Ne, římské normy neovlivnily šířku amerického raketoplánu

TLDR: Římani neměli žádné normy šířky cest – jejich cesty byly skutečně specificky široké, ale ne na milimetrovou přesnost. A nebylo to kvůli byrokracii, nýbrž kvůli tomu, že koně byly jaksi podobně velcí ve starověku stejně jako v předprůmyslové současnosti. Příklad mýtu hír, zdroj demytizace tuna.

Příliš krásný příběh

Možná jste četli zajímavý textík pojítku mezi „římskými vozy, šířkou kolejí a šířkou SRB raket amerického raketoplánu“. Text v této konkrétní podobě zažil na sociálních sítích obrovský boom a podobně jako různé virály se na vlně desetitisíců sdílení a lajků neustále vrací. Server Snopes nicméně zjistili, že jedna varianta textu se dá najít už v magazínu z roku 1908. Nicméně příběh vztahu rozchodu kolejí a zadků římských koní obecně bohužel není pravdivé. Je v tom ale jedno velké ale, které si zaslouží více rozepsat

Rozchod železničních kolejí 4 stopy a 8,5 palce není pouze americkou záležitostí. Naopak, jako „normální rozchod“ je používán ve většině Evropy a v podstatě na 60 % světových tratí celkově. Pokud ho převedeme na normální jednotky pro 21. století, získáme číslo 1435 mm. Velmi nekulaté číslo, které skutečně má svou historii. Koleje v Evropě i v USA vznikaly pod vlivem Velké Británie a právě odtamtud tento kodifikovaný rozchod pochází.

Zároveň je potřeba dodat, že od začátku stavby železnic to není ani zdaleka rozchod jediný, často se paralelně užívají i jiné, příkladem budiž východní Evropa (1520 mm) či naše úzkorozchodné dráhy. Ostatně, v samotných USA to vypadalo, že dominantní bude možná rozchod jiný, tento vývoj ale uťala občanská válka a následná dominance unijních dopravních korporací užívajících právě 4 stop a 8,5 palce…

Nezabíhejme ale do problematiky rozchodů kolejí příliš – variant existuje obrovské množství a stejně by nás nakonec fanoušci železnice roznesli na kopytech za nepřesnosti.

Když se vrátíme k číslu 1435 mm, tak zjistíme, že vznikalo ve Velké Británii, přičemž prvně bylo asi kodifikováno u koněspřežky. A ta skutečně vycházela z nejčastěji užívaného rozchodu kol vozů. Existuje tedy přeci jen přímá linka až k Římanům?

Bohužel spíše ne…

Předně je potřeba říci, že samotné římské legie při přesunech skoro nepoužívaly válečné vozy, jak se v jedné z variant textu uvádí. I kdybychom ale opustili v době vrcholného Říma zastaralé „benhurovské“ dvoukoláky, co takhle logistické vozy nákladní?

U těch bych se překvapivě mohli číslu 1435 mm přiblížit. Římská říše ale rozhodně nepoužívala žádný standardizovaný rozchod kol vozů, jak se snaží původní text vtipně naznačit. Ano, některé cesty v Herculaneu či Pompejích měly vyjeté koleje, které činily přibližně 1400 mm. O přesnosti na milimetry se ale u žádných dochovaných stop či vozů nemůžeme bavit.

Kolem cca 1400 milimetrů se pohybujeme proto, že jde skutečně o číslo, které velmi, VELMI přibližně odpovídá nejvhodnější dispozici vozu taženého koněm. A ano, vychází se při tom z koňské anatomie. Dokonce existují studie, že i starší vozy, sahající svou historií až do doby kamenné, se pravděpodobně neustále pohybovaly v tomto rozptylu kol. Ovšem s velikou tolerancí, pochopitelně.

Zdroj: Arsdelicata/CC BY 2.0
Zdroj: Arsdelicata/CC BY 2.0

Takže stopa pravdy ve vtipkování o vlivu koňských zadků na naše soudobé koleje skutečně je. Ale je to stopa velmi homeopatická a je dána mimoděk. Nebyla v tom žádná snaha o dodržování římských norem – spíše byli jaksi koně více méně furt stejně stavění

Jde zkrátka o to, že i ve Velké Británii 18. století se užívaly vozy, které vycházely z koňské anatomie. Našly bychom vozy užší, třeba důlní vozíky i povozy výrazně širší. Obecně bychom se ale jakž takž šířce 8 stop blížili. Pevně standardizované číslo 1435 milimetrů tedy není tak úplně náhoda, přesnost na milimetry mu ale nedalo nějaké lpění na dávných římských standardech (které, jak jsme si řekli, neexistovali).

Jiný doba, stejný kontext

Podivovat se podobnosti římských stop vozů a dnešních kolejí je tak podobné, jako podivovat se tomu, že spodní středověké haleny, nešité přesně na míru, jako by držely konfekční velikosti. Není to přímá linka souvislosti, je to souvislost daná podmínkami – taky to vznikalo na lidi, stejně jako to vzniká na lidi dnes. Upřímně řečeno, jako fanoušek Římanů by se mi moc líbilo, kdyby byl původní text beze zbytku pravdivý.

„Taháme raketoplány na kolejích definovaných před dvěma tisíci lety“, to je prostě krásná představa. Jak už to tak ale v tomto šedivém světě skepse a demytizace bývá: krásné souvislosti neobstojí!

[Petr Zajíček]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama