Tisíc let stará pohřební maska byla nabarvená lidskou krví

TLDR: Krom běžných barvit nová chemická analýze 30 let známé masky odhalila i stopy lidských tekutin. To naznačuje, že při pohřbívání docházelo na lidské obětiny: Studie tu.

Hrobka

Zhruba před tisíci lety byl na území dnešního Peru pohřben muž středního věku. Bylo mu asi 45 a patřil ke kultuře Lambayeque (též Sican), která vládla severnímu pobřeží Peru ještě před známější kulturou Inků. Lambayequové byli zkušení řemeslníci a kovotepci a své mrtvé měli zřejmě ve velké úctě. Dotyčný muž byl totiž pohřben s více než tunou cenností, včetně zlatých, stříbrných a měděných předmětů!

To ale nebyla zdaleka jediná zajímavá věc, kterou archeologové v jeho hrobce objevili…

Dotyčný muž, podle bohatství s ním pohřbeného pravděpodobně vládce či náčelník, byl totiž pohřben vzhůru nohama, s hlavou oddělenou od těla a tváří krytou krvavě rudou pohřební maskou.

A z titulku článku již tušíte, že v téhle masce se ukrývá tuze netradiční příměs!

Krvavě rudá maska

Hrobku tohoto vládce objevili archeologové na pohřebišti Huaca Loro už v devadesátých letech minulého století. Vědci tehdy prozkoumali pohřební masku a určili, že je nabarvená červeným minerálem rumělkou (cinnabarit, sulfid rtuťnatý). Od té doby tato pohřební maska a další předměty z hrobky nerušeně ležely v muzeu. Dokud se na ně po téměř třiceti letech znovu nepodívali oxfordší vědátoři pod vedením Elisabeth Pires. A při novém výzkumu objevili jedno temné tajemství. Pohřební maska nebyla nabarvená rudě jenom rumělkou, ale také lidskou krví!

Oxfordší výzkumníci na studium pohřební masky použili moderní techniky hmotnostní spektrometrie a proteomiky. Hmotnostní spektrometrie je analytická technika, která umožňuje zjistit elementární složení vzorků a jeho chemické struktury. Tato technika je založena na ionizaci chemických sloučenin, tvorbě nabitých molekul nebo jejich fragmentů a měření poměru jejich hmotnosti a náboje. Tento poměr je pro každou molekulu specifické a výsledné spektrum tak vědcům umožňuje určit chemické složení vzorku.  Například složení červené barvy z pohřební masky.

Lidské oběti

Kromě výše zmíněné rumělky objevili vědátoři ve vzorku i proteiny, například albumin, který je součástí vaječného bílku. Kromě albuminu byly v červeném pigmentu ale také proteiny, které se vyskytují jen v lidské krvi. Vejce se v historii používala na výrobu pigmentů docela často. Vaječné proteiny totiž pomáhají barvě přilnout k podkladu – například ke zlatu. Proč by ale Lambayequové natírali pohřební masku lidskou krví?

Inu, pokud jsou jihoamerické kultury jako Mayové, Aztékové a Inkové něčím známí, jsou to (bohužel) lidské oběti. Lambayequové zřejmě nebyli výjimkou, jelikož v hrobce Huaca Loro byla objevena i řada zdobených ceremoniálních nožů, používaných právě při lidských obětech. Vládce, kterému pohřební maska patřila, navíc nebyl pohřben sám…

Spolu s ním byly v hrobce také dvě ženské kostry (pravděpodobně obětovaných služebnic a/nebo manželek), které byly pohřbeny v porodní pozici. Krvavě rudá maska tak mohla symbolizovat vitalitu, a spolu s posmrtnými dary a obětovanými služebnicemi vést ke „znovuzrození“ zesnulého vládce.

Pokud víme, zatím se znovu ovšem nezrodil…

Záhady muzeí

Nutno říci, pohřební masku stále obestírá pár neobjasněných záhad. V jejím červeném barvivu například nebyly obsaženy téměř žádné lipidy, které jsou důležitou složkou lidské krve. Je možné, že během více než tisíce let v hrobce se lipidy v barvivu jednoduše rozložily tak, že je nebylo možné detekovat hmotnostní spektrometrií. Lambayaquové také mohli vyrábět krvavou barvu nějakou zapomenutou technikou, při níž dochází k odstranění lipidů.

Nikdy se také zřejmě nedozvíme, komu vlastně pohřební maska patřila. Lambayequové totiž sice byli šikovní řemeslníci, bohužel ale neměli žádné písmo. Podle bohatství v hrobce víme, že v ní byl pohřben význačný muž, pravděpodobně vládce. Jeho jméno a skutky však zřejmě navždy spolkl čas…

Výzkum oxfordských vědátorů nám ale přináší ještě jeden zajímavý poznatek. Rozvoj moderních vědeckých technik současnosti nám pomáhá odhalit stále více o naší minulosti. Kdo ví, co všechno ještě vědátoři zjistí, když se pořádně podívají na zaprášené exponáty v muzeích. Možná, že to není naposledy, kdy při analýze starých časů doslova tuhne krev!

[Svatopluk Skoupý]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]