Erupce Hunga Tonga byla zřejmě slabší než Tambora v roce 1815

TLDR: Massivní erupce tichomořské sopky z 15. ledna vyvolává otázky o své síle. Zatím je brzy na definitivní závěry, ale i přes sílu erupce by zřejmě neměla mít zásadní vliv na letošní klima. Zdroje v článku.

Léto bez léta?

Sotva nám začala snad končit pandemie, máme tu možná nové neštěstí – na 15. ledna 2022 totiž došlo na silnou prdu podmořské sopky v království Tonga v jihozápadním Tichomoří. A ačkoliv o erupci stále víme málo, éterem létají kusé informací i tíživé otázky. Vstoupili jsme právě do potenciálního roku bez léta? Zatím se zdá, že nikoliv.

Abychom připomněli podstatné i analfabetům, na takzvaný rok bez léta došlo v roce 1816 poté, co došlo o rok dřív na mimořádně silnou erupci vulkánu Tambora. Velké množství sopečného popela vyvrženého do atmosféry snížilo míru dopadajícího slunečního svitu, a to se podepsalo i na relativně nižších letních teplotách a následné neúrodě. Průměrné globální teploty klesly mimochodem „jen“ o 0,4 až 0,7 °C. K masovému vymírání to nevedlo, ale lokální situace byla v řadě míst svízelná, přibylo nepokojů, konfliktů a vůbec všeobecného mrzení. Udělám na to brzy téma.

Erupce Mount Tambora byla jedinou známou o síle VEI-7 v průběhu existence naší civilizace. Rozhodně šlo o něco nepříjemného, co vyvrhlo do atmošky kolem 50 kilometrů krychlových materiálu. Obrázky z nynější erupce sopky mezi malými ostrovy Hunga-Ha’apai a Hunga-Tonga, tedy z logických důvodů evokuje myšlenky na podobné dění.

Dobrou zprávou ale je, že podle dosavadních informací byla erupce Hunga-Tonga notně méně silná. Je skoro zcela jisté, že šlo o nejsilnější erupci tohoto roku, a vlivem tsunami způsobenou erupcí nejspíše zemřeli tři lidé. Přesné měření síly erupce teprve dorazí, ale již nyní máme několik srovnání, které s přivřením očí, uší a další otvorů mohou říct víc…

Síla – ale jak velká?

V první řadě: síla. Určitě jste slyšeli, že tlaková vlna několikrát oběhla svět. To zní hrozivě, a rozhodně to není indikátor ničeho pěkného. Ale! Tlaková vlna oběhla svět i po detonaci vodíkové pumy Car v roce 1961. A sice šlo o nejsilnější bombu v historii lidstva, ve srovnání s významnými erupcemi to byl však pořád jen trochu hlasitější pšouk.

Konkrétně v případě Hunga Tonga tak erupci slyšeli až na Aljašce, což překonává dosavadní rekord Krakatoa, který byl slyšet v poloviční vzdálenosti.  Mračno vystoupalo do výšky 30 kilometrů. Dosavadní odhady tak mluví o tom, že by mohla být sílu VEI-5. Tedy méně než Tambora, ale rozhodně dost na to, aby to stálo za jistou nervozitu.

Hunga Tonga před a po, neasi. Zdroj: SkySat, vlastní
Hunga Tonga před a po, neasi. Zdroj: SkySat, vlastní

Síla erupce je jedna věc – neméně podstatné je ale i to, co konkrétně eruptuje nahoru. Ne všechny sopky jsou si v tomto rovné. Předběžné informace (tady samože čerpám od Petra Brože, který se tomu věnuje pravidelněji na svém Twitteru) mluví o tom, že Hunga Tonga vyvrhla relativně malé množství síry – jenom asi 0,4 Tg, zatímco i sopka Pinatubo v roce 1991 vyvrhla na 20 Tg.

Obojí naznačuje, že pokud zrovna tohle nečtete z království Hunga, anebo se nedočkáme jiných nepříjemných událostí, vliv erupce z 15. ledna na letošní teploty a celkové klima by měl být spíše menší.

Připomínka pro horší časy

Nicméně je třeba mít tradičně na paměti, že veškeré informace jsou momentálně jen průběžné, a leccos se ještě s dalšími měřeními může změnit. Čili tradiční: uvidíme, uslyšíme, ucítíme teprve v budoucnu. Tento článek tedy možná ještě do konce týdne vydám ještě jednou, pokud by se objevily zásadnější proměny nových informací.

I pokud by na nic takového nedošlo, je dobré si z erupce Hunga Tonga vzít dvojí ponaučení. Předně to optimističtější – na erupce ve stylu Tambora nejspíše dochází jen jednou za tisíc let, takže by bylo docela nepravděpodobné, abychom tu měli rok bez léta podruhé za dvě staletí.

Zároveň ale pořád žijeme na chladné krustě supržhavé koule z roztavené horniny! Která navíc obíhá jinou, ještě žhavější furt-vybuchující kouli vodíku a hélia!! A to celé obíhá kolem suprmasivní černé díry!!! Vesmír pracuje s energiemi, které jsou vůči uhlíkovým formám života pramálo něžné. A je dobré na to být alespoň do jisté míry připraven.

Nelze být připraven na všechny katastrofy světa – ale stejně jako nám covid ukázal, že by bylo fajn mít připravené efektivnější systémy na boj s potenciálně rizikovějším patogenem, i Hunga Tonga nyní připomněla, že bychom neměli očekávat, že klimaticky optimální období tu s námi bude nafurt

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama