnici

TLDR: Mise NEA Scout by již v březnu jen tak mimochodem mohla vyslat cubesatovou sondičku k blízkému asteroidu. A poprvé při tom k praktickému účelu využije solární plachtění! Stránky mise tuna.

Když poprvé není poprvé

I když konceptuální nápady na solární plachetnici lze vystopovat až ke Galileu Galileovi (!) a NASA uvažovala o první podobné sondě již v roce 1976, konečně – KONEČNĚ! – to vypadá, že v druhé polovině tohoto roku by agentura mohla vyslat do kosmu svou první solárně platchtící misi! Bude se sice jednat jen o drobnou sondičku na bázi cubesatů jménem NEA Scout, ale přesto půjde pro agenturu o významný skok kupředu.

Pro ty, co byli zrovna v hodině fyziky řešící solární plachetnice nemocní, si oživme, vo co go. I titěrné fotony, částice světla tryskající ze Slunce, mohou předat určitou hybnost dále, pokud se konstantně opírají do reflexní plochy. Obří zrcadlo umístěné v kosmu tak může být fotony poháněno kupředu stejně, jako se vítr opírá do plachty starší bárky. Ona hybnost je ale velmi malá, takže solární plachetnice musejí být velmi lehké, nesmějí nikam spěchat a/nebo musejí mít obrovské rozpětí plachty. Tak či onak jsou nevhodné pro velké sondy či lidské mise. A to doposud také limitovalo jakékoliv využití plachetnic, a vlastně i jejich výzkum.

Nejdále v plachetnicích pokročili zřejmě Japonci, ale v posledních letech se o demonstrátory snažili jenom soukromníci z projektu LightSail z dílny Planetary Society. S tím, jak se však stále více aparatur vejde do stále menších sond, možná se začíná… obracet vítr! NEA Scout má sice skromnou misi, může ale ukazovat možnou podobu častější kosmických misí zítřka!

Scout zamíří k asteroidu s 2020 GE, který byl poprvé spatřen v březnu 2020 (odtud jeho název) o průměru necelých 60 metrů. Podobné velké asteroidy nebyly dosud zblízka zkoumány. Jak ale připomněl Čeljabinský meteorit v roce 2013 o obdobné velikosti, pokud k těmhle kosmickým horám nepůjdeme my sami, dříve či později přijdou ony k nám…

„Aha, jak velká ta sonda teda je?“

Pokud se koncept osvědčí, může to vést ke vzniku většího množství malých, levných sond, které podstatně levněji prozkoumají širší flák okolního vesmíru! Solární plachetnice jsou tu výhodou, protože šetří palivo takových misí – a to jde ruku v ruce i s cubesatí velikostí NEA Scout, stejně jako jeho potenciálních následovníků.

„V historii najdeme hned několik slunečních plachetnic. Pokaždé se však jednalo spíše o technologické demonstrátory,“ píše mi Dušan Majer na dotaz, jestli mi o misi může něco fundovaného říct, abych neměl s přemýšlením sám moc práce!

Solární plachetnice se dostávají... na výsluní! NASA, CBS, vlastní
Solární plachetnice se dostávají… na výsluní! NASA, CBS, vlastní

„Hlavní slovo při jejich vývoji měli inženýři, kteří potřebovali v praxi ověřit, jak (a zprvu také zda vůbec) tento systém funguje, jak se s ním dá pracovat a tak dále,“ pokračuje Dušan, „První mise také testovaly různé metody rozkládání plachty, ale i materiály, ze kterých je plachta vyrobena.“

To dnes máme již za sebou – a CubeSat NEA Scout tak dle něj můžeme považovat za první sluneční plachetnici, do jejíhož vývoje mluvili kromě inženýrů výrazněji i vědci. Jinými slovy – u této mise už nejde o ověření základních principů. Ty už známe z minulých misí. Tentokrát jde o aplikaci!

„NEA Scout nasbírané znalosti využije v praxi k reálnému výzkumu kosmického objektu,“ píše Dušan Majer, „Tento posun od technologických demonstrátorů k praktickému využívání otevírá mnoho nových možností.“

Budoucnost je solární

Jak dodává, NASA už připravuje i další vědecké mise, které mají využívat sluneční plachtu. Zmínit lze například misi Solar Cruiser, která má startovat v roce 2025 a mohla by vyzkoušet například pobyt v pozici blíže ke Slunci od libračního centra L1.

„Taková dráha by běžně vyžadovala mnoho pohonných látek, což ale u slunečních plachetnic nemusíme řešit,“ dodává Dušan, „Dá se tedy říct, že se pomalu otevírá nová větev kosmického výzkumu. Díky materiálovému inženýrství, miniaturizaci a dalším pokrokům má zajištěnou velmi slušnou budoucnost.“

Osobně bych řekl, že solární plachetnice mají před sebou přímo… zářnou budoucnost! Ještě zářivější možná bude, až dorazí rámcově podobné, ale ještě komplexnější formy surfování na vlnách vesmíru. Až v okamžiku, kdy demonstrátory přestanou jen demonstrovat, a začnou i něco plnit, se ale tato vize začne realizovat!

Zapište si tedy do kalendářů březen 2022, kdy má NEA Scout odstartovat jako jedna z 10 sond na špici mise Artemis I!

[Ladislav Loukota, Dušan Majer]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama