TLDR: Velké vyvrcholení tří misí k Marsu proběhne již dnes večer, kdy budeme se zatajeným dechem čekat na finále komplikovaného procesu přistání! Pokud se podaří, na Mars se dostane vůbec nejsložitější laboratoř vůbec. Přenos tuna.
Publikováno původně 18.února 2021, znovuvydáno v rámci série rok ve vědě.
Jako před 9 lety
Stylově kolem 21. hodiny našeho času by sonda Perseverance, nástupce sondy Curiosity, měla vstoupit do svrchních částí atmosféry Marsu! Zažehne se tak poslední část její meziplanetární cesty, která snad o sedm minut později skončí bezpečným dosednutím roveru na povrch Marsu.
Dopadne-li vše podle plánu, mohla by tu Perseverance hledat stopy života v kráteru Jezero po řadu dalších let. Perseverance je více či méně podobná právě Curiosity, vzpomeňme ale, že tato dosedla na Mars již v létě 2012! Uplynulo tedy už 9 let, co Curiosity bez větších problémů provádí vědecký průzkum. Vše ale závisí na tom, nakolik se podaří komplikované přistání…
Ale na výsledky toho si budeme muset počkat do večera. Tento článek bude později aktualizován dle toho, jak to celé dopadne!
EDIT 21.56: Podařilo se to! Níže je první fotka sondy!
Dále původní text.
Přistání budou samozřejmě přenášet kolegové z Kosmonautix, ale i my nejspíše na Twitchi na událost vrhneme své nadšenecké oko – konec konců, LL a JRN si Skypovali i před devíti lety v případě přistání Curiosity…
Mezitím si tedy povězme, co nového mise Perseverance plánuje, a co to celé znamená v kontextu mezinárodního závodu o průzkum (a jednou snad i kolonizaci) Marsu!

Několik významných novinek
„Perseverance je nejdokonalejší vědecká laboratoř, jakou jsme dostali k jiné planetě,“ píše mi Dušan Majer ze serveru Kosmonautix, „Pokud se její přistání povede, můžeme se těšit hned na řadu unikátních momentů.“ Jak dále dodává, samotná přistávací sekvence sice vypadá podobně jako u vozítka Curiosity, ale důležitý je tu důležitý rozdíl z hlediska hledání přesného místa dosedu
„Vůbec poprvé bude nasazen systém navigace – během sestupu kamery pořídí snímky oblasti, kam sestava klesá,“ píše Dušan, „Fotky vyhodnotí palubní algoritmy a pokud zjistí, že by přistání proběhlo v nebezpečné lokalitě (kameny, svahy a podobně), proběhne úhybný manévr o bezpečnější oblasti.“ Po přistání se dále můžeme těšit na výzkum zaměřený na pátrání po stopách dávného života.
Jak dál říká, Perseverance je navíc prvním článkem řetězce evropských a amerických misí, které mají kolem roku 2031 dopravit do špičkových pozemských laboratoří vzorky z Marsu pro analýzu, které v kosmickém prostoru nejsme schopni. Perseverance pomocí jádrového vrtáku odebere vzorky pečlivě vybraných hornin, které uloží do speciálních hermeticky těsných a ultračistých pouzder.
„A zapomínat nejde ani na Ingenuity – technologický demonstrátor vrtulníku, který letí s Perseverance a který by měl vyzkoušet let v atmosféře Marsu. Tahle mise je prostě mimořádná v každém ohledu!“

Zahřívací kolo
Možná jste už nicméně postřehli, že Perseverance není jediná sonda, která v uplynulém dvoutýdnu k Marsu dorazila. Předběhla ji emirátská sonda Hope a čínská sonda Tianwen-1. Pro oba státy šlo o marťanskou premiéru, ačkoliv v případě Hope je třeba nad tím trochu přivřít oči, protože sonda majoritně vznikala mimo hranice Spojených arabských emirátů. Nicméně, pořád mají u Marsu o sondu víc než třeba Česko.
Tento přetlak tria sond (a to původně měla letět i evropsko-ruská mise ExoMars 2020) je primárně způsobený dobrými startovacími podmínkami pro marsovskou misi, které nastaly vlivem postavení planet v minulém roce. Neznamená to, že teď budou k Marsu létat nové sondy každý týden. Přesto ale platí, že na Rudou planetu si metaforicky chce sáhnout stále více států. A jak v případě USA, tak i v případě Číny, se hlavní aktéři netají i jinými než jen čistě vědeckými úmysly. Alespoň tedy v dlouhodobém výhledu.
Perseverance je tedy sice další významnou vědeckou misí, ale završuje aktuální periodu pomalého závodu, či spíše maratonu, který běží státy o Rudou planetu. Zatím jde pořád jenom o zahřívací kolo, ale američtí i čínští závodníci by rádi do konce dekády sebrali síly pro usilovnější zápolení. Bude přinejmenším zajímavé sledovat, jak se to komu z nich podaří!
[Ladislav Loukota, Dušan Majer]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]