Vytvořili jsme vakcínu, která tělo zbaví „zombie buněk“

TLDR: Senescentní buňky, které se hromadí v průběhu věku, nejspíše zvyšují také riziko rakoviny či Alzheimera. Japonské experimentální studii se ale podařilo vyrobit očkování, po kterém senescentní buňky zničil imunitní systém sám. Studie tuna.

Ne, smrtelnost!

Čím více stárnete, tím se stáváte… ano, zapšklejší, protivnější a nerudnější! Ale také plnější tzv. senescentních buněk, jednoho z významným podílníků mechanismů stojících za „stárnutím organismu“. A přesně těch stejných buněk, které v pokusné studii na hlodavcích eliminovala nová japonská studie!

Řekněme si hned na úvod, že eliminovat senescentní buňky není zase takový kumšt. Velmi dobře dovede napalm, obstojně i brokovnice! Jako obvykle v medicíně je ale o dost složitější eliminovat senescentní buňky tak, aby při tom nebyl eliminován i zbytek pacienta. A také již řadu jiných týmů v minulosti napadlo se senescentních buněk šetrně zbavit…

Senescentní buňky totiž vypadají jako velmi žhavý podezřelý ze stárnutí. Při senescenci totiž buňka ztrácí schopnost dělení, buňka samotná ale neumírá. Což nemusí být nutně dobrá zpráva – mění se totiž také její metabolismus, dochází na produkci zánětlivých molekul a dalších neplech, které oslabují organismus. Jak stárneme, tyto buňky se v těle akumulují. Nicméně, je také dost dobře možné, že senescentní buňky mají nějaké pozitivní role, například podporu hojení.

Odhlédneme-li na okamžik od toho, že senescentní buňky mají možná i své klady, tým Toru Minamina z Juntendo University nyní otestoval, co s organismem udělá i eliminace těchto zombuněk. A to nikoliv s pomocí hořlavin či výbušnin, ale pomocí imunizační látky!

Jen jestli to jde…

De facto očkování proti senescentním buňkám vzniklo odhalením GPNBM, proteinu vlastního senescentním buňkám lidí a hlodavců. Co následovalo, bylo klasické kolečko vytvoření vakcíny, její vpravení do těla, následně schopnost těla začít ničit vlastní senescentní buňky, a pak samozřejmě věčný život a tak…

Výsledek poslední si samozřejmě cucám z prstu, vakcína ale skutečně u hlodavců postižených předčasným stárnutím zvrátila řadu jevů spojených se stárnutím! Očkování bylo zacíleno na tepny ztuhlé nahromaděnými senescentními buňkami – a po zavedení vakcíny se postižené oblasti zmenšily. Myšáci, kterým se dostalo vakcíny, obecně také chřadli pomaleji než myšáci bez ní.

Přátelé na život a nesmrt! Zdroj: NBC, vlastní
Přátelé na život a nesmrt! Zdroj: NBC, vlastní

To tedy zrovna není lék na smrt, autoři ale předpokládají, že napříč organismem by vakcína mohla významně snížit i další rizika od rakoviny po neurodegenerativní choroby. To bude ovšem úkol až pro budoucí studie. Cílem práce nynější bylo jenom toliko otestování, zdali je možné vytvořit očkování zaměřené proti senescentním buňkám. Nic víc, nic míň. A nyní víme, že to asi jde.

S úvahami nad tím, co dál, pak souvisí i otázka, jestli je takové očkování vlastně dobrý nápad… Ne, nebudu rozvíjet debaty v duchu „smrtelnost nás dělá tím, čím jsme„, tak daleko zdaleka, zdaleka praktická medicína není. Jak už bylo ale naznačeno výše, senescentní buňky mohou mít i nějaké přínosy, které teprve postupně odhalíme. Navíc imunizační látky proti proteinům našeho vlastního těla se v minulosti ne vždy osvědčily (což je kulantní označení pro exitus pár pacientů při studiích nádorové imunoterapie…), protože v určitém počtu případů mohou vést k napadení i jiných buněk, které daný protein nesou, ale problémové nejsou.

Protože prostě jsme o přítomnosti proteinu u nich nevěděli.

Víc otázek než odpovědí

Budoucí potenciální vakcíny by mohly zaměřovat senescentní buňky nějakými bezpečnějšími metodami, anebo by vakcíny mohly vést k léčivům, které mají podobný mechanismus, ale dočasný efekt. Pravda, již dnes se také testují léčiva cílející na ostranění senescentních buněk, přičemž nynější vakcína má vyšší efekt a delší trvání… Ale nikdo neříká, že se zlepšovat mohou jenom vakcíny a nikoliv také léky.

I kdyby se jednou lidem měla píchat nynější japonská hlodavčí vakcína, je nutné rovněž zvážit pro a proti. Protisenescentní očkování není cíleno na mlaďochy v plné síle, kterým by mělo prodloužit život již od útlého věku – otestovalo se na myší verzi stařečka nad hrobem. Uvážíme-li, že senescence je významný podílník ve zvyšování rizika rakoviny, Alzheimera atd., možná benefity podobné látky od určitého věku převáží nad riziky občasné autoimunitní reakce u nějakého promile pacientů. Ale to už si cucám znaky z prstu. Je to ovšem možná něco, co budeme možná relativně brzy zvažovat i jindy, než jen při snaze natáhnout textový rozsah popularizačních článků!

Světová populace seniorů totiž stále narůstá, a i když je důvodů tohoto jevu vícero, nelze popřít, že zdravotnictví budoucnosti čeká značný nápor. Momentálně po Zemi poprvé v dějinách kráčí více lidí starších 64 let než lidí mladších 5 let. Cílem však není prodlužovat věk bez ohledu na zdraví, nýbrž naopak prodlužovat rozsah aktivního života! Možná, že inteligentní eliminace senescentních buněk k tomu bude významný nápomocník!

Ale než se experimentální pokusy u myšáků přemění na praktická léčiva, budeme nejspíše všichni ještě o dost víc zapšklejší, protivnější a nerudnější

[Ladislav Loukota]

Marginálně si zřejmě můžete pomoct tím, že budete… méně jíst?

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama