Očkování snižuje u delty infekčnost o 30 %

TLDR: To je sice méně než u Alfy, a ukazuje to nutnost přehodnocení epidemických postupů, ale není to ani špatné – zvláště uvážíme-li, že se tohle od očka vůbec nechtělo. Studie hír.

Katalin, máme problém!

Že jsme se spletli v titulku odtavce a má tam být „Houstone, máme problém!“? Nikoliv. Tentokrát totiž voláme doktorce Katalin Karikó, která od roku 2013 pracuje na výrobě mRNA vakcín a je prakticky považována společně s Drewem Weissmanem za objevitele způsobu vývoje této vakcíny.

Proč voláme o pomoc? Lidé si myslí, že mRNA vakcíny jsou k ničemu, že nechrání. Nedokážou si vysvětlit, proč máme mezi hospitalizovanými také očkované. A rovněž kritizují, že očkovaní jsou označováni za tzv. bezinfekční, což není pravda. Jak infekční jsou tedy očkovaní oproti neočkovaným? Nejprve si zkusíme tuto problematiku vysvětlit, a pak nám všem dojde, proč voláme zrovna Katalin.

Primárním cílem každého očkování je chránit jednotlivce před závažným průběhem infekčního onemocnění. A z dat nemocnic je vidět, že očkovaní onemocní i umírají méně často – byť je třeba mít v potaz, že ani očkování není zaklínadlo nezranitelnosti. A nejvyšší efektivitu by mělo, kdyby existovala proti covidu skupinová imunita.

Sekundárním cílem každého očkování je skutečně vyvolat kolektivní imunitu – tedy čím více očkovaných v populaci máme, tím má virus menší šanci najít vhodného hostitele a postupně z populace vymizí. Mimo jiné má také menší šanci na rozvoj nových mutací, čímž se nám řeší další problém. Zde už Česká republika naráží na problém.

Aktuální proočkovanost české populace jednou nebo dvěma dávkami vakcíny je 60,68 %, což je zhruba o 16 % méně, než uvádí třeba Irsko. Je to jeden z faktorů, který ovlivňuje rozdílnou křivku počtu hospitalizovaných v ČR a v Irsku, jak ukazuje obrázek kolující na sociálních sítích.

Někdo umí, někdo čumí! Zdro: Věda 24/Our World In Data/ECDC
Někdo umí, někdo čumí! Zdro: Věda 24/Our World In Data/ECDC

A teď u nás

Faktorů je ale více samože. Zásadní je rozdílný přístup k pandemii celkově. Irsko na rozdíl od nás nepolevilo v preventivních opatřeních, které se týkaly neočkovaných, ale také očkovaných. U nás se řešily volby a nyní povolební období, počet pozitivních rychle stoupá a stejně jako loni se nám infekce vymkla kontrole. Dobrá práce, my.

Na takovou situaci je každé preventivní opatření krátké, takže to nezachrání ani povinné nošení respirátorů, ani zvyšující se počet očkovaných, ani karantény či izolace. Odpůrci tak mohou tvrdit, že jednotlivá preventivní opatření nemají efekt, nejsou 100%. Samozřejmě, že žádné z preventivních opatření není 100%, totéž platí i o vakcínách. Vakcíny nám nezaručí, že neonemocníme – ale měly by chránit před těžkým zdravotním stavem.

Pokud přibývá pozitivních v populaci, pak je tedy pochopitelné, že se mezi nimi najdou i očkovaní. Nálož viru je příliš velká na to, aby se mu očkovaný vyhnul. A ne každému dostatečně zareaguje jeho imunitní systém na vakcínu. Schopnost vakcíny chránit před infekcí se díky naší laxnosti snižuje. Není to tedy chyba vakcíny, ale našeho přístupu k ní.

Žel bohům, tuzemský stát a některá média vakcínu prezentovali jako absolutní řešení současného stavu pandemie, což nemůže být pravda a nikdy nebyla. Vakcíně musíme pomoci dodržováním i ostatních preventivních opatření. Anebo také jejím opakovaným nasazováním a aktualizováním.

Mrtví letos vs. dříve - na covid, s covidem, i na cokoliv jiného. Zdroj: ČSÚ
Mrtví vloni vs. dříve – na covid, s covidem, i na cokoliv jiného. Zdroj: ČSÚ

Dej si tečku

Stát rovněž označil očkované za „bezinfekční“. Co tím chtěl básník říci, též nevíme, nejspíše motivovat k očkování. Tato motivace je ale zvolena nevhodně, protože samozřejmě očkovaný není bezinfekční. Nikdy nebylo prokázáno, že by očkovaný nebyl schopen přenášet virus.

Bylo prokázáno „pouze“ to, že vakcíny účinně snižují přenos Alfa varianty (B.1.1.7) viru v domácnostech o 40 – 50 %. Očkovaní, kteří onemocněli variantou Alfa, měli nižší virovou zátěž v horních dýchacích cestách než neočkovaní, což svědčí o snížené infekčnosti očkovaných oproti neočkovaným. To vše se ale zamotalo s příchodem varianty Delta (B.1.617.2), která je přenosnější než varianta Alfa.

Co to znamená. Vakcíny aplikované v ČR jsou sice naštěstí stále ochranou proti úmrtí na infekci variantou Delta, ale jde o tak vysokou zátěž, že očkovaní, kteří slaběji zareagovali na vakcínu, mají pouze jednu dávku ze dvou nebo mají dlouhé období mezi druhou a třetí dávkou, mohou skončit i v nemocnici. Zároveň se také změnila infekčnost očkovaných nakažených variantou Delta.

Anika Singanayagam a kolektiv z Londýna publikovali v časopise The Lancet prospektivní, longitudinální, kohortovou studii, která se zabývá komunitním přenosem a kinetikou virové zátěže varianty Delta u očkovaných a neočkovaných. Jejich výsledky jsou klíčové pro rozhodování o nejvhodnější strategii v následujících týdnech a snad měsících – a proto o nich samože píše tak prestižní stránka jako tato!

Ne, nežádoucí účinky vakcín nejsou nula. Ano, jsou nižší než prodělání covidu. Zdroj: NBC, vlastní
Ne, nežádoucí účinky vakcín nejsou nula. Ano, jsou nižší než prodělání covidu. Zdroj: NBC, vlastní

Řeč čísel

Ze 163 PCR pozitivních účastníků na různé varianty viru bylo 89 (55 %) žen, střední věk (medián) byl 36 let, neočkovaných žen bylo méně než mužů a věk neočkovaných byl výrazně nižší než věk očkovaných. Všech 163 účastníků studie mělo mírné příznaky nebo byli zcela bez klinických příznaků (asymptomatičtí). Podíl asymptomatických osob byl stejný v plně očkované, částečně očkované i neočkované skupině.

Z oněch 163 pozitivních osob bylo 71 osob nakaženo variantou Delta. V této skupině bylo 23 osob neočkovaných, 10 osob částečně očkovaných a 38 osob plně očkovaných. Očkovaných bylo v této skupině nejvíce. Pfizerem bylo plně očkováno 14 osob, Astrou Zenecou bylo pně očkováno 23 osob, jedna osoba měla vakcínu Sinovac. Dále byl sledován vliv pozitivních účastníků na své kontakty, kterých bylo celkem sledováno 233.

Z tohoto počtu bylo 206 osob v kontaktu s nemocným v domácnosti a 26 osob v kontaktu s nemocným mimo domácnost. Z toho jde usoudit, že k nejčastějšímu přenosu dochází v domácím prostředí, kdy jsou lidé v těsnějším kontaktu, nenosí respirátory atp., než mimo domácnosti. Mezi nakaženými a nenakaženými kontaky nebyl rozdíl ve věkovém rozložení, tělesné hmotnosti, kouření ani různých zdravotních komplikací, což znamená, že virus varianty Delta si nevybírá „slabší/méně zdravé jedince“.  A jaké byly výsledky?

Účinnost vakcín snižovat přenos Delta varianty viru v domácnostech vyšel na 34 %, což je nižší než u Alfa varianty. Mezi prvními nemocnými, kteří dále přenášeli infekci v domácnostech, bylo 15 osob plně očkovaných a 16 osob neočkovaných. Mezi očkovanými přenašeči a neočkovanými přenašeči tedy není významný rozdíl v infekčnosti. Od těchto prvních nemocných (ať už očkovaných nebo neočkovaných) se nakazilo celkem 25 % plně očkovaných kontaktů a 38 % neočkovaných kontaktů. Tento rozdíl není statisticky významný, ale přesto jsou neočkovaní vystaveni vyššímu riziku se nakazit.

Růst infekčnosti z negativního výsledku PCR na infekční vrchol byl průměrně 3 dny. Maximální virová nálož se odhadem zvyšuje s věkem nemocného. K poklesu virové zátěže z maximální infekčnosti na prakticky nulovou je zapotřebí deset dní. Plně očkovaní nakažení variantou Delta mají průměrně rychlejší pokles infekčnosti než neočkovaní nakažení variantou Delta. Jedinci s rychlejším růstem infekčnosti mají tendenci k pomalejšímu poklesu virové infekčnosti. Jak to celé shrnout?

Covid, celospolečenská hra pro 8 miliard! Zdroj: Igmur, vlastní
Covid, celospolečenská hra pro 8 miliard! Zdroj: Igmur, vlastní

Suma sumárum

Koronavirus se nejlépe šíří v domácnostech, než mimo domácnosti. Mezi nakaženými a nenakaženými není rozdíl ve věkovém rozložení, tělesné hmotnosti, kouření ani různých zdravotních problémech. Neočkované kontakty jsou ve vyšším riziku, že se od nemocného v domácnosti nakazí, než očkované kontakty. Neočkovaní nemocní mají rychlejší růst infekčnosti a pomalejší pokles infekčnosti. Nejméně nakažených očkovaných osob bylo plně očkováno vakcínou značky Pfizer.

Sečteno a podtrženo, vakcíny nejsou tak účinné proti variantě Delta, jak byly proti variantě Alfa.  Očkovaní, kteří onemocněli variantou Delta, už nemusí mít nižší virovou zátěž v horních dýchacích cestách než neočkovaní, což svědčí o tom, že i očkovaní by se měli testovat, chránit respirátory v rizikovém prostředí a podstupovat karanténu či izolaci. Alternativně by nám nové aktualizace (třetí dávka, čtvrtá dávka..) mohly pomoct udržet náskok, ale to je zatím jen hypotéza.

O „epidemii neočkovaných“ dnes často mluví odpůrci vakcinace, a takto bych problém rozhodně nenazval – největší problém epidemie covidu není samotné šíření viru, ale to, že vážné průběhy zahlcují příliš rychle nemocnice. A v tom je epidemie problémů zcela zjevně problém hlavně neočkovaných.

Ale zejména s příchodem varianty Omikron má stále menší smysl předstírat, že očkování umí něco, co spíše neumí – tedy zajistit plnou bezinfekčnost. Ano, očkování stále zjevně snižuje přenos na druhé, ne však tak mocně, aby na svých zádech uneslo celou tíhu epidemie. To bohužel zůstává i nadále na chování každého z nás.

[Anetta Pierzyna, Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama