TLDR: 5300 let nazpět na východě Číny vznikla zdejší do té doby nejpokročilejší kultura. A poté zmizela – dle nové práce nejspíše vlivem periody několika dekád trvajících povodní. Studie hír.

Na břehu Modré řeky

V mém nedávném pokecu připomněl Břetislav Dančák skutečnost, že první velké civilizace vznikaly u velkých řek. Ty jim nejenom sloužily jako zdroj pitné vody, ale i zdroje závlahy pro rostliny anebo případně později zdroje jednoduché fyzické energie. Jenže pokud si vzpomínáte na nemálo nedávných tuzemských povodní, asi víte, že co voda může dát, může též brát – mnohdy doslova, mnohdy metaforicky, když musíte furt dokola vysušovat a odplesnivět sklep vytopený lokální povodničkou… Takže podobně, jako 4 milénia nazpět v dnešní Číně.

Tady se zhruba 3400 až 2250 let před naším letopočtem usídlila podél toku Jang-c’-ťiang takzvaná kultura Liang-ču (Liangzhu, 良渚文化). S přivřením očí, uší a dalších otvorů jde o typického zástupce průkopnické kultury, která se vymanila ze „skutečného“ pravěkého paleolitu a začala ochutnávat plody civilizovaného neolitu. Jinými slovy, Liang-čuáci již nelovili zvěřenu, ale začali pěstovat zemědělství a budovat rozlehlá permanentní sídliště, přičemž měla dosah stovky kilometrů do okolí!

Sídlištěm bylo, poněkud neoriginálně, město označené dnes jako Liang-ču – a svého času šlo o megapoli, kterou místní svět dosud nepoznal! Jedno z prvních velkých měst nové éry bylo na svou dobu velmi vyspělé, disponovalo důmyslnou architekturou i systémy kanálů k přerozdělení vody při rozvodnění řeky. Nicméně, všechno krásné musí jednou skončit!

Zhruba 2300 let před naším letopočtem bylo Liang-ču z nedostatečně známých důvodů opuštěno a kultura se brzy poté rozpadla. Nahradily ji další, samože, ale kontinuita se staršími dobami byla již zpřetrhána.

Ruiny Liang-ču jsou sice prosívány již před 8 dekád, a odhalení tenké vrstvy hlíny tu dlouhodobě naznačuje, že závěr této kultury mohly doprovázet povodně. Ale až nyní máme v tomto ohledu jasnější důkaz!

Nemusí pršet…

Tým geologů a archeologů Christopha Spötla z univerzity v rakouském Innsbrucku a čínských kolegů se totiž rozhodl v lokalitě hodit okem nejenom na nemnoho přežívajících lidských artefaktů, ale také další potenciální geologické doklady toho, co krajinu mohlo 4 milénia nazpět zasáhnout. Zaměřil se zejména na dávné stalagmity ze dvou zatopených jeskyní, které mohly udržovat doklady doby minulých dob.

A zdá se, že přesně to se pro krápníky potvrdilo! Analýza vzorků stalagmitů ukázala, že kolaps Liang-ču se časově shodoval s obdobím extrémně vysokých srážek, které pravděpodobně trvalo několik desetiletí. Stalo se tak sice před víc než 4300 lety, ale autoři dodávají, že vyšší průměrné srážky mohly vzniknout v důsledku jevu El Niño.

Zdá se, že masivní monzunové deště mohly vést k tak silným záplavám Jang-c‘-ťiang, že ani chytře postavené přehrady a kanály nezvládly vodu přerozdělit tak, aby nedošlo na chronické poškozování infrastruktury. To nakonec donutilo populaci města k útěku.

Situace byla o to nešťastnější, že podle předešlých dat Liang-ču povstala ze suššího období daného regionu. Období, kdy dané město vyrostlo, tedy nebylo připraveno na dlouhodobé záplavy tak dobře, jako kdyby ve zdejších poměrech pršelo podobně i předtím. Sucho navíc v letech před příchodem rekordních záplav narůstalo. V období před 2400 lety tak ustalo i další budování přehrad a kanálů. Zdálo se, že vody bude v budoucnu naopak málo…

Když pak v období následujících dvou staletí přišly dvě periody velmi silných srážek, bylo to o to větší překvápko! Nebo taky jinak…

Plíseň na zdi

Po kolapsu Liang-ču přetrvávaly vlhčí klimatické podmínky několik dalších staletí, tou dobou však již docházelo na vzestup kultur nových. 2100 let nazpět přichází první velká dynastie Sia (založil ji dle mytologie velký Jü, znáte ho z Hvězdné brány…), ale to je už jiná story.

Zajímavé ovšem je, že dynastie Sia si šmakovala právě v oněch vlhčích podmínkách, a byla na nich vystavěna. Jakoby přesně dle šablony tak suché období (vyhovující Liang-čuákům) i vlhké období (vyhovující Sia) rozhodně obě výborně mohly hrát do karet lidské civilizaci! Ale období transformace jednoho ke druhé nebylo zrovna dobou, kdy byste se chtěli narodit a prožít život.

Když se to vezme kolem a kolem, čím více se na lidské dějiny díváme systémově, tím více to celé ukazuje, jak bytostně jsme spojeni s přírodními podmínkami a zdroji. Lidstvo je taková trochu fortelnější plíseň, která se vám udělá na zdi v místě tepelného mostu (a tím pádem vyšší vlhkosti), a můžeme tak jen doufat, že podmínky na naší planetární zdi se jen tak brzy nezmění– oh, wait!

[Ladislav Loukota]

Jen klid, stačí vysadit bilion stromů a pak pohřbít a jsme v suchu!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]