Rozbíhá se zřejmě závod o novou stanici na orbitě Země

TLDR: Dva nové projekty na komerční stanici kolem Země ukazují, že nástupce ISS by mohl být víc než jeden. Má ale vícero stanic šanci se uživit? Odpověď zatím neznáme, ale lze o tom malinko pochybovat. Oznámení tuna.

Připrav se, hrajem!

Dost jsem se v minulosti napsal o tom, že dnes probíhá maratonský závod o návrat na Měsíc! Ale zdá se, že tenhle mač začíná mít další podkategorii v současné snaze o vybudování nové orbitální stanice. V uplynulém měsíci totiž hned několik subjektů vyhlásilo své plány vybudovat nástupce ISS.

Ouk, fčil je nutno zmínit jednu věc – obecně nerad píšu o tom, že „někdo má nějaké plány“. Nedá se tomu vždy vyhnout (občas jsou to fakt zajímavé plány!), pomnohdy ovšem plány nic moc nestojí. A nic negarantuje, že se naplní. NASA měla svého času ostatně plány na let lidí k Marsu nebo 2. generaci raketoplánů…

Možná-začínající-závod o novou stanici si však schovává několik důvodů toho, proč jej brát vážně. V první řadě: éra Mezinárodní vesmírné stanice končí. Ano, někdejší sáhodlouhé budování orbitální základny, díky které má lidstvo jako jedna bytost již po dvě dekády permanentní (!) výskyt v kosmu, začíná být ozvěnou minulosti. Retro pro starce a stařeny.

Momentální plány počítají s ukončením provozu stanice k roku 2028. V případě, že se státy domluví, mezinárodně spravovaný nástupce ISS by mohl vyrůst jako stanice Gateway u Měsíce. Gateway bude sice primárně americko-evropsko-japonský projekt, ale Rusko stále dělá kolem spoluúčasti tanečky. Aktuálně Rusko plánuje vlastní stanici u Měsíce spolu s Čínou, ale kdo ví, jestli se tento vývoj za rok také nezmění…

Každopádně je ale znát, že nikdo ze států nemá zájem o pokračování existence mezinárodního projektu á la ISS přímo na orbitě Země. Pokud budeme mít hodně štěstí, politický nástupce ISS (jako společný projekt vícera států, které mají různé politické zájmy) by mohl obíhat Měsíc. Ale co s orbitou blíže?

NASA již v minulosti řekla, že se nebrání předání klíčků od ISS pro soukromý sektor. Ale zatím se spíše zdá, že namísto ojetiny bude onen soukromý sektor chtít vybudovat stanici vlastní. A opět zřejmě nikoliv jenom v jednom kusu.

Koncept vesmírné stanice Starlab. Zdroj: Lockheed Martin
Koncept vesmírné stanice Starlab. Zdroj: Lockheed Martin

Kdo s koho?

Krom toho, že dlouhodobě budují vlastní stanici Číňané (momentální iterace Nebeského paláce je takový Mir 2), totiž v minulých týdnech oznámili svou iniciativu také dvě konsorcia. Relativně menší spojení firem Nanoracks, Voyager Space a Lockheed Martin chce vybudovat do roku 2027 stanici Starlab. Asi protože název Skylab byl už zabraný.

Starlab se sice sestává z jediného modulu, ale tento je nafukovací – a nabídne prostor 340 metrů krychlových, což je dost prostoru pro čtyřčlennou posádku páchající tu materiálový či jiný komerční výzkum. Je to mimochodem zhruba třetina objemu ISS, přičemž to vše může vystartovat v jednom fortelnějším startu (reálně bude startů pro zařízení třeba víc, ale pořád méně než u ISS).

Pak se samože ozval i Jeff Bezos, jehož Blue Origin oznámil vlastní iniciativu na další stanici Orbital Reef. Potenciálně škálovatlený koncept je ve své modulárnosti podobnější ISS, krom Blue Origin na něm spolupracuje i Boeing, Redwire a Sierra Space.

Obě stanice mají v zásadě stejný modus operandi – poskytnout platformu pro komerční vědecké pokusy & poskytnout nocleh pro případné kosmické turisty. A další podobné vize v minulosti v rámci řízení NASA oznámil i Axion Space či jiné subjekty. To, jestli bude existovat po podobných možnostech dostatečná poptávka, pak může (spolu s jistou sekundární mírou státních pobídek) rozhodnout o bytí a nebytí budoucích stanic. Jakou mají šanci?

Stanice Axiom. Zdroj: Axiom Space
Stanice Axiom. Zdroj: Axiom Space

Ti třetí

„Zatím nejblíže k realizaci má zatím projekt Axiom Station, který připravuje firma Axiom Space,“ píše mi Dušan Majer z Kosmonautix na otázku, co si o celé té srandě myslí, „Po roce 2024 mají být k ISS připojeny moduly pro komerční výzkum a také komerční pilotované lety. Po ukončení provozu ISS se tyto moduly odpojí a doplní o chybějící systémy, čímž vznikne samostatná.“

Jak dále dodává, z aktuálně představených projektů by větší šanci dával programu Starlab. Nejde o přehnaně nabubřelý návrh, ale o vcelku malou, realisticky provozovatelnou kosmickou stanici, která by podle dostupných informací mohla mít potenciál k tomu, aby mohla vzniknout a zároveň být ekonomicky provozována. Firma Nanoracks si v uplynulých letech dokázala vypracovat poměrně slušnou pozici a know-how. Její návrh je střídmý a proto bych jeho realizaci vcelku věřil.

„Oproti tomu k návrhu Orbital Reef jsem spíše skeptický,“ pokračuje Dušan, „Doposud zveřejněné vizualizace ukazují velmi honosný komplex, který sice vizuálně vypadá velice dobře, ale všechno tohle pozlátko může zkomplikovat a prodražit vývoj i provoz. Stejně tak i rozměry stanice jsou poměrně odvážné. Jelikož se koncept soukromých kosmických stanic teprve zvolna rozbíhá, byl by vhodné začít menšími projekty a pokud budou životaschopné, přistoupit k jejich rozšíření.“

Postup, kdy se představí vcelku velká stanice, může vést k mnoha problémům už při vývoji. To by vedlo ke zpožděním a prodražování, takže by se celý projekt nakonec vůbec nemusel realizovat. Dušan dodává, že jistou úroveň obezřetnosti vyžadují i firmy, které za projektem stojí. Dva hlavní partneři, Blue Origin a Boeing, se totiž v posledních letech potýkají s různými komplikacemi při vývoji kosmické techniky, která je konstrukčně méně komplexní než samostatná kosmická stanice.

A já dodám, že ctít po Boeingu s jejich současným skóre účast v nové stanici, to mi připomíná vtipy o „nezbytnosti“ braní si xylofónu na lov jelenů…

Jít s Boeingem do stavby soukromé stanice je jako jít s Francií do válečné koalice. Michael J. Larsen/DeviantArt, Blue Origin, vlastní
Jít s Boeingem do stavby soukromé stanice je jako jít s Francií do válečné koalice. Michael J. Larsen/DeviantArt, Blue Origin, vlastní

Teprve se zahříváme

Ostatně stejně jako v minulosti lze očekávat vysokou úmrtnost projektů. Nic negarantuje, že po konci ISS skutečně bude na orbitě něco jiného než další Nebeský palác. Pokud budou státy zároveň upínat zrak dále od Země, nemám s tím takový problém – nebude-li po pozemské stanici poptávka, bylo by poněkud divné chtít ji natruc.

Šíře nynějších vizí a relativně stále jednodušší komerční lety na oběžnou dráhu ale naznačují, že minimálně pro jeden subjekt by se tu mohlo místo najít. Víc snad napoví konec roku, kdy by NASA mohla odměnit penězi na rozvoj nejzajímavější komerční subjekty přebírající v příštích letech stále větší roli ve spravování a navazování na ISS. Tohle bude zřejmě ten nejlepší odrazový můstek pro další případné stanice! Jestli v tomto možná-začínajícím-závodě bude ale v cílové rovince místo aspoň pro jednoho, ukážou až další roky.

[Ladislav Loukota, Dušan Majer]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama