Proč byl „pluh“ největším vynálezem dějin?

TLDR: Protože nám umožnil snáze obdělávat krajinu (i když to dnes vede spíše k jejímu drancování), neasi. Zdroj třeba hír.

Tenkrát v neolitu

Ačkoliv Peter Weyland by za náš první a největší objev označil „oheň“, nejspíše se shodneme, že zpracování plamene je vynálezem jenom s přivřením očí, uší a dalších otvorů. Oheň je fyzikální jev, který jsme se naučili relativně kontrolovat – jako „vynález“ si ale obvykle představíme spíše fyzický konstrukt z nástrojů. A pokud se nebudeme pouštět do fyzikální relativizace (je vůbec cokoliv skutečně „objekt“?), s podobnými kritériem nám jako stěžejní vynález dějin vysvitne pluh!

Ano, hned na úvod si asi taky musíme říct, že objev pluhu stál také na počátku orby a drancování přírody. Což jsou nešvary, jejichž plody začínáme ve velkém sbírat. Ale! Pluh se skoro zcela jistě bude používat i v jakékoliv další verzi budoucnosti – ať už v takové, kde se civilizace s přírodou usmíří, nebo ji definitivně porazí, nebo ona porazí nás. Proč je pluh ale vlastně tak významný? Vždyť orání do hlíny spíše evokuje nějakou divnou vidláckou kratochvíli!

Zhruba 10 tisíc let nazpět lidi postupně zjistili, že stejné plodiny, které doposud obírali, mohou sami sázet a nemusejí tak táhnout krajinou! Bomba, konečně se může zrodit zemědělství! Ale moment – sázení i sklizeň je jenom jedna část obdělávání krajiny. Co totiž dělat na konci sezóny? Zasadit asi časem znovu – ale není dobré před tím něco udělat s tím místem, kde rostliny rostly celý rok doposud?

Ukázalo se, že ano! Je dobré to trochu promíchat, obrátit, zkypřit – prostě zrýt! První zemědělci k tomu používali ruční motyky a analogické nástroje. Pokud jste ale někdy doma zryli zahradu, asi víte, že je to úmorná práce, která leze na záda. Pro jednu zahrádku ještě dobrý, pro velké pole už méně. Některé kultury místo okopávání používaly (a stále občas používají) prasata, která půdu rozdupávají a kypří, ovšem pro velká pole byste opět potřebovali tak velké množství prasátek, že by se to stalo neekonomické…

Pluh pro civilizaci

Naproti tomu pluh zapřažený (typicky) za nějaký druh tažného zvířete, nabízí způsob poměrně rychlého a ekonomicky přijatelného upravování velkých, či spíše VELKÝCH fláků krajiny najednou! Pluh způsobil, že zemědělská pole mohla dorůst velkých rozměrů, a následně je tak mohla následovat i lidská populace.

Stopy nejstarších fosilních brázd, dokládajících používání pluhu, byly spatřeny v Mezopotámii a jsou datovány do období kolem 5000 až 4500 let př. n. l.. Zdá se, že právě v průběhu čtvrtého tisíciletí se používání kyvného pluhu rozšířilo na Blízký východ a poté se dostalo na okraj Středozemního moře a do Evropy.

Co oblasti, kde na vznik pluhu nedošlo? Nemusíme pro ně chodit moc daleko – předkolumbovské americké kultury neměly k dispozici domestikovaná tažná zvířata, a snad i proto u nich nikdy nedošlo ani na vynález pluhu po vzoru toho mezopotamského. To nejsofistikovanější, co místní pro kypření půdy znali, byl v podstatě dřevěný rýč zvaný chakitaqlla. To ovšem také znamená menší výnosy, méně populace, méně inovace… Až vám nakonec u břehů zastaví parta conquistadorů vyzbrojených střelným prachem a spalničkami.

I když se pluhy od té doby o něco zlepšily, v moderní éře jsou taženy traktory namísto koní či lidí, a posledním hitem je i šetrnější bezorebné zemědělství, základní princip orby zůstal po drtivou většinu naší civilizace stejný! A i dnes, kdy většina z nás nemá kontakt s produkcí potravin, stojí i nynější civilizace na zádech zemědělství využívajícího orbu!

Složte proto příště u večeře minutu ticha oněm nesčetným generacím, pro které byly motyky jediný způsob kypření půdy!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama